Hrozba války s Ruskem je reálná, válečný stav už platí, oznámil národu Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Podle původních informací měl válečný stav začít platit až ve středu ráno. „Zákon, kterým byl schválen prezidentský výnos, stanoví délku platnosti (válečného stavu) 30 dnů. Účinnost skončí, pokud si pamatuji, 26. prosince. Když jsem mluvil (v pondělí v parlamentu), bylo tam jiné datum, teď ale platí 26. prosince. Proto režim válečného stavu platí od 26. listopadu,“ uvedl Porošenko.

Ukrajinský prezident reagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské lodě zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků. Polovinu z nich už ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu s platností od středy.

„Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací,“ prohlásil Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. „V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali,“ postěžoval si prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Ochota bránit vlast (mezi Ukrajinci) nevyprchala ani po bezmála pěti letech opotřebovací války. To, co se dělo v Azovském moři, tomu dalo svěží, takový burcující impulz. Je to poprvé za těch pět let, co Rusko nezastřeně a přiznaně zaútočilo na Ukrajinu regulérními ozbrojenými silami.
David Svoboda
ukrajinista

Porošenko musel žádat o pomoc Merkelovou

Nemožnost přímého dialogu s Moskvou Porošenka přinutila, aby se o pomoc obrátil k německé kancléřce Angele Merkelové, kterou požádal, aby s Putinem promluvila o nutnosti okamžitého propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

Podle informací z Berlína Merkelová Putinovi zatelefonovala v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ oznámil německý vládní mluvčí.

Podle Kremlu Putin Merkelové řekl, že rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu je vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. Incident přičetl ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

Válečný stav platí na Ukrajině podle Porošenka už od pondělí v deseti oblastech, a to do 26. prosince. V regionech se zvláštním režimem budou vytvořeny vojenské správní orgány. „Rusko dosud sázelo na svůj hybridní předvoj, separatisty, jak se jim dnes říká, nebo zelené mužíčky. Nyní už vidíme, že do ruského vojenského chování vstupuje jakási smělost a otevřenost. I to může ukrajinskou veřejnost poměrně mobilizovat,“ komentoval rostoucí napětí ukrajinista David Svoboda.

Americké úřady a MZV nabádají turisty k bdělosti

Americké i české úřady při hodnocení situace na Ukrajině shodně upozorňují, že zatím není úplně jasné, jak bude nové nařízení ovlivňovat život v regionech, kde má válečný stav platit. Ministerstvo zahraničí USA doporučuje přehodnotit plány na cesty do těchto oblastí a předpokládá posílení policejního dohledu.

Je třeba počítat s nečekanými uzavírkami ulic, návštěvníci by se měli vyhnout případným demonstracím. „Rozhlížejte se a buďte bdělí,“ píše velvyslanectví.

Nahrávám video

České ministerstvo zahraničí uvádí, že ukrajinské úřady budou moci omezit pohyb osob. „Dá se předpokládat zvýšená činnost bezpečnostních složek. Zatím není jasné, v jaké šíři budou jednotlivá ustanovení uvedeného zákona aplikována. Žádná rozhodnutí v tomto směru nebyla v tuto chvíli zveřejněna,“ uvádí web českého ministerstva, které cestovatelům doporučuje registrovat se v databázi DROZD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...