Šéf ukrajinské tajné služby SBU Maljuk končí ve funkci

Ve funkci šéfa ukrajinské tajné služby SBU končí Vasyl Maljuk. Tento činitel, pod jehož vedením SBU podnikla řadu významných operací v Rusku, to oznámil po schůzce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj navrhl Maljukovi, aby se více zaměřil na bojové operace. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

„Odcházím z postu šéfa Bezpečnostní služby. V systému SBU zůstanu a budu realizovat asymetrické speciální operace světové úrovně, které i nadále budou nepříteli způsobovat maximální škody,“ cituje server Ukrajinska pravda z Maljukova prohlášení.

Zelenskyj napsal v příspěvku na sociální síti X, že „je potřeba více ukrajinských asymetrických operací proti okupantovi a ruskému státu a jasnější výsledky co do ničení nepřítele“. To je podle něho Maljukovou nejsilnější stránkou a bude v tom pokračovat v rámci SBU. „Uložil jsem Vasylu Maljukovi, aby naše asymetrické operace byly nejsilnější na světě,“ uvedl také Zelenskyj.

Po Maljukovi se vedení SBU dočasně ujme Jevhen Chmara, který v rámci této tajné služby vede centrum zvláštních operací A.

6 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

O tom, že se Zelenskyj chystá odvolat Maljuka, psal o víkendu například server Politico, podle kterého jde o součást širší obměny na klíčových pozicích v zemi. V jejím rámci se novým šéfem prezidentské kanceláře stal dosavadní ředitel ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. V čele HUR ho nahradil dosavadní šéf vnější rozvědky (SZRU) Oleh Ivaščenko. Maljuk se podle nejmenovaných zdrojů odchodu z čela SBU bránil.

Maljuk byl jmenován úřadujícím šéfem SBU v červenci 2022, parlament ho pak ve funkci na návrh Zelenského oficiálně potvrdil v únoru 2023. SBU pod jeho vedením stála za bombovým útokem na Krymský most z října 2022 nebo za operací Pavučina z června 2025, během které ukrajinské drony zasáhly strategické bombardéry na několika vojenských letištích v hloubi ruského území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 32 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
před 3 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
před 5 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 7 hhodinami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 8 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...