Rusko strana 2 z 5

Ukrajina útočila na Ruskem okupovaný Krymský poloostrov střelami dlouhého doletu ATACMS, uvedl Kreml. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev tvrdí, že zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno. Ze zodpovědnosti za útok obvinilo ruské ministerstvo obrany primárně Spojené státy, které zbraně dodaly. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami nad Kyjevskou oblastí.

Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.

Nejméně tři lidé zahynuli a dalších více než padesát utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Charkov, uvedli ukrajinští činitelé. Rusové zasáhli v druhém největším ukrajinském městě bytový dům. V noci na sobotu ruské ostřelování ve třech ukrajinských regionech poškodilo energetickou infrastrukturu a zranilo nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

V posledních letech přibývá případů zadržení a odsouzení Američanů, kteří se ocitnou na území Ruska. Často pochybná obvinění, trestaná drakonickými rozsudky, jsou zřejmě motivovaná snahou vyměňovat tyto osoby za ruské trestance zadržované ve Spojených státech. Americké ministerstvo zahraničí svým občanům důrazně doporučuje do Ruska vůbec necestovat.

Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského vůdce Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Severní Korejí podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Ze Severní Koreje odjel Putin do Vietnamu, s nímž chce také posílit vztahy.

Okolí Chersonské oblasti trápí vedle pravidelného ostřelování i nedostatek vody. Životy lidí v regionu změnila nejprve v roce 2022 ruská okupace, posléze pak i destrukce Kachovské přehrady na řece Dněpr. V červnu uplynul od ruského úderu na vodní nádrž přesně rok.

Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než sto fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Rusové v noci na středu útočili drony na několik ukrajinských oblastí včetně západních regionů, ve Lvovské oblasti zranily úlomky sestřelených bezpilotních letounů dva lidi a způsobily škody, uvedly tamní úřady. Jednoho zraněného hlásí po ruském útoku i Cherson. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že se armádě daří zpomalovat ruský postup u Charkova.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.

Desítky vojáků KLDR překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou, píše agentura AFP s odkazem na jihokorejská média. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády vojáky KLDR při jiném incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, Severní Korea jde opačným směrem a aktuálně jich má podle SIPRI asi padesát.

Najímání cizinců na páchání trestné činnosti, jako tomu bylo u muže podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nová taktika Ruska. Napsal to server Hlídací pes. Útočník pak podle šéfa české kontrarozvědky nemusí ani vědět, že ho najala ruská strana. Moskva podle něj bude v tomto přístupu pokračovat.

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.

Ruská invaze na území Ukrajiny ničí majetek, zabíjí lidi i zvířata, poškozuje přírodu – a podle nové zprávy evropských expertů také zhoršuje oteplování planety.

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Mezi 24 účastníky fotbalového mistrovství Evropy je i tým Ukrajiny. Na turnaji ho budou pohánět nejen sportovní ambice, ale také zodpovědnost za svou zemi, která už přes dva roky strádá válkou.