Rusko strana 3 z 5

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Severokorejští žáci se musí nově učit rusky od čtvrté třídy základní školy, píše server Politico. Ruština v zemi patří mezi tři nejoblíbenější jazyky. Rozhodnutí dle webu prohlubuje již tak silné rusko-severokorejské vztahy.

Itálie předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream, uvedly agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil. Podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo Polsku, že ke konci roku uzavře jeho konzulát v Irkutsku. Má to být odveta za rozhodnutí Varšavy uzavřít ruský konzulát v Gdaňsku. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski o uzavření ruského diplomatického úřadu rozhodl v reakci na nedávnou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Moskvu. Ta svou účast na diverzi popřela.

Doživotní tresty vězení udělil ruský soud osmi mužům za jejich údajný podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Devatenáct kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje podle agentur Reuters a AFP protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

V bojích na Ukrajině zahynul sedmadvacetiletý Čech, informovala škola v Uherském Hradišti, kde mladík dříve studoval. Podle dostupných informací jde o pátého českého občana, který padl v bojích na území Ruskem napadené země.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 90 drony, protivzdušná obrana 72 z nich zlikvidovala, uvedlo ukrajinské letectvo. Vzdušné síly zároveň uvedly, že evidují zásahy střelami a drony na deseti blíže neupřesněných místech. Ukrajina potvrdila, že zasáhla závod VNIIR-Progress v Čeboksarech, kde se vyrábí elektrická zařízení. Kyjev i Moskva hlásí zraněné.

Francouzské úřady zadržely a obvinily tři osoby z hospodářské špionáže ve prospěch Moskvy a z vměšování se do vnitřních záležitostí. Případ souvisí mimo jiné s proruskými plakáty na Vítězném oblouku a se sdružením SOS Donbass. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na pařížskou prokuraturu.

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) naznačil, že Filip Turek (za Motoristy) je mezi kandidáty na post ministra. „Motoristé celou dobu na nominaci trvali. Já to beru jako stabilní postoj a uvidíme, jak se k tomu postaví pan prezident (Petr Pavel),“ přiblížil Koten. Ministr zahraničí v demisi a poslanec Jan Lipavský (nestr. za ODS) reagoval, že se Česko z jeho pohledu „posune z jasného principiálního postoje, který hájí bezpečnost České republiky“. Upozornil také na absentující zmínku o Rusku v programovém prohlášení možné vlády. Debatou v Událostech, komentářích provázela Barbora Kroužková.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Čečensko zakázalo ženské oblečení s „mužskými prvky“ s odvoláním na tamní tradice. Zákaz následuje těsně po dalším omezení, které ženám zakazuje vycházet ven bez šátku na hlavě. Pozorovatelé spojují tato opatření s politickou kontrolou pod režimem čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Kritici tvrdí, že jde primárně o kontrolu, ne o tradici, místo toho volají po intenzivnějším prosazování práv žen, píše Rádio Svobodná Evropa s odvoláním na pobočku pro severní Kavkaz.

Rumunsko vyslalo stíhací letouny poté, co drony narušily vzdušný prostor země poblíž hranic s Ukrajinou. Rumunský ministr obrany Ionut Mosteanu to označil za ruskou provokaci. Moldavská policie zase evakuovala vesnici a její blízké okolí na severozápadě země poté, co tam dron narazil do jednoho z domů. Do Moldavska proniklo dohromady šest dronů.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o devatenácti bodech.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Události, komentáře týdne probrali americko-ruský návrh na ukončení ruské války na Ukrajině a nedělní jednání amerických, ukrajinských a evropských zástupců v Ženevě. Diskuse se zaměřila také na střet zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v případě jmenování premiérem a postoj prezidenta Petra Pavla k dané záležitosti. Svůj komentář hosté přidali také ke kontroverzím ohledně české olympijské kolekce pro zimní olympiádu v Itálii. Pozvání přijali komentátor, publicista a člen Rady ČT Jefim Fištejn, komentátor z Lidových novin Petr Kamberský, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová a hudebník Rudy Linka. Pořadem provázela Jana Fabiánová.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.