Rusko strana 4 z 5

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Jakou podobu by měla mít vyslaná mírová vojska na Ukrajinu zatím jasné není, uvedl francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat. V pořadu Události, komentáře připomněl, že stále není vyjednané ani příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle něj „nereaguje na požadavky ze strany světa“. Proto je nutné zajistit, aby se napadená země mohla bránit zejména v krátkodobějším horizontu, míní Crouzat. Francie oznámila dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun) další pomoci pro Ukrajinu, dodal s tím, že do země je dodáváno vojenské vybavení, ale Francie cvičí také například ukrajinské vojáky.

Vysoce postavený ruský vyjednavač a zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev se ve čtvrtek ve Washingtonu opět setká s vysokými americkými představiteli. Dmitrijev také uvedl, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy je zásadní pro celý svět. Putinův zmocněnec už ve středu jednal se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.

Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti ve středu zemřeli čtyři lidé, dalších čtrnáct se zranilo, informují úřady. Po útoku podle nich vypukl požár. Rusko už dříve v noci podle letectva bránící se země na Ukrajinu vyslalo 74 dronů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila více než čtyřicet z nich, dvě desítky nedosáhly cíle. Rusové zase tvrdí, že zničili 93 ukrajinských dronů.

Americký prezident Donald Trump na veřejnosti hájil svého poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze po úniku utajovaných informací přes aplikaci Signal, ale v zákulisí zvažoval, zda ho má vyhodit, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Trumpovi vadilo, že Waltz měl číslo na šéfredaktora časopisu The Atlantic, zároveň nechtěl vyhazovat své blízké spolupracovníky nedlouho po začátku svého mandátu, podobně jako to bylo během jeho prvního funkčního období.

Vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Súdánská armáda (SAF) koncem března po dvou letech osvobodila hlavní město Chartúm. Někteří experti hovoří o bodu zvratu, jiní ale varují, že válka není u konce. Podle analytika Jana Havlíčka hrozí africké zemi rozpad. Povstalecké Jednotky rychlé podpory (RSF) podporují podle USA i odborníků Spojené arabské emiráty. Súdánská vláda stát žaluje u Mezinárodního soudního dvora kvůli podílu na genocidě. Abú Dhabí to popírá.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pak Američané stále vyjednávají dohodu o nerostných surovinách.

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.

Rusko ve čtvrtek v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu, čímž porušilo omezené příměří, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím Kyjev uvedl, že obě země dva dny na energetiku neútočily. Zelenskyj očekává reakci Spojených států, které se s Ukrajinou a Ruskem dohodly na neútočení na energetická zařízení.

Vyslání vojáků na Ukrajinu po případném uzavření mírové dohody je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stále v plánu. Pokud by se tak stalo, měli by zajišťovat moře, vzduch i zemi, uvedl po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata o vyslání vojáků je stále předčasná. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, dodal. I ostatní státníci se shodli, že se sankce nyní rušit nebudou.

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Co se ale týče ropy, tuzemský provozovatel ropovodů Mero uvedl, že Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL, jímž by měly ve druhé polovině dubna dorazit první zvýšené dodávky neruské ropy.