Hrozba války s Ruskem je reálná, válečný stav už platí, oznámil národu Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Podle původních informací měl válečný stav začít platit až ve středu ráno. „Zákon, kterým byl schválen prezidentský výnos, stanoví délku platnosti (válečného stavu) 30 dnů. Účinnost skončí, pokud si pamatuji, 26. prosince. Když jsem mluvil (v pondělí v parlamentu), bylo tam jiné datum, teď ale platí 26. prosince. Proto režim válečného stavu platí od 26. listopadu,“ uvedl Porošenko.

Ukrajinský prezident reagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské lodě zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků. Polovinu z nich už ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu s platností od středy.

„Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací,“ prohlásil Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. „V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali,“ postěžoval si prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Ochota bránit vlast (mezi Ukrajinci) nevyprchala ani po bezmála pěti letech opotřebovací války. To, co se dělo v Azovském moři, tomu dalo svěží, takový burcující impulz. Je to poprvé za těch pět let, co Rusko nezastřeně a přiznaně zaútočilo na Ukrajinu regulérními ozbrojenými silami.
David Svoboda
ukrajinista

Porošenko musel žádat o pomoc Merkelovou

Nemožnost přímého dialogu s Moskvou Porošenka přinutila, aby se o pomoc obrátil k německé kancléřce Angele Merkelové, kterou požádal, aby s Putinem promluvila o nutnosti okamžitého propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

Podle informací z Berlína Merkelová Putinovi zatelefonovala v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ oznámil německý vládní mluvčí.

Podle Kremlu Putin Merkelové řekl, že rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu je vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. Incident přičetl ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

Válečný stav platí na Ukrajině podle Porošenka už od pondělí v deseti oblastech, a to do 26. prosince. V regionech se zvláštním režimem budou vytvořeny vojenské správní orgány. „Rusko dosud sázelo na svůj hybridní předvoj, separatisty, jak se jim dnes říká, nebo zelené mužíčky. Nyní už vidíme, že do ruského vojenského chování vstupuje jakási smělost a otevřenost. I to může ukrajinskou veřejnost poměrně mobilizovat,“ komentoval rostoucí napětí ukrajinista David Svoboda.

Americké úřady a MZV nabádají turisty k bdělosti

Americké i české úřady při hodnocení situace na Ukrajině shodně upozorňují, že zatím není úplně jasné, jak bude nové nařízení ovlivňovat život v regionech, kde má válečný stav platit. Ministerstvo zahraničí USA doporučuje přehodnotit plány na cesty do těchto oblastí a předpokládá posílení policejního dohledu.

Je třeba počítat s nečekanými uzavírkami ulic, návštěvníci by se měli vyhnout případným demonstracím. „Rozhlížejte se a buďte bdělí,“ píše velvyslanectví.

6 minut
Události ČT: Krize po incidentu v Kerčském průlivu
Zdroj: ČT24

České ministerstvo zahraničí uvádí, že ukrajinské úřady budou moci omezit pohyb osob. „Dá se předpokládat zvýšená činnost bezpečnostních složek. Zatím není jasné, v jaké šíři budou jednotlivá ustanovení uvedeného zákona aplikována. Žádná rozhodnutí v tomto směru nebyla v tuto chvíli zveřejněna,“ uvádí web českého ministerstva, které cestovatelům doporučuje registrovat se v databázi DROZD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 24 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...