„Po skončení vyšetřování bude soud. Jakmile bude dokončen proces s nimi, pak bude možné mluvit o tom, jak ulehčit jejich osud, nebo se dohodnout na nějakých konkrétních krocích,“ prohlásil podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci.
Lavrov dodal, že s námořníky je v současnosti vedeno vyšetřování, během něhož k nim má přístup konzulární služba. „Necítí se špatně, jejich zdraví nic neohrožuje,“ tvrdil šéf ruské diplomacie a dodal, že zadržené navštěvuje ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
Incident z 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajaly 24 námořníků, znovu zvýšil napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Kyjev událost označil za ruskou agresi, zatímco Moskva hovoří o provokaci druhé strany.
Ukrajina trvá na svobodě plavby Kerčským průlivem
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ve čtvrtek na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Miláně požadoval, aby Rusko všechny zajaté námořníky propustilo.
Sporným bodem je Kerčský průliv, spojující Černé a Azovské moře, přes který Rusko postavilo most na anektovaný Krym. Moskva označuje průliv a krymské pobřeží za ruské výsostné vody, kde plavba vyžaduje ruské svolení. Naopak Ukrajina, která anexi poloostrova neuznává a označuje ji za ruskou okupaci, trvá na svobodě plavby průlivem, jak ji zaručují dřívější úmluvy.
„Až budeme připraveni k další plavbě (Kerčským průlivem) kvůli střídání našich jednotek, uskutečníme ji, se splněním všech mezinárodních norem a práv. Myslím, že tou dobou mezinárodní tlak přiměje Rusko pochopit, že neplní mezinárodní závazky,“ řekl ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak v pátek v televizi.
„Pokud Rusko plavbu ukrajinských lodí opět znemožní, bude to znamenat, že Rusko plně okupuje Azovské moře, a my prostě ztratíme další území – a to si dovolit nemůžeme,“ zdůraznil ukrajinský ministr.
Litva zavádí sankce proti Rusku a zvyšuje vojenskou pomoc Ukrajině
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která je na návštěvě Kyjeva, oznámila, že Vilnius přijal individuální sankce proti ruským občanům, „zodpovědným za agresi v Kerčském průlivu“.
Litva podle šéfky státu také zvýší vojenskou pomoc Ukrajině v podobě většího množství munice, vojenských instruktorů a expertů na počítačovou bezpečnost, kteří pomohou odvracet „hybridní útoky, zejména v době voleb“. Ukrajinu příští rok čekají na jaře prezidentské a na podzim parlamentní volby.
Na proplutí Kerčským průlivem podle ukrajinské pohraniční stráže momentálně čeká více než 140 lodí; na konci listopadu jich však na kotvách stálo přes 400. Za uplynulých 24 hodin průlivem Rusové pustili jen 41 lodí, z nichž jen osm plulo do ukrajinských přístavů, dodal list Ukrajinska pravda.