Hrozba války s Ruskem je reálná, válečný stav už platí, oznámil národu Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Podle původních informací měl válečný stav začít platit až ve středu ráno. „Zákon, kterým byl schválen prezidentský výnos, stanoví délku platnosti (válečného stavu) 30 dnů. Účinnost skončí, pokud si pamatuji, 26. prosince. Když jsem mluvil (v pondělí v parlamentu), bylo tam jiné datum, teď ale platí 26. prosince. Proto režim válečného stavu platí od 26. listopadu,“ uvedl Porošenko.

Ukrajinský prezident reagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské lodě zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků. Polovinu z nich už ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu s platností od středy.

„Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací,“ prohlásil Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. „V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali,“ postěžoval si prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Ochota bránit vlast (mezi Ukrajinci) nevyprchala ani po bezmála pěti letech opotřebovací války. To, co se dělo v Azovském moři, tomu dalo svěží, takový burcující impulz. Je to poprvé za těch pět let, co Rusko nezastřeně a přiznaně zaútočilo na Ukrajinu regulérními ozbrojenými silami.
David Svoboda
ukrajinista

Porošenko musel žádat o pomoc Merkelovou

Nemožnost přímého dialogu s Moskvou Porošenka přinutila, aby se o pomoc obrátil k německé kancléřce Angele Merkelové, kterou požádal, aby s Putinem promluvila o nutnosti okamžitého propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

Podle informací z Berlína Merkelová Putinovi zatelefonovala v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ oznámil německý vládní mluvčí.

Podle Kremlu Putin Merkelové řekl, že rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu je vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. Incident přičetl ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

Válečný stav platí na Ukrajině podle Porošenka už od pondělí v deseti oblastech, a to do 26. prosince. V regionech se zvláštním režimem budou vytvořeny vojenské správní orgány. „Rusko dosud sázelo na svůj hybridní předvoj, separatisty, jak se jim dnes říká, nebo zelené mužíčky. Nyní už vidíme, že do ruského vojenského chování vstupuje jakási smělost a otevřenost. I to může ukrajinskou veřejnost poměrně mobilizovat,“ komentoval rostoucí napětí ukrajinista David Svoboda.

Americké úřady a MZV nabádají turisty k bdělosti

Americké i české úřady při hodnocení situace na Ukrajině shodně upozorňují, že zatím není úplně jasné, jak bude nové nařízení ovlivňovat život v regionech, kde má válečný stav platit. Ministerstvo zahraničí USA doporučuje přehodnotit plány na cesty do těchto oblastí a předpokládá posílení policejního dohledu.

Je třeba počítat s nečekanými uzavírkami ulic, návštěvníci by se měli vyhnout případným demonstracím. „Rozhlížejte se a buďte bdělí,“ píše velvyslanectví.

6 minut
Události ČT: Krize po incidentu v Kerčském průlivu
Zdroj: ČT24

České ministerstvo zahraničí uvádí, že ukrajinské úřady budou moci omezit pohyb osob. „Dá se předpokládat zvýšená činnost bezpečnostních složek. Zatím není jasné, v jaké šíři budou jednotlivá ustanovení uvedeného zákona aplikována. Žádná rozhodnutí v tomto směru nebyla v tuto chvíli zveřejněna,“ uvádí web českého ministerstva, které cestovatelům doporučuje registrovat se v databázi DROZD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 22 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...