Gruzie zruší protikorupční úřad, řekl šéf parlamentu

4 minuty
Horizont ČT24: Gruzie se vzdaluje EU
Zdroj: ČT24

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie, oznámil podle agentury TASS šéf gruzínského parlamentu a představitel vládní strany Gruzínský sen Šalva Papuašvili. Také sdělil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

Protikorupční úřad bude zrušen ke 2. březnu příštího roku, kdy jeho pravomoci převezme státní kontrolní úřad. Ke stejnému datu má být zrušen i úřad na ochranu osobních údajů, jehož funkce také převezme státní kontrolní úřad, uvedl Papuašvili.

Podle serveru Civil.ge tyto kroky vysvětlil potřebou přezkoumat a konsolidovat institucionální modely, které dlouho existují „roztříštěné i v podobě vnucené zvenčí“. Cílem je posílit ústavní rámec a optimalizovat využití státních zdrojů, tvrdil.

Vztahy s EU

Vládnoucí strana přerušila kdysi vřelé vztahy země s Evropskou unií, pozastavila jednání o přistoupení Gruzie k bloku a obviňuje Brusel z plánování revoluce v Tbilisi, což EU odmítla. Gruzínský sen tvrdí, že stále usiluje o členství země v bloku, ale jen pokud bude možné zachovat mír s Ruskem a takzvané tradiční pravoslavné hodnoty Gruzie.

Vztahy mezi Tbilisi a Bruselem jsou čím dál napjatější. Země na jižním Kavkazu získala postavení kandidáta členství v EU v prosinci 2023, ale Brusel tento měsíc Gruzii obvinil z „vážného demokratického úpadku“ a uvedl, že je nyní považována za kandidátskou zemi „pouze podle jména“, napsala agentura Reuters.

Protikorupční úřad, zřízený v listopadu 2022 v rámci gruzínského úsilí o vstup do EU, měl mimo jiné za úkol vypracovat protikorupční plány, posílit ochranu oznamovatelů a dohlížet na financování politických stran. Skupina více než padesáti gruzínských nevládních organizací minulý týden v otevřeném dopise uvedla, že úřad selhává ve svém poslání a „je využíván jako nástroj k pronásledování nezávislých organizací občanské společnosti“.

Kritici hovoří o sklonech k autoritářství

Kritici vládnoucí strany tvrdí, že od začátku války Ruska proti Ukrajině sklouzává k čím dál autoritářštějšímu vládnutí. Gruzínský sen zakročil proti opozičním politikům a několik z nich uvěznil, zatímco policie zvýšila počet zatýkání na pravidelných protivládních demonstracích. Minulý měsíc vládnoucí strana naznačila, že brzy požádá ústavní soud o zákaz tří hlavních opozičních stran v zemi jako „skutečné hrozby pro ústavní řád“, připomněl Reuters.

Podle organizace Transparency International se situace v Gruzii ohledně korupce v uplynulých letech příliš nezměnila. Podle indexu vnímání korupce loni i v roce 2023 hodnocení činilo 53 bodů, v roce 2022 pak 56 bodů. Nejlepšího hodnocení od roku 2012 Gruzie dosáhla v roce 2018 s 58 body, nejhorší zaznamenala s 49 body před dvanácti lety.

Možný zákaz volit ze zahraničí

Papuašvili podle agentury TASS oznámil také projednání návrhu volebního zákona, podle kterého by v budoucnosti bylo možné volit jen v místě bydliště na gruzínském území. Voliči by tak přišli o možnost hlasovat ze zahraničí.

Papuašvili argumentoval, že občané bez trvalého pobytu ve vlasti čelí zvýšenému riziku „manipulace“, když se spoléhají na „filtrované informace“ z cizích médií, a to zvyšuje riziko „neinformované volby“. Hlasování pouze v Gruzii podle něj zvýší odolnost voleb před ovlivněním zvenčí a odpovídá „mezinárodním standardům“, protože stejně se hlasuje i v Irsku, na Maltě, v Izraeli a Arménii, prohlásil podle Civil.ge.

Dodal, že na právech Gruzínců žijících v cizině se nic nemění, prostě jen jednou za čtyři roky přijedou do vlasti, aby zde odhlasovali.

Kritici naopak podle serveru přirovnali odebrání volebního práva emigrantům k odebrání občanství a k vyloučení ze života země.

V loňských volbách mohli Gruzínci žijící v cizině hlasovat na šedesáti místech ve dvaačtyřiceti zemích. Odhaduje se, že v zahraničí žije více než milion gruzínských občanů. Z 95 910 voličů oficiálně zaregistrovaných v zahraničí odhlasovalo pouze 34 574, přičemž ve velkých městech, jako je Berlín a New York, se stály dlouhé fronty. Oficiální výsledky ukázaly, že Gruzínský sen v zahraničí získal pouze 13,5 procenta hlasů, dodal Civil.ge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes sto obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených. S odvoláním na organizaci Human Rights Activists News Agency (HRANA) to v neděli napsala agentura AP. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
před 2 hhodinami

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 3 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 5 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS). Informovala o tom agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit.
před 9 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 10 hhodinami

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 12 hhodinami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 20 hhodinami
Načítání...