Rusko strana 2 z 5

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Prezident Petr Pavel jako dosud první hlava státu navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Rozvědce poděkoval za práci, její činnost označil za klíčovou pro bezpečnost, zahraničně-politické a ekonomické zájmy Česka. Návštěva sídla ÚZSI v pražských Kobylisích navázala na nedávné jednání prezidenta s vedením Bezpečnostní informační služby (BIS).

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Ruskem hýbe korupční aféra náměstka ministra obrany Timura Ivanova. Jde o nejvýše postaveného zástupce Putinova režimu, který v posledních letech skončil za mřížemi. Vyšetřovatelé hovoří o úplatcích v přepočtu až stovek milionů korun. O nákladném životním stylu Ivanova, na který si nikdy nemohl legálně vydělat, se přitom vědělo dlouho. Teď se množí spekulace o čistkách, jež mohou smést i samotného ministra obrany Sergeje Šojgua.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Rus Vladimir Lichutin musí zaplatit tři sta tisíc korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom Okresní soud v Teplicích. Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na dvacet měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Rusko ve středu brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Ruský útok si v Charkově vyžádal dle šéfa oblastní správy Olega Syněhubova šest zraněných. Střely poničily čtyři obytné budovy, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Výbuchy se ozvaly rovněž v Oděse, kde v části města po zásazích ruských střel podle serveru BBC News vypadl elektrický proud. Zranění podle serveru Meduza utrpěla jedna žena. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu. Zdroje z ukrajinské tajné služby uvedly, že jejich drony zasáhly dva ropné sklady v ruské Smolenské oblasti.

Štáb ČT na Ukrajině zdokumentoval povinnou evakuaci, která platila téměř pro dvacet obcí v Charkovské oblasti. Rodiče mohli kontaktovat dobrovolníky, kteří s přesunem pomáhají. V případě odmítnutí se je snažili přesvědčovat policisté.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD. Spolkové státní zastupitelství bez upřesnění jména europoslance uvedlo, že zadrženého podezřívá z výzvědné činnosti pro Čínu, které předával informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien G.) byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily televizní věž v Charkově na východě Ukrajiny. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na jiném místě v témže regionu si ruské ostřelování vyžádalo jeden lidský život.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Světové výdaje na armádu a zbrojení stouply v loňském roce o 6,8 procenta na 2,44 bilionu dolarů (57,82 bilionu korun), což je největší nárůst od roku 2009. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Největší výdaje připadaly na Spojené státy, Čínu a Rusko, za nimi následuje Indie a Saúdská Arábie.

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Ukrajinci nedostatek dělostřelecké munice nahrazují drony. Na frontu je vozí i čeští dobrovolníci, jen během března organizace Vozím drony obstarala 830 strojů. Nejpoužívanější jsou sebevražedné drony, ale Češi dokážou sehnat i inovativní prototypy.