Spor o ruský vliv na americké volby. V sobotu Trump věřil Putinovi, v neděli už CIA

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že věří zpravodajským službám USA, které viní Moskvu z vměšování do loňských prezidentských voleb. O den dříve přitom uvedl, že věří svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který zásahy své země do americké politiky odmítá. Šéf CIA Mike Pompeo v reakci na Trumpova slova zopakoval, že stanovisko rozvědky se nemění.

„Věřím našim zpravodajským službám,“ odpověděl americký prezident na tiskové konferenci v Hanoji na otázku směřovanou ke slovům Vladimira Putina. Ten v sobotu označil ruský vliv ve Spojených státech za „nesmysl“. „Ať už jim věřím nebo ne, stojím za našimi službami,“ prohlásil Trump.

V sobotu ale uvedl, že věří ruské hlavě státu. „Pokaždé, když mě vidí, mi říká: ‚Neudělal jsem to.‘ A já věřím, opravdu věřím, že když mi tohle říká, myslí to upřímně,“ citovala Trumpa agentura AP. Oba prezidenti se na svém setkání na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) vzájemně chválili a Trump prohlásil, že je patrné, že k sobě chovají vřelé sympatie.  

Řekl, že se rozhodně do našich voleb nevměšoval. Neudělal to, co říkají, že udělal.
Donald Trump

CIA trvá na svém: K zásahům došlo

Trumpovo sobotní vyjádření vedlo k reakci CIA, jejíž šéf Pompeo zopakoval názor vícero amerických úřadů, že Moskva se snažila ovlivnit loňské prezidentské volby ve prospěch Trumpa.

„Ředitel stojí a vždy stál za posudkem tajných služeb z ledna 2017 s názvem: Posuzování ruských aktivit a úmyslů v nedávných amerických volbách,“ znělo prohlášení CIA. „Hodnocení zpravodajských služeb týkající se ruského vměšování do voleb se nezměnilo,“ pokračuje komuniké. 

Republikánský senátor John McCain a častý kritik Moskvy následně odsoudil, že Trump dává za pravdu Putinovi spíše než americké rozvědce. „Z toho, že dáváte přednost slovům plukovníka KGB před názorem amerických zpravodajských služeb, není vůbec cítit ‚Amerika především‘,“ řekl předseda branného výboru Senátu v odkazu na slova z Trumpova inauguračního projevu a na Putinovu práci v časech SSSR.

Demokraté: Nikoho nepřesvědčil

Možnou spolupráci mezi ruskými činiteli a kampaní Donalda Trumpa prošetřují američtí senátoři a také tým Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) kolem zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten už v kauze obvinil například bývalého předsedu Trumpovy kampaně Paula Manaforta.

Trump konstantně označuje možný vliv Ruska na dění v americké politice, kterým se tým vyšetřovatele Muellera zabývá, za nesmysl - a stejné stanovisko drží i po setkání s Putinem. Vznášená obvinění označil za „umělou bariéru“ vytvořenou Demokratickou stranou.

„Prezident nikoho nepřesvědčil. Chápe, že Rusové se vložili (do voleb) skrze hackerské útoky a zveřejnění e-mailů jeho oponentů, z čehož opakovaně během kampaně těžil,“ oponoval Adam Schiff, hlavní zástupce Demokratické strany ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který napojení Trumpovy kampaně na Rusko rovněž vyšetřuje.

Trump nepřímo podpořil zrušení sankcí vůči Rusku

Vřelé vztahy obou prezidentů dokládá i nedělní prohlášení Trumpa. Zdůraznil, že pevnější vztahy Spojených států s Ruskem by prospěly celému světu, a nepřímo podpořil zrušení protiruských sankcí, ke kterým Washington přikročil kvůli rusko-ukrajinské válce. Podle šéfa Bílého domu je totiž otřesenému a zničenému světu potřeba „začít zacelovat rány“. 

Na Rusko byly uvaleny velmi přísné sankce“, ale „teď je čas začít zacelovat rány světa, který je otřesený a zničený“.
Donald Trump
prezident USA

Prezident současně poukázal na to, že je potřeba spolupracovat s Ruskem na řešení problémů v Sýrii, Severní Koreji i na Ukrajině a uvedl, že „mít Rusko jako přítele, a ne s ním pořád bojovat, by bylo přínosné“. Už pod Trumpovým vedením přitom Spojené státy letos své protiruské sance ještě zpřísnily - a důvodem bylo jak údajné ruské vměšování do amerických voleb, tak politika Moskvy vůči Kyjevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 16 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.