Kyjev po ruském útoku hlásí dvě oběti, stovky tisíc lidí byly ráno bez elektřiny

Rusové v noci na Ukrajinu poslali 36 raket a přes šest set dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na Kyjevskou oblast si podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy vyžádal nejméně dvě oběti. Dalších nejméně 38 lidí bylo zraněno, informují místní záchranáři. Ministerstvo energetiky oznámilo, že po útocích na rozvodnou síť zůstalo ráno bez elektřiny více než 600 tisíc uživatelů. Dodávky se během dne podařilo obnovit.

Ukrajinský šéf diplomacie uvedl, že okupační síly útočily na domy, energetickou síť a kritickou infrastrukturu. „Zatímco všichni diskutují o bodech mírových plánů, Rusko pokračuje ve svém ‚válečném plánu‘ se dvěma body – zabíjet a ničit,“ dodal Sybiha.

Podle ukrajinského ministerstva energetiky Rusové útočili na objekty energetické infrastruktury v Kyjevě, v Kyjevské, Černihivské, Sumské, Poltavské a Charkovské oblasti. „Kvůli útoku bylo ráno bez elektřiny přes 500 tisíc spotřebitelů v Kyjevě, přes sto tisíc v Kyjevské oblasti a téměř 8 tisíc v Charkovské oblasti,“ uvedl resort.

Dodávky elektřiny v hlavním městě byly obnoveny pro více než 360 tisíc spotřebitelů, oznámila v sobotu odpoledne největší soukromá energetická společnost na Ukrajině DTEK. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny do kritických infrastrukturních zařízení a co nejrychlejším obnovení dodávek elektřiny do všech domácností,“ přiblížila DTEK.

Letecké poplachy se v prvních nočních hodinách rozezněly po celé zemi. Obnovené útoky na hlavní město přišly kolem sedmé hodiny ráno místního času, kdy ruské síly opět vypustily desítky raket, píše web Kyiv Independent.

Kyjev později upřesnil, že celkově Moskva na Ukrajinu vyslala 632 dronů a střel, z nichž 577 ukrajinská obrana zničila.

Nahrávám video

V obytných domech po útoku hořelo

Poškození budov bylo hlášeno nejméně na šesti místech po celé metropoli, mimo jiné na vícepodlažních obytných domech ve čtvrtích Svjatošynskyj, Dniprovskyj, Darnyckyj, Ševčenkivskyj a Solomjanskyj, uvedli místní představitelé.

Po útoku hořelo v nejméně šesti obytných domech po celém městě. Ve Svjatošinském obvodě byl z trosek domu vyproštěn mrtvý muž, uvedl šéf Kyjevské oblastní vojenské správy Tymur Tkačenko.

Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že útok způsobil požár také ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města. Další požár podle něj vypukl v domě v centrální části Kyjeva, podařilo se jej však rychle uhasit. Podle Tkačenka na zasažených místech pracují záchranné týmy.

Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Agentura Ukrinform v pátek napsala, že invazní síly od začátku roku vyslaly na ukrajinskou metropoli přes tisíc dronů a zabily 166 Kyjevanů, dalších 866 lidí zranily.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na úřady ruského Krasnodarského kraje informovala o nočním útoku na Afipskou ropnou rafinerii, kde vypukl požár. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o noční likvidaci 108 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, Azovským mořem a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo. Informaci nelze bezprostředně a nezávisle ověřit.

Ukrajinská delegace míří do Washingtonu

Mezitím je na cestě do Spojených států ukrajinská delegace, kterou vede tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Na síti X to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina pokračuje v maximálně konstruktivní spolupráci s Amerikou a počítáme s tím, že výsledky schůzek v Ženevě budou nyní dopracovány ve Spojených státech,“ uvedl Zelenskyj.

Agentura Reuters později s odkazem na svůj zdroj uvedla, že se zástupci Ukrajiny se v neděli na Floridě setká ministr zahraničí USA Marco Rubio, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli před časem připravily osmadvacetibodový plán k ukončení bojů, který počítá s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulou neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.

Šéf Bílého domu tento týden také oznámil, že ve snaze finalizovat dohodu vysílá do Moskvy svého zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa, který se tam příští týden setká s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Tým, který jedná s USA o plánu Washingtonu na ukončení války, dosud vedl Andrij Jermak. Toho ale Zelenskyj v pátek odvolal z funkce šéfa prezidentské kanceláře. Učinil tak poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u tohoto prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.

Agentura AP vývoj v Kyjevě označila za ránu pro prezidenta Zelenského. Podle ní to ohrožuje Zelenského vyjednávací strategii v době, kdy je Ukrajina pod silným tlakem Washingtonu, aby podepsala mírovou dohodu. Podobně situaci komentuje agentura Reuters, podle níž se ukrajinský prezident nachází v nejobtížnější politické a vojenské situaci od prvních dnů ruské invaze z února 2022.

Nahrávám video

Rusko pomalu, ale setrvale postupuje ve svém válečném tažení na východě Ukrajiny a kvůli korupčnímu skandálu týkajícímu se energetiky nedávno skončili dva ukrajinští ministři, přičemž opozice požaduje demisi celé vlády. Úřady důvod prohlídek u Jermaka nesdělily, podle médií by mohly souviset se zmíněnou úplatkářskou kauzou. Jermak dosud nebyl z ničeho oficiálně obviněn.

Umerov vedl ukrajinský vyjednávací tým už v minulosti, ještě v roli ministra obrany letos šéfoval ukrajinské delegaci, která v Istanbulu jednala s ruskými představiteli. Znepřátelené strany se při několika setkáních dohodly na výměně válečných zajatců a návratu těl padlých bojovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...