TÉMA

Rusko

Storm Shadow útočila do hloubi Ruska, píše Bloomberg

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami|

Německo zvýší poplatek za tranzit plynu. Česko naopak očekává jeho zrušení

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami|

„Můžeme jen poslouchat.“ Hasiči v Myrnohradu zasahují za neustálé palby

Hasiče považují lidé za hrdiny i v době míru. Ve válce to platí ještě více. Štáb České televize natáčel s těmi z ukrajinského města Myrnohrad, kteří jako jediní zasahují tak blízko fronty a při práci riskují své životy. Nehledě na to jsou odhodláni chránit zbylé obyvatele města tak dlouho, jak to jen půjde.
včera v 07:00|

Ukrajinci říkají, že jim Západ pomáhá přežít, ne vyhrát, líčí Procházková

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.
včera v 06:00|

Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Kyjev poprvé udeřil raketami ATACMS v Rusku

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Klíčovým momentem bylo ruské selhání v úvodu plnohodnotné invaze, říká analytik

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Za Rusko může bojovat až sto tisíc Severokorejců, řekl Zelenskyj europoslancům

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Dovoz ruského plynu do Česka prudce vzrostl

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Tisíc dní plnohodnotné ruské invaze v grafech a mapách

Před tisíci dny Vladimir Putin rozšířil ruskou agresi proti Ukrajině. Po osmi letech okupace Krymu a války na Donbase poslal z Ruska a Běloruska vojska po téměř celé délce hranice. Pokusu dobýt Kyjev a nastolit loutkovou proruskou vládu se Ukrajina ubránila, povedlo se jí i vytlačit agresora ze severu země. Na jihu a východě však Rusko stále okupuje velké území a dále útočí. Projděte si nejdůležitější události každého z tisíce dnů plnohodnotné ruské invaze, pohyb fronty a vývoj ukrajinských hlášení o ruských ztrátách.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

„Jde-li o bezpečnost, musíme se shodnout,“ říká Pekarová Adamová

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.
19. 11. 2024|

„Prezident“ Abcházie po nepokojích rezignoval

Vůdce gruzínského separatistického regionu Abcházie Aslan Bžanija podal demisi, píše agentura Reuters a ruské tiskové agentury s odvoláním na úřad lídra oblasti. Součástí dohody s opozicí je úterní odchod demonstrantů z vládních budov. Protestující je obsadili minulý týden kvůli spornému zákonu, jenž by umožnil ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v regionu. Abcházie se s pomocí Moskvy fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.
19. 11. 2024Aktualizováno19. 11. 2024|

Evropa nechce riskovat, u všeho musí mít kšandy a pásek, kritizuje Vondra

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.
19. 11. 2024|

Maďaři odcházejí za lepšími podmínkami do sousedního Rakouska

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.
19. 11. 2024|

Reportéři ČT: Desítky českých firem obchází protiruské sankce

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.
18. 11. 2024|

Německo a Finsko vyšetřují poškození podmořského kabelu

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení.
18. 11. 2024|

Demonstrativní úder po telefonátech s Putinem, reaguje Zelenskyj na útok v Oděse

Deset lidí zabil a dalších téměř padesát zranil pondělní ruský raketový útok na Oděsu, informovala oblastní správa. Mezi zraněnými je několik dětí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde o demonstrativní úder mimo jiné po „telefonátech a setkáních (západních představitelů) s (ruským vůdcem Vladimirem) Putinem“. Dvě děti zabili Rusové v Sumách, kde je po jejich nedělním útoku nejméně dvanáct mrtvých a přes osmdesát zraněných.
18. 11. 2024Aktualizováno18. 11. 2024|

Pokrovsk čelí ruským útokům, ale i zimě a častým požárům

Obyvatelé města Pokrovsk v Doněcké oblasti denně čelí hrozbě ruských útoků, ale také následkům zimy a nefunkční infrastruktury. Jeho obyvatelé si teplo zajišťují často improvizovanými zdroji, což ale přináší větší riziko požárů. Ve městě natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.
18. 11. 2024|

Rusko provedlo jeden z největších útoků na Ukrajinu, večer udeřilo na Sumy

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.
17. 11. 2024Aktualizováno18. 11. 2024|

Média: Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla záhy s odvoláním na své zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
17. 11. 2024Aktualizováno17. 11. 2024|

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace. Proti vládě i nástupu autoritářství

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.
17. 11. 2024Aktualizováno17. 11. 2024|

Si se naposledy setkal s Bidenem. Čína vyčkává, s čím přijde Trump

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.
16. 11. 2024Aktualizováno17. 11. 2024|

Zelenskyj: Ukrajina chce příští rok diplomaticky ukončit válku

Kyjev musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že po nástupu nové americké administrativy skončí válka rychleji.
16. 11. 2024Aktualizováno16. 11. 2024|

Gruzínská volební komise potvrdila vítězství vládnoucí strany

Gruzínská volební komise zveřejnila konečné výsledky sporných parlamentních voleb z minulého měsíce, podle kterých zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen. Informovala o tom agentura AFP. Prozápadní opozice v kavkazské zemi považuje hlasování z 26. října za podvod a odmítla přijmout křesla v novém parlamentu.
16. 11. 2024Aktualizováno16. 11. 2024|