Ukrajinskou armádou prochází „ztracená generace“ mladých vojáků

Nahrávám video

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Pavlo Broškov není na frontě už od léta. Každý, byť minimální pokus o krok je pro něj ale stále bojem. Protáhlé a hluboké jizvy mu stále připomínají, jak zůstal ležet na bojišti. Po postřelení do obou nohou se nemohl ani hnout, myslel si, že smrti už nemůže uniknout.

„Všichni chlapci vběhli do keřů a malý dron se ke mně snášel a snášel. Visel asi dva metry nade mnou a uviděl jsem na něm ten zas…ý granát,“ popisuje zraněný ukrajinský voják. „Pochopil jsem, že ve chvíli budu roztrhaný na kousky,“ dodává.

Jeho spolubojovník ale na poslední chvíli dron sestřelil, a zachránil mu tak život. Následovala rehabilitace, která k úplnému uzdravení ale už nepovede. „Stálo to za milion (hřiven)? Žádný milion za to nestojí, protože už nikdy nebudu schopný chodit, stálo to za milion?“ dodává.

Finanční motivace pro mladé rekruty

Jako další mladé muže zlákala Pavla právě vysoká odměna dobrovolnického programu ukrajinské armády určeného pro ty nejmladší, kteří ještě nedosáhli povinného odvodového věku, tedy 25 let. V přepočtu 60 tisíc korun měsíčně, půlmilionový bonus a bezúročná hypotéka měly přinést jemu, jeho manželce a malé dcerce lepší budoucnost.

Pavlo se bez váhání do programu zapsal, aby bránil svůj domov, který napadla ruská armáda téměř před čtyřmi lety – tedy v době, kdy byl on sám ještě takřka dítětem. „Narodil jsem se v Rusku, ale vybral jsem si ukrajinskou pěchotu, protože je nejsilnější. Chci být lepší pěšák než ti, kteří jsou ve filmech,“ říká zraněný Broškov.

Agentura Reuters zmapovala osud Pavla a deseti jeho spolubojovníků, kteří v březnu podstoupili intenzivní bojový výcvik. Z jedenácti mladých mužů už nebojuje nikdo. Čtyři utrpěli zranění, jeden je vážně nemocný, dva dezertovali, jeden spáchal sebevraždu, tři zůstávají pohřešovaní v bojích.

Reuters nedokázal zjistit, jestli se jedná v řadách mladých rekrutů o běžný vzorec. Ukrajinská armáda totiž na příslušný dotaz nereagovala. Mezi pohřešovanými je i Pavlův nejlepší kamarád Jevhen. „Někdy přemýšlím, že bych býval raději zůstal s ním, bojoval a zemřel, kdybych musel,“ přemítá Broškov.

Po Jevhenovi vytrvale pátrá jeho sestra Alina Juščenková. Ona, stejně jako tisíce dalších Ukrajinců, hledá alespoň střípek informace, co se stalo s jejími blízkými na frontě. „Necítím, že by zemřel. Věřím, že je naživu. Věřím s boží vůlí, že je v zajetí,“ svěřila se Juščenková.

Ti, kdo se vrátí, už nikdy nejsou jako dřív. Pavlo stále trpí bolestmi i nočními můrami. Frontu ve skutečnosti není schopný opustit úplně. „Nemyslím na budoucnost, žiji jen dneškem, jen existuji, necítím se jako člověk, necítím radost,“ vyjmenoval Broškov. Navzdory všemu ale Pavlo svého rozhodnutí nelituje, a pokud by se na frontu mohl vrátit, prý by neváhal.

Ukrajinista Svoboda vyzval ke změně pravidel

„Ukrajina v hrobě opravdu ještě neleží, Rusové nic moc fantastického nepředvádějí,“ uvedl v Horizontu ČT24 ukrajinista a historik David Svoboda z Muzea paměti XX. století. Odvod a mobilizace však byly ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dle Svobody „naprosto zpackány“, přesto ocenil ukrajinskou „bojezdatnost“. Tu prý dokládá to, že se Rusko „příliš z místa nehýbe“.

Společnost v napadené zemi je dle Svobody traumatizována. „Samozřejmě, že se ví, že pokud Ukrajina výrazně pravidla nezmění, tak se se zlou potáže,“ pokračoval. Zmínil také kritiku prezidenta Zelenského, který prý „netlačil na pilu“, neboť mladá generace patří k jeho elektorátu.

Podotkl, že mladé muže na frontu odvádí také Rusko, které dle něj doznává „kolosálních ztrát“. Pokud podle něj Moskva výrazně nenavýší vojenské kapacity, nebude prý schopná výrazného průlomu. Momentálně má ruská invazní armáda na ukrajinském bojišti dle Svobody zhruba 700 tisíc mužů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 12 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.