Rusko

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.

V bojích na Ukrajině podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí dosud padli čtyři Češi, nejméně pět se jich pohřešuje a jeden je v zajetí, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Zdůraznil, že skutečný počet padlých či pohřešovaných může být vyšší. Web iRozhlas.cz informoval o případu dobrovolníka z Plzeňska, který na Ukrajině padl letos na podzim. V úterý se s ním rozloučila rodina, přátelé a kolegové.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu Novorossijsku podvodními bezposádkovými plavidly ruskou ponorku třídy Varšavjanka (v kódu NATO označovanou třída Kilo) a prakticky ji vyřadila z provozu, uvedla ukrajinská tajná služba SBU. Moskva podle státní agentury TASS označila útok za pokus o sabotáž, který selhal. Žádné ruské plavidlo podle ní není poškozeno.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.

Spojené státy plánují v Donbasu vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z části Doněcké oblasti, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Kdo by ho měl spravovat, zatím není jasné. Podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa bude plán složitý, ale bude dobře fungovat. Významem oblasti se zabývala Zóna ČT24.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit.