Rusko

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.

Spojené státy plánují v Donbasu vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z části Doněcké oblasti, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Kdo by ho měl spravovat, zatím není jasné. Podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa bude plán složitý, ale bude dobře fungovat. Významem oblasti se zabývala Zóna ČT24.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit.

Německo zaznamenalo prudký nárůst ruských hybridních akcí snažících se destabilizovat zemi, oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity se týkají dezinformací, špionáže, kybernetických útoků i pokusů o sabotáže. Podle Berlína se Moskva pokusila ovlivnit i únorové parlamentní volby či loni napadla řízení letového provozu.

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.

Ukrajinská národní garda oznámila osvobození dvou vesnic severně od Kupjansku v Charkovské oblasti. Asi dvě stě ruských vojáků v Kupjansku je v obklíčení, uvedl velitel jednoho ze sborů národní gardy. Rusové v minulých měsících opakovaně tvrdili, že Kupjansk ovládli, stejně jako tvrdili, že ovládli Pokrovsk i Siversk v Donbasu, což ale Kyjev popřel a nevyplývá to ani z údajů analytiků. Informace zveřejňované válčícími stranami však nelze nezávisle ověřit.

Přes 180 migrantů ve čtvrtek přešlo z Běloruska do Polska několik desítek metrů dlouhým tunelem vykopaným pod hranicí mezi těmito zeměmi. Podle serveru onet.pl o tom informoval mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juźwiak.

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v Alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval. Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na okupovaném Krymu, píše agentura PAP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tamní státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli. Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvaceti bodů mírového plánu ukončení války.

Prezident USA Donald Trump v rozhovoru pro server Politico ostře zkritizoval Evropu. Popsal ji jako skupinu národů v rozkladu se slabými vůdci. V Událostech, komentářích o tom debatovali ukrajinista David Svoboda a amerikanista Jiří Pondělíček. Podle Pondělíčka Trump neuznává liberální mezinárodní řád a chce se vrátit k „velmocenskému koncernu“, v rámci kterého si navíc nepřeje Evropu jako sjednocenou. Podle obou komentátorů je Trump náchylný k ruským narativům, a to zejména v tématu ukrajinských voleb. Svoboda konstatuje, že Rusové by využili situaci vynucených prezidentských voleb, ke kterým nedávno vyjádřil ochotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, k rozkladu ukrajinské společnosti. Pořadem provázela Jana Peroutková.