Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.
Dokument, který nastiňoval podmínky Moskvy pro ukončení války, předali Rusové vysoce postaveným americkým představitelům v polovině října po setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, tvrdí zdroje Reuters.
Neoficiální dokument, v diplomatickém žargonu nazývaný „non-paper“, přitom obsahoval formulace, které ruská vláda předložila u jednacího stolu už dříve. Týká se to i ústupků, které Kyjev dlouhodobě odmítá, například postoupení významné části východoukrajinského území Moskvě.
Americké ministerstvo zahraničí ani ruské a ukrajinské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost Reuters o komentář nereagovaly. Bílý dům se k neoficiálnímu dokumentu přímo nevyjádřil, ale odkázal na Trumpovy komentáře, že hledí s optimismem na pokrok s osmadvacetibodovým plánem.
Podle Reuters není jasné, proč a jak se Trumpova administrativa rozhodla opřít při tvorbě vlastního mírového plánu o ruský dokument. Někteří vysoce postavení činitelé, kteří plán viděli, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, se domnívali, že některé ruské požadavky Ukrajinci pravděpodobně rovnou odmítnou, uvedly zdroje agentury.
Seznam ruských přání
Po předložení dokumentu si Rubio telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, aby ho s ním projednal, uvedly zdroje Reuters. Tento týden v Ženevě pak Rubio před novináři bez dalších podrobností pouze připustil, že obdržel „četné písemné neoficiální dokumenty a podobné materiály“.
Od chvíle, kdy o plánu minulý týden jako první informoval server Axios, se mezi americkými vládními činiteli a zákonodárci šířila skepse. Mnozí z nich totiž považují tento plán za seznam ruských požadavků a nikoli za seriózní návrh, poznamenal Reuters. Trumpova administrativa přesto na Ukrajinu vyvinula tlak, když Kyjev varovala, že pokud dohodu nepodepíše, mohl by Washington omezit svou vojenskou pomoc.
Výsledný plán byl přinejmenším částečně koncipován při setkání Trumpova zetě Jareda Kushnera a zvláštního vyslance Stevea Witkoffa s Putinovým poradcem Kirillem Dmitrijevem v říjnu v Miami. O této schůzce vědělo jen málo lidí z amerického ministerstva zahraničí či Bílého domu, sdělily Reuters dva zdroje obeznámené s touto věcí.
V úterý agentura Bloomberg informovala, že Witkoff poskytl vysokému poradci Kremlu Juriji Ušakovovi rady ohledně toho, jak by Putin měl s Trumpem jednat. Podle přepisu telefonního hovoru, který agentura získala, Ušakov a Witkoff již 14. října naznačili možný „dvacetibodový plán“. Rozsah tohoto plánu se podle agentury zřejmě během následujících rozhovorů s Dmitrijevem rozšířil.
Americký návrh, který nakonec zaskočil představitele v Evropě i ve Washingtonu, podnítil horečnou diplomatickou aktivitu v řadě zemí. Původní plán od té doby doznal dramatických změn – podle ABC News bylo po jednáních představitelů USA a Ukrajiny v Ženevě vypuštěno devět z původních 28 bodů.
