První čínský pokus přistát s opakovaně použitelnou raketou selhal

První let čínské rakety Cučchüe-3, která má opakovaně použitelný první stupeň podobně jako rakety americké společnosti SpaceX, skončil v noci na středu neúspěchem. Píše to agentura Reuters s odkazem na čínská státní média.

Při testovacím letu raketa odstartovala v pořádku, první stupeň se ale nedokázal vrátit na zemi. Shořel a dopadl nedaleko místa, kam měl podle plánů přistát. „Konkrétní příčiny (selhání) se dále vyšetřují a analyzují,“ uvedla státní agentura Nová Čína.

Čínská společnost LandSpace, která raketu provozuje, se chtěla zařadit po bok amerických společností miliardářů Elona Muska a Jeffa Bezose, které už opakovaně použitelné rakety využívají. Rusko ani Evropa zatím tuto technologii nemají. Neúspěch čínské firmy podle agentury Reuters ukazuje, jak náročný vývoj takové rakety je.

I současné americké jedničce, společnosti SpaceX, trvalo celé roky, než dokázala přistát s opakovaně použitelnou raketou. Byla založena roku 2002, ale první úspěšné přistání prvního stupně (u rakety Falcon 9) při orbitálním startu se jí podařilo až 21. prosince 2015. Až o čtyři roky později pak dokázala znovu přistát se stupněm, který už jednou letěl.

V současné době to již dělá zcela rutinně, což jí výrazně snižuje náklady na dopravu materiálu na oběžnou dráhu.

O úspěšné využití technologie opakovaně použitelného prvního stupně rakety se kromě soukromé společnosti LandSpace snaží i další čínské společnosti. Podle serveru South China Morning Post se v prosinci očekává vypuštění rakety Dlouhý pochod 12A, která právě tuto technologii používá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 1 hhodinou

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 2 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 3 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 23 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.