Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.

„Všechny procedury nákupu ropy se odehrávají pod jednou střechou, pod společností MOL. To znamená, že když Maďarsko dostalo od americké administrativy na jeden rok výjimku pro nákup ruské ropy, tak to bude uplatňováno i pro nákup ruské ropy v rámci Slovnaftu, neboť patří do skupiny společností MOL,“ uvedla Saková na dotaz agentury ČTK.

O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu u dodávek ruské ropy a plynu informoval minulý týden maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Agentura Reuters dříve s odvoláním na vyjádření činitele Bílého domu napsala, že výjimka potrvá rok, Budapešť podle médií ale tvrdila, že výjimka není časově omezena.

Skupina MOL je stále silně závislá na dodávkách ruské ropy ropovodem Družba. V únoru MOL podepsal s chorvatskou firmou JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria, smlouvu na dodávku 2,1 milionu tun ropy do konce letošního roku. Slovnaft minulý týden firmu JANAF obvinil, že mu nedodala sjednaných 58 tisíc tun ropy. Dříve bratislavská rafinerie uvedla, že JANAF jí zadržel 90 tisíc tun ropy a že porušil smlouvu, což chorvatský podnik odmítl.

Slovnaft loni zpracoval 4,8 milionu tun ropy, z toho 662 tisíc tun bylo neruského původu.

Saková: Ruský plyn je cenově nejvýhodnější

Saková také zmínila situaci u největšího prodejce plynu na Slovensku SPP, u něhož se ruský plyn na celkových dodávkách letos podílí 33 procenty, zbytek připadá na takzvané diverzifikační kontrakty.

Podle ministryně je ruský plyn pro Slovensko cenově nejvýhodnější, jeho dovoz ale omezují nedostatečné přepravní kapacity z Maďarska. Cenová výhodnost je dána tím, že přepravní poplatky platí jeho dodavatel. Dlouhodobý kontrakt Slovenska s Gazpromem o dodávkách plynu platí do roku 2034, podle Sakové ho nelze vypovědět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 22 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 22 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 24 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 2 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 3 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 3 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 3 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...