USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Prohlášení zveřejněné Bílým domem v noci na pondělí uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuse ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.
USA a Ukrajina budou podle prohlášení v nadcházejících dnech pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. „Konečné rozhodnutí k tomuto rámci učiní prezidenti Ukrajiny a USA,“ zmiňuje dokument.
Společné prohlášení, které Bílý dům zveřejnil, obsahuje i vyjádření ukrajinské vděčnosti Spojeným státům a prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Agentura DPA v pondělí napsala, že USA se po jednáních v Ženevě s ukrajinskými zástupci vyjádřily překvapivě pozitivně. Bílý dům podle DPA sdělil, že Ukrajina je se společně revidovanou verzí plánu spokojená. Kyjev se nicméně doposud veřejně nevyjádřil.
Zelenskyj by mohl zamířit do Washingtonu
Jednání v Ženevě budou podle Rubia pokračovat v pondělí. Americký ministr poznamenal, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit. Rubio je optimistický, že se v Ženevě podaří dospět ke shodě. Dodal, že žádná z dosud nedořešených otázek není nepřekonatelná. Jednání se mimo jiné ještě podle ministra budou věnovat americkým bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu.
Rubio rovněž nevyloučil brzký telefonát mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Také zopakoval Trumpovo přání, aby byla dohoda uzavřena do příštího čtvrtka.
Podle dvou zdrojů agentury Reuters by Zelenskyj mohl v nadcházejícím týdnu navštívit Washington, aby s Trumpem plán ukončení války projednal osobně.
„Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl v průběhu jednání Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Jermak rovněž jednání označil za produktivní a vyjádřil naději, že povedou ke spravedlivému a trvalému míru, přičemž poděkoval Trumpovi za jeho úsilí.
Evropský protinávrh
Původní plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Evropští zástupci podle agentury Reuters podali protinávrh. Ten navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800 tisíc v časech míru. Rubio ovšem poznamenal, že neviděl žádný evropský protinávrh k tomu americkému, který je předmětem jednání.
Evropský dokument dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“ a že se Ukrajina musí zavázat, že nebude usilovat o své okupované území vojenskými prostředky.
Návrh také počítá s tím, že Ukrajina obdrží záruku USA, která zrcadlí článek 5 NATO. Ukrajina bude finančně kompenzována i z ruských zmrazených aktiv, které zůstanou zmrazené, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině.
Jermak: Jsme velmi konstruktivní
Už od dopoledne se v ženevském hotelu Intercontinental konají různá setkání zástupců Kyjeva, USA a některých evropských zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před schůzkou na síti X poznamenal, že by americký plán mohl obsahovat řadu prvků, které vycházejí z ukrajinských postojů a jsou zásadní pro ukrajinské národní zájmy.
Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji a dodal, že cílem je trvalý a spravedlivý mír pro Ukrajinu.
V ukrajinské delegaci jsou kromě Jermaka třeba také šéf bezpečnostní rady státu Rustem Umerov, velitel vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov, náčelník generálního štábu Andrij Hnatov či náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.
Německý kancléř Friedrich Merz v Johannesburgu na končícím summitu zemí G20 řekl, že si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se ruské války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Cílem jednání v Ženevě je podle něj vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z americko-ruského plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Moskvou.
Agentura AFP napsala, že Merz je skeptický, že se dohody podaří dosáhnout do čtvrtka, do kdy Trump požaduje, aby Kyjev s jeho plánem souhlasil. V sobotu ovšem americký prezident připustil, že návrh může ještě doznat změn.
Po začátku jednání v Ženevě Trump opět obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy, přestože Kyjev Washingtonu děkoval už mnohokrát. Krátce po jednání v Ženevě Trumpovi poděkovali Jermak i Zelenskyj, který zároveň vyjádřil vděk za pomoc s ochranou životů Ukrajinců spojencům v Evropě a zemím ze skupin G7 a G20. Evropě Trump opět vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.
Pochyby o původu plánu
Podle médií se na vypracování plánu podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev. Američtí senátoři později uvedli, že jim Rubio řekl, že dokument nepředstavuje oficiální postoj USA, ale je pouze výchozím bodem pro diskuzi a zahrnuje seznam ruských přání. Rubio v reakci později tvrdil, že plán byl vypracován Spojenými státy a že je založen na podnětech z ruské strany i ukrajinské strany.
Britský list The Guardian uvedl, že některé formulace v plánu působí, jako by byly původně napsány v ruštině, a teprve poté přeloženy do angličtiny.
Řadou západních zemí i odborníků je proto návrh považován za značně proruský, za naprostou kapitulaci Ukrajiny ho označil například Institut pro studium války. Na pochyby o původu plánu zřejmě narážel i polský premiér Donald Tusk, když uvedl, že než začne práce na úpravě návrhu, „bylo by dobré s jistotou vědět, kdo je autorem plánu a kde vznikl“.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají plán v jeho současné podobě a uvedli, že na návrhu je třeba ještě pracovat. Dokument počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně šest set tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Bild: Evropanům vadí nejméně čtyři body plánu
Podle německého deníku Bild nesouhlasí evropští představitelé – a mezi nimi i německý kancléř Merz – nejméně se čtyřmi body návrhu.
Jde o navrhované územní ústupky Ukrajiny, která má podle plánu postoupit Moskvě i ta území, která Rusové dosud neovládají. Dále jde o navrhované výrazné omezení ukrajinské armády, která je už teď menší, než ozbrojené síly agresorského Ruska.
Merz bude chtít dát podle Bildu Trumpovým zástupcům také najevo, že bezpečnostní záruky, které má Rusko poskytnout Ukrajině, se mohou ukázat jako bezcenné. Už v roce 1994 se Ukrajina v takzvaném Budapešťském memorandu vzdala svého velkého arzenálu jaderných zbraní výměnou za slib Ruska, že nenaruší její územní celistvost, Moskva ale zemi stejně napadla.
Merzovi dál vadí také plány ohledně zmrazených ruských aktiv ve výši zhruba tří set miliard eur. Trump chce nejen nasměrovat do Ruska sto miliard eur z amerických investic – přičemž poloviční podíl by z nich získaly USA – ale také chce tyto prostředky využít pro nový americko-ruský investiční nástroj, což by Moskvě umožnilo ještě více profitovat ze své útočné války.
Merz je zároveň jedním z předních zastánců použití velké části těchto prostředků (140 miliard eur) na financování masivní rekonstrukční půjčky pro Ukrajinu, připomněl Bild.
