Hrozba války s Ruskem je reálná, válečný stav už platí, oznámil národu Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Podle původních informací měl válečný stav začít platit až ve středu ráno. „Zákon, kterým byl schválen prezidentský výnos, stanoví délku platnosti (válečného stavu) 30 dnů. Účinnost skončí, pokud si pamatuji, 26. prosince. Když jsem mluvil (v pondělí v parlamentu), bylo tam jiné datum, teď ale platí 26. prosince. Proto režim válečného stavu platí od 26. listopadu,“ uvedl Porošenko.

Ukrajinský prezident reagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské lodě zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků. Polovinu z nich už ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu s platností od středy.

„Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací,“ prohlásil Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. „V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali,“ postěžoval si prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Ochota bránit vlast (mezi Ukrajinci) nevyprchala ani po bezmála pěti letech opotřebovací války. To, co se dělo v Azovském moři, tomu dalo svěží, takový burcující impulz. Je to poprvé za těch pět let, co Rusko nezastřeně a přiznaně zaútočilo na Ukrajinu regulérními ozbrojenými silami.
David Svoboda
ukrajinista

Porošenko musel žádat o pomoc Merkelovou

Nemožnost přímého dialogu s Moskvou Porošenka přinutila, aby se o pomoc obrátil k německé kancléřce Angele Merkelové, kterou požádal, aby s Putinem promluvila o nutnosti okamžitého propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

Podle informací z Berlína Merkelová Putinovi zatelefonovala v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ oznámil německý vládní mluvčí.

Podle Kremlu Putin Merkelové řekl, že rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu je vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. Incident přičetl ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

Válečný stav platí na Ukrajině podle Porošenka už od pondělí v deseti oblastech, a to do 26. prosince. V regionech se zvláštním režimem budou vytvořeny vojenské správní orgány. „Rusko dosud sázelo na svůj hybridní předvoj, separatisty, jak se jim dnes říká, nebo zelené mužíčky. Nyní už vidíme, že do ruského vojenského chování vstupuje jakási smělost a otevřenost. I to může ukrajinskou veřejnost poměrně mobilizovat,“ komentoval rostoucí napětí ukrajinista David Svoboda.

Americké úřady a MZV nabádají turisty k bdělosti

Americké i české úřady při hodnocení situace na Ukrajině shodně upozorňují, že zatím není úplně jasné, jak bude nové nařízení ovlivňovat život v regionech, kde má válečný stav platit. Ministerstvo zahraničí USA doporučuje přehodnotit plány na cesty do těchto oblastí a předpokládá posílení policejního dohledu.

Je třeba počítat s nečekanými uzavírkami ulic, návštěvníci by se měli vyhnout případným demonstracím. „Rozhlížejte se a buďte bdělí,“ píše velvyslanectví.

6 minut
Události ČT: Krize po incidentu v Kerčském průlivu
Zdroj: ČT24

České ministerstvo zahraničí uvádí, že ukrajinské úřady budou moci omezit pohyb osob. „Dá se předpokládat zvýšená činnost bezpečnostních složek. Zatím není jasné, v jaké šíři budou jednotlivá ustanovení uvedeného zákona aplikována. Žádná rozhodnutí v tomto směru nebyla v tuto chvíli zveřejněna,“ uvádí web českého ministerstva, které cestovatelům doporučuje registrovat se v databázi DROZD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...