Rusko převezlo zadržené ukrajinské námořníky do Moskvy, oznámili obhájci

Ukrajinští námořníci, které v neděli zadržely ruské síly při incidentu v Kerčském průlivu, byli letecky přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. Není ale jasné, kolika zadržených námořníků se přesun týká.

„Byli přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě,“ sdělil agentuře advokát Džemil Temičev. Odvolal se přitom na informace od „advokátů v Lefortovu“, které je známou věznicí v ruské metropoli.

Advokátka Emine Avamilijevová, která ukrajinské námořníky rovněž právně zastupuje, dodala, že zadržení Ukrajinci byli přepraveni do Moskvy ve čtvrtek odpoledne letecky.

Ani Temičev, ani Avamilijevová neupřesnili, zda byli do Moskvy přepraveni všichni zadržení Ukrajinci. Zejména není jasné, jestli jsou mezi nimi i tři zranění námořníci. Temičev sdělil, že se s dalšími advokáty snažil své klienty navštívit v zadržovacím centru, kde byli v Simferopolu střeženi. Úřady jim ale přístup neumožnily.

Moskva mluví o provokaci, Kyjev o agresi

Incident vyústil v zadržení tří ukrajinských vojenských plavidel a 24 ukrajinských námořníků, kteří postupně skončili ve vazbě. Agentura Interfax ve čtvrtek informovala, že Rusko chce příští rok u Sevastopolu na anektovaném Krymu zahájit výstavbu nové radarové stanice včasného varování před raketovým útokem.

Ruská oficiální místa tvrdí, že incident v průlivu, který odděluje Černé moře od Azovského, vyvolal ukrajinský prezident Petro Porošenko, aby si zvýšil šance na vítězství v březnových prezidentských volbách. „Je to nepochybně provokace, zorganizovaná nynějším režimem – a domnívám se, že i stávajícím prezidentem – před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku,“ prohlásil prezident Vladimir Putin. 

„Byla to záměrná provokace,“ zopakovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová oficiální stanovisko Kremlu. „Možná se jejího plánování účastnili někteří naši západní partneři. Nebyla to náhoda a informační kampaň, které jsme svědky, to potvrzuje,“ zdůraznila ve středu večer v moskevské televizi.

Rusko také potvrdilo, že krátce po nedělním incidentu se Porošenko neúspěšně zkoušel telefonicky spojit přímo s Putinem. Hovor se podle Moskvy neuskutečnil, údajně „v souvislosti s řadou faktorů“. 

Kyjev incident v Kerčském zálivu označil za akt agrese a reagoval vyhlášením válečného stavu v oblastech sousedících s Ruskem. Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan ve čtvrtek obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři. Moskva to rozhodně odmítla.

„Musíme zajistit efektivní výcvik, to je velmi potřebné – protivník pak bude poražen a za invazi na ukrajinské území zaplatí vysokou cenu,“ řekl Porošenko, který ve středu navštívil jednotky ukrajinské armády v Černihivské oblasti, kde válečný stav platí. Zároveň v rozhovoru pro německý list Bild uvedl, že doufá, že státy NATO jsou připravené rozmístit v Azovském moři své lodě, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny.

Rusko se chystá postavit na Krymu nový radar včasné výstrahy

Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek v Rusku informovala, že Moskva chce příští rok u Sevastopolu na anektovaném Krymu zahájit výstavbu nové radarové stanice včasného varování před raketovým útokem. Sevastopol je hlavní základnou ruské Černomořské flotily.

„Termín a místo nové stanice bylo určeno. Jak se čekalo, začnou ji stavět na místě, kde byl u Sevastopolu dislokován starý radiolokátor Dněpr,“ uvedl zdroj. Nový radar má být typu Voroněž-M, který je podle Interfaxu schopen odhalovat kosmické objekty, rakety a střely s plochou dráhou letu.

Nové zařízení svými schopnostmi značně předčí radiolokátor Dněpr, který byl postaven za sovětských dob a dokázal pokrývat i oblast Blízkého východu a sledovat starty balistických raket do vzdálenosti 3500 kilometrů. Radar po rozpadu Sovětského svazu převzala Ukrajina, která jej po jistou dobu pronajímala Rusku; pak se radar více než deset let nevyužíval a po anexi poloostrova se ukázal být nepoužitelným.

Ve středu Interfax informoval, že Rusko v nejbližší době posílí protivzdušnou obranu Krymu čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf, které mohou zasahovat cíle do vzdálenosti 400 kilometrů a do výšky 30 kilometrů, včetně strategických bombardérů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu.

Velení Černomořské flotily Interfaxu sdělilo, že dotyčná jednotka je od čtvrtka v bojové pohotovosti u města Džankoj na severu Krymu, asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Ostatní jednotky vyzbrojené S-400 střeží Sevastopol, Feodosiji a Jevpatoriji.

18 minut
Debata poslance Bžocha (ANO), exdiplomata Kavana (ČSSD) a analytika Votápka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...