Rusko

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.

Ruská vojska úplně okupují města Pokrovsk a Myrnohrad na východě Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek podle agentury Unian Roman Pohorilyj, spoluzakladatel a analytik projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.

Soud v Gruzii poslal ve čtvrtek na dva a půl roku do vězení předního opozičního politika Levana Chabeišviliho, který loni vyzýval k masovým protestům a svržení vlády. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud uznal někdejšího šéfa největší opoziční strany v zemi vinným ze sabotáže a podněcování k převratu.

Evropská policejní operace Saffron (Šafrán) rozbila službu First VPN, která působila na kyberzločineckých fórech napojených na Rusko. Podle portugalské justiční policie šlo o „zásadní“ nástroj pro skrývání krádeží dat a finančních podvodů.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Velitel lotyšských Národních ozbrojených sil oznámil záměr provést širší transformaci armády, včetně přezkumu její struktury. Některé změny by podle pořadu lotyšské televize LTV De Facto mohly být do stávajícího plánu rozvoje armády zapracovány už do letošního podzimu. K tomu by však byla nezbytná funkční vláda.