Rusko strana 5 z 5

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

Americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Informovaly o tom agentura AP a web Politico s odvoláním na americké činitele.

Kyjev stále naléhavěji opakuje, že kromě munice mu chybí i systémy protivzdušné obrany. Momentálně jsou nejvíce potřeba u Charkova, kde ruské útoky v minulých dvou týdnech zabily desítky civilistů. Štáb ČT natáčel v letním resortu nedaleko města, který nepřítel zasáhl před deseti dny. O život tam přišlo deset lidí.

Severoatlantická aliance je schopná přizpůsobit se světu, který je nebezpečnější než kdy dříve, řekl na dvoudenním neformálním setkání ministrů zahraničí států NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Hlavním tématem pražského jednání je ruská válka na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti řekl, že Česko nemá problém s tím, když Ukrajina útočí na ruském území, pokud je to nutné.

Do Prahy přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, sešel se se svým protějškem Janem Lipavským (Piráti). Na okraj jednání šéfů diplomacií států NATO se setkal také s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ocenil českou muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Podle Blinkena jsou vztahy mezi Českem a Spojenými státy výjimečné. Ministr odpoledne jednal také s prezidentem Petrem Pavlem.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Volte Pravý Blok www.cibulka.net Petr Cibulka řekl, že od roku 2011 probíhá třetí světová válka a Rusko bude bojovat prostřednictvím satanských muslimů proti křesťanské Evropě. Dodal, že zelenou energetiku pro Brusel vymyslela Moskva a v roce 2026 očekává vypuknutí občanských válek v Evropě a USA.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Do české muniční iniciativy už přispělo patnáct zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před úterním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). Polský prezident Andrzej Duda před pracovní večeří prohlásil, že odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu. Lídři pěti zemí Unie, kteří se zúčastnili pracovní večeře, pak ve společném prohlášení potvrdili závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny.

Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, shodli se francouzský prezident Emmanuel Macron a německý spolkový kancléř Olaf Scholz. Evropa se podle nich musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity. Státníci se sešli v rámci německo-francouzské ministerské rady na zámku Meseberg. Upozornili také na izraelskou ofenzivu v okolí města Rafah v Pásmu Gazy, židovský stát by podle Macrona měl zastavit vojenské operace.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu zacílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Orsk je vzdálený 1500 kilometrů od území kontrolovaného ukrajinskou armádou, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.

Premiéři Japonska a Číny Fumio Kišida a Li Čchiang a prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol v pondělí vyzvali k větší vzájemné spolupráci, napsala agentura Reuters. Shodli se na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova, kterou označili za společný zájem na cestě k míru. Lídři trojice východoasijských zemí se sešli v Soulu na prvním summitu v tomto formátu po téměř pěti letech. Japonsko mezitím informovalo o záměru KLDR vypustit do vesmíru družici. Pchjongjang později oznámil, že raketa nesoucí špionážní družici vybuchla během první fáze startu. Výzvu k denuklearizaci označil za velkou politickou provokaci.

Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. EU uvalila sankce i na devatenáct lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku.

Soud v Německu poslal na tři a půl roku do vězení armádního důstojníka za to, že Rusku předával vojenské informace. Muž se k činu přiznal. Během procesu se hájil psychickými problémy a tím, že se obával jaderné eskalace konfliktu na Ukrajině.

Nos dráždí zápach spálených chemikálií ze stavebního materiálu. Zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger natáčeli ve skladové části charkovského hobbymarketu zasaženého ruským útokem. Do hloubi budovy se hodinu po útoku mohli dostat jenom hasiči v ochranné masce.

Od šokujícího atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica utekly už skoro dva týdny. Vypjatou situaci v zemi vyostřují internetové dezinformace. Útočníka spojovaly falešné zprávy například s členstvím v liberálním hnutí Progresívne Slovensko nebo napojením na Kyjev. Dezinformace se šířily nejen ve slovenštině, ale i v angličtině.

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.

Sobotní ruský útok na hobbymarket v ukrajinském Charkově má podle portálu Ukrajinska pravda už patnáct obětí, web se přitom odkazuje na informace oblastní vojenské správy a generální prokuratury. Zraněných je podle údajů z nedělního odpoledne celkem pětadvacet lidí. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.