Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, řekl Orbán v Moskvě

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Orbán prohlásil, že jeho země má zájem na míru v rusko-ukrajinské válce. „Upřímně doufáme, že nedávno zveřejněné mírové iniciativy nakonec povedou k míru,“ řekl. Vyjádřil také přesvědčení, že navzdory „současné politické situaci“ se mnoho učinilo a ještě učiní pro rozvoj spolupráce mezi Budapeští a Moskvou.

„Realizujeme suverénní kurz zahraniční politiky. (…) Nepodlehli jsme vnějšímu tlaku a nepřerušili jsme spolupráci (s Ruskem) v žádné z důležitých oblastí,“ prohlásil Orbán a dodal, že jeho země má zájem zejména na udržení „energetického dialogu“ s Ruskem.

Putin před jednáním nevyloučil, že jednání mezi Ruskem a USA o rusko-ukrajinské válce povedou ke konání summitu s Trumpem v Budapešti, Orbánovi poděkoval za nabídku. Ruský vůdce rovněž ocenil „vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce“. Moskva v roce 2022 rozpoutala proti sousední zemi plnohodnotnou agresi.

„Je pro mě velkým potěšením konstatovat, že navzdory všem dnešním obtížím naše vztahy přetrvávají a nadále se rozvíjejí,“ prohlásil Putin v úvodu setkání s Orbánem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už před jednáním informoval, že po něm není plánována tisková konference. Jednání mělo trvat déle než tři hodiny, napsal ruskojazyčný server BBC.

Společně s Orbánem přiletěl do Moskvy také jeho poradce Marcell Biró, ministr zahraničí Péter Szijjártó a ministr výstavby a dopravy János Lázár. Jednání se dále účastnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, kremelský poradce Jurij Ušakov a tamní místopředseda vlády Alexandr Novak, dodává ruskojazyčný server BBC.

Jednání maďarského premiéra Viktora Orbána a ruského vládce Vladimira Putina v Moskvě
Zdroj: Sputnik/Alexander Kazakov/Pool via Reuters

Maďarská závislost na ruských surovinách

„Teď už potřebujeme jen ropu a plyn, které můžeme nakupovat od Rusů. Jedu do Moskvy, abych zajistil, že energetické dodávky do Maďarska budou pro tuto zimu i nadcházející rok zajištěny za přijatelnou cenu,“ prohlásil dříve Orbán.

Reuters poznamenal, že Budapešť je na energetických surovinách z Ruska značně závislá. USA tento měsíc udělily Maďarsku výjimku ze sankcí na využívání ropy a plynu z Ruska. Stalo se tak poté, co Orbán navštívil v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Orbán, který udržuje dobré vztahy s Putinem, má rovněž přátelské vazby na Trumpa. Maďarsko také v USA podepsalo dohodu o spolupráci v jaderné energetice. Smlouva předpokládá, že Maďarsko nakoupí americké jaderné palivo a technologii pro skladování vyhořelého paliva v jaderné elektrárně Paks. Na jejím rozšíření se podílí ruská společnost Rosatom.

Téma rusko-ukrajinské války

Na otázku, zda tématem návštěvy Moskvy bude i mírové úsilí o zastavení ruské války na Ukrajině, odpověděl Orbán kladně. „Tomu se jen těžko vyhneme,“ řekl. Maďarský premiér zpochybňuje západní vojenskou pomoc Ukrajině, jež se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

Orbán by dle Reuters rád oživil Trumpovy plány uspořádat v Budapešti americko-ruský mírový summit. Americký prezident už dříve oznámil, že se s šéfem Kremlu v maďarské metropoli setká, později ale tuto schůzku odřekl.

Agentura TASS s odkazem na informace na webových stránkách Kremlu napsala, že Putin se coby ruský vůdce setkal s Orbánem celkem dvanáctkrát, naposledy loni v červenci, kdy maďarský premiér navštívil Ukrajinu, Rusko, Čínu a Spojené státy v rámci takzvané mírové mise. Maďarsko v té době předsedalo EU, jejíž představitelé jeho cestu do Moskvy ostře kritizovali a distancovali se od ní.

Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Orbánova páteční cesta do Moskvy bude pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí. Zdůraznil, že Orbán se s Putinem setkává jako předseda maďarské vlády, tedy bez evropského mandátu a také bez koordinace s dalšími členy EU.

Od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Putin a Orbán sešli zatím dvakrát a třikrát spolu hovořili po telefonu, píše TASS. Orbán byl v Moskvě také v září 2022 na pohřbu bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 26 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 45 mminutami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 1 hhodinou

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.