Rusko převezlo zadržené ukrajinské námořníky do Moskvy, oznámili obhájci

Ukrajinští námořníci, které v neděli zadržely ruské síly při incidentu v Kerčském průlivu, byli letecky přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. Není ale jasné, kolika zadržených námořníků se přesun týká.

„Byli přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě,“ sdělil agentuře advokát Džemil Temičev. Odvolal se přitom na informace od „advokátů v Lefortovu“, které je známou věznicí v ruské metropoli.

Advokátka Emine Avamilijevová, která ukrajinské námořníky rovněž právně zastupuje, dodala, že zadržení Ukrajinci byli přepraveni do Moskvy ve čtvrtek odpoledne letecky.

Ani Temičev, ani Avamilijevová neupřesnili, zda byli do Moskvy přepraveni všichni zadržení Ukrajinci. Zejména není jasné, jestli jsou mezi nimi i tři zranění námořníci. Temičev sdělil, že se s dalšími advokáty snažil své klienty navštívit v zadržovacím centru, kde byli v Simferopolu střeženi. Úřady jim ale přístup neumožnily.

Moskva mluví o provokaci, Kyjev o agresi

Incident vyústil v zadržení tří ukrajinských vojenských plavidel a 24 ukrajinských námořníků, kteří postupně skončili ve vazbě. Agentura Interfax ve čtvrtek informovala, že Rusko chce příští rok u Sevastopolu na anektovaném Krymu zahájit výstavbu nové radarové stanice včasného varování před raketovým útokem.

Ruská oficiální místa tvrdí, že incident v průlivu, který odděluje Černé moře od Azovského, vyvolal ukrajinský prezident Petro Porošenko, aby si zvýšil šance na vítězství v březnových prezidentských volbách. „Je to nepochybně provokace, zorganizovaná nynějším režimem – a domnívám se, že i stávajícím prezidentem – před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku,“ prohlásil prezident Vladimir Putin. 

„Byla to záměrná provokace,“ zopakovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová oficiální stanovisko Kremlu. „Možná se jejího plánování účastnili někteří naši západní partneři. Nebyla to náhoda a informační kampaň, které jsme svědky, to potvrzuje,“ zdůraznila ve středu večer v moskevské televizi.

Rusko také potvrdilo, že krátce po nedělním incidentu se Porošenko neúspěšně zkoušel telefonicky spojit přímo s Putinem. Hovor se podle Moskvy neuskutečnil, údajně „v souvislosti s řadou faktorů“. 

Kyjev incident v Kerčském zálivu označil za akt agrese a reagoval vyhlášením válečného stavu v oblastech sousedících s Ruskem. Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan ve čtvrtek obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři. Moskva to rozhodně odmítla.

„Musíme zajistit efektivní výcvik, to je velmi potřebné – protivník pak bude poražen a za invazi na ukrajinské území zaplatí vysokou cenu,“ řekl Porošenko, který ve středu navštívil jednotky ukrajinské armády v Černihivské oblasti, kde válečný stav platí. Zároveň v rozhovoru pro německý list Bild uvedl, že doufá, že státy NATO jsou připravené rozmístit v Azovském moři své lodě, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny.

Rusko se chystá postavit na Krymu nový radar včasné výstrahy

Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek v Rusku informovala, že Moskva chce příští rok u Sevastopolu na anektovaném Krymu zahájit výstavbu nové radarové stanice včasného varování před raketovým útokem. Sevastopol je hlavní základnou ruské Černomořské flotily.

„Termín a místo nové stanice bylo určeno. Jak se čekalo, začnou ji stavět na místě, kde byl u Sevastopolu dislokován starý radiolokátor Dněpr,“ uvedl zdroj. Nový radar má být typu Voroněž-M, který je podle Interfaxu schopen odhalovat kosmické objekty, rakety a střely s plochou dráhou letu.

Nové zařízení svými schopnostmi značně předčí radiolokátor Dněpr, který byl postaven za sovětských dob a dokázal pokrývat i oblast Blízkého východu a sledovat starty balistických raket do vzdálenosti 3500 kilometrů. Radar po rozpadu Sovětského svazu převzala Ukrajina, která jej po jistou dobu pronajímala Rusku; pak se radar více než deset let nevyužíval a po anexi poloostrova se ukázal být nepoužitelným.

Ve středu Interfax informoval, že Rusko v nejbližší době posílí protivzdušnou obranu Krymu čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf, které mohou zasahovat cíle do vzdálenosti 400 kilometrů a do výšky 30 kilometrů, včetně strategických bombardérů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu.

Velení Černomořské flotily Interfaxu sdělilo, že dotyčná jednotka je od čtvrtka v bojové pohotovosti u města Džankoj na severu Krymu, asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Ostatní jednotky vyzbrojené S-400 střeží Sevastopol, Feodosiji a Jevpatoriji.

Nahrávám video
Debata poslance Bžocha (ANO), exdiplomata Kavana (ČSSD) a analytika Votápka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
11:10Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 50 mminutami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 1 hhodinou

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 5 hhodinami

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 5 hhodinami
Načítání...