Zrak Polska se na nenápadnou ves upřel kvůli ruským dronům. Země zůstává v pozoru

Nahrávám video

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Nenápadná vesnice vzdálená jen deset kilometrů od běloruské hranice se v polovině září dostala kvůli ruským dronům do epicentra polského zájmu. Po dvou měsících se do jejích ulic vrátil někdejší klid.

Na běžném životě lidí v obci Wyryki se nic nezměnilo, strach z opakování incidentu obyvatelé nemají. Mimo kamery ale určité obavy přiznávají. Zrak místních i těch, kteří obcí jen projíždějí, nadále přitahuje dům, který nejspíš poničila raketa stíhačky F-35, jež se snažila jeden z ruských bezpilotních letounů sestřelit.

Majitelé se ani po dvou měsících nesmějí vrátit. Zatímco čekají na pomoc státu, jsou odkázáni na přátele. „Musíme ten dům zrekonstruovat,“ říká obyvatel obce Vasil, který dodává, že vzhledem k blížící se zimě k tomu pravděpodobně dojde až příští rok. Podle úřadů je ale už teď jasné, že budova se bude muset zbourat. Radnice pomůže s novou výstavbou.

Incidentů je celá řada

Celkem dvě desítky ruských dronů před dvěma měsíci dopadly i na dalších místech. Polská protivzdušná obrana zažívá časté poplachy a je od té doby pravidelně v pozoru. Z preventivních důvodů došlo k uzavření letiště v Lublinu a polské stíhačky nejméně třikrát zachytily nad baltským mořem neohlášený ruský průzkumný letoun.

„Rumunsko a Moldavsko mají podobnou zkušenost. I tam musely být uvedeny do pozornosti obranné systémy NATO. To ukazuje, jak těžká je dnešní realita,“ poznamenává polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Také kvůli podobným provokacím osmatřicetimilionová země dlouhodobě zvyšuje výdaje na obranu. Jen letos by měly dosáhnout 4,7 procenta HDP, což je nejvíc ze zemí Severoatlantické aliance. Nejnovější investice mají zamířit do technologií na odhalení a ničení nepřátelských dronů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...