Srbský válečný zločinec unikl trestu útěkem na Ukrajinu, bojuje za Rusko

Bývalý člen bosenskosrbské armády Novak Stjepanović, kterého soud v Bělehradě poslal do vězení za válečné zločiny spáchané v 90. letech, se vyhnul výkonu trestu útěkem na Ukrajinu, kde bojuje na ruské straně. Informovala o tom novinářská síť BIRN.

Stjepanovičovi uložil soud loni v prosinci desetiletý trest vězení za vraždu, znásilnění, mučení, nelidské zacházení a krádež v bosenském městě Bratunac, které se na začátku války v Bosně stalo dějištěm etnické čistky a zvěrstev spáchaných na muslimském (nyní bosňáckém) obyvatelstvu. V červnu odvolací soud v Bělehradě verdikt potvrdil a trest Stjepanovičovi zvýšil na třináct let.

Podle novinářské sítě BIRN byl ale Stjepanović tou dobou dávno pryč. V Srbsku se naposledy veřejně ukázal loni 24. prosince, kdy si k soudu přišel vyslechnout první rozsudek. V květnu pak na facebooku sdílel fotografii, na níž v lese stojí s puškou a v uniformě s nápisem „Ozbrojené síly Ruska“. Z dalších příspěvků je podle BIRN patrné, že se nachází v Ruskem okupované části východní Ukrajiny.

Katastrofa, říká o útěku jedna z obětí

Soud podle novinářů potvrdil, že 59letý Stjepanović byl vyšetřován na svobodě a neměl v době procesu zákaz opustit Srbsko. Edina Karičová, jedna z obětí, která proti němu svědčila u soudu, označila jeho útěk za „katastrofu“ a „ztrátu všech nadějí“.

Srbsko i Stjepanovičova rodná Bosna po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a v Donbasu se rozhořely boje, upravily své trestní zákoníky tak, aby zakazovaly účast svých občanů v zahraničních konfliktech. V Srbsku se tento trestný čin trestá až deseti lety vězení a v Bosně až osmi lety. Přesto média pravidelně informují o žoldnéřích z Balkánu, kteří bojují v Donbasu na straně Ruska.

Loni ukrajinská státní prokuratura požádala Bosnu o informace ohledně dvanácti bosenských občanů podezřelých z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 7 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 9 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 9 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...