Námořní drony v noci na pátek při speciální operaci u ruského přístavu Novorossijsk zasáhly ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak. Podle agentury Reuters za operací stojí ukrajinská rozvědka (SBU), záběry ze sociálních sítí ukazují poškozené plavidlo. O útoku na novorossijskou námořní základnu nejdřív informovalo ruské ministerstvo obrany, tvrdilo ale, že úder se podařilo odvrátit.
V přístavu byla v pátek brzy ráno podle médií i místních obyvatel slyšet střelba a nejméně jedna exploze. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že se na místní námořní základnu pokusily zaútočit dva ukrajinské drony. „Při odražení útoku jsme bezpilotní čluny vizuálně zaměřili a zničili palbou ruských lodí střežících vnější perimetr námořní základny,“ citovaly vyjádření ministerstva ruské agentury.
O tom, že šlo o útok ukrajinských dálkově ovládaných plavidel, hovořily už před vyjádřením Moskvy některé zdroje. Podle místních úřadů si nevyžádal žádné oběti ani škody.
Záběry kolující na sociálních sítích však ukazují ruskou vojenskou loď silně vychýlenou na levobok, která je patrně tažená dalším plavidlem. Představitel města Novorossijsk Andrej Kravčenko uvedl na Telegramu, že loď Oleněgorskij Gorňak byla jedním z plavidel, která „okamžitě zareagovala“, aby odrazila ukrajinský útok.
Na dalším videu je vidět údajný útok námořního dronu, který byl údajně naložený 450 kilogramy trhaviny a zasáhl obojživelnou ruskou loď s přibližně stočlennou posádkou.
Výbuch měl na boku lodi vytvořit trhlinu. „V důsledku útoku má loď Oleněgorskij Gorňak závažně narušený trup a v současné době nemůže provádět své bojové mise,“ píše SBU. Vyjádření ruského ministerstva obrany, podle kterého se ukrajinský útok podařilo odvrátit, označila za falešné.
Ruská výsadková premiantka polského původu
Velká obojživelná útočná loď Oleněgorskij Gorňak třídy Project 775 nebo Ropucha je výsadková loď postavená v polském Gdaňsku v roce 1976. Nejprve se jmenovala SDK-91 a poté BDK-91. Od roku 2000 se nazývá Oleněgorskij Gorňak, protože záštitu nad lodí převzala společnost Oleněgorsk Mining and Processing Plant, píše server The New Voice of Ukraine.
Nyní je chloubou 121. brigády výsadkových lodí ruské Severní flotily. V roce 2007 byla dokonce vyhlášena za nejlepší výsadkovou loď této flotily, uvádí Ukrajinska pravda.
Plavidlo Oleněgorskij Gorňak měří na délku 112,5 metru, na šířku 15 metrů a ponor činí 3,7 metru. Je vyzbrojeno dvěma dvojitými námořními kanony AK-725 ráže 57 mm, dvěma vícenásobnými raketomety Grad-M a čtyřmi přenosnými odpalovacími zařízeními protiletadlových raket Strela-2. Uveze až 500 tun vybavení a nákladu spolu s 225 plně vyzbrojenými výsadkáři.
Oleněgorskij Gorňak byl jednou z pěti výsadkových lodí třídy Ropucha, které Rusko vyslalo do Černého moře v únoru 2022, aby podpořilo svou totální invazi a válku na Ukrajině. Ruské síly se však setkaly s tvrdým odporem ukrajinských jednotek a Moskva nikdy nebyla schopna zahájit žádné obojživelné útoky na ukrajinské pobřeží.
Podle informací na Telegramu stojí za operací v Novorossijsku ukrajinská tajná služba SBU a ukrajinské námořnictvo. Také agentura Reuters se odvolává se na zdroj z ukrajinské rozvědky. Nezávisle na tom další zdroj agentury obeznámený s provozem v přístavu uvedl, že plavidlo muselo být dotaženo ke břehu, protože se po poškození nemohlo pohybovat vlastní silou.
Útok přerušil provoz přístavu
V jednom z největších přístavů v Černém moři byla přerušena lodní doprava. Útok si vyžádal dočasné zastavení veškeré lodní dopravy v novorossijském přístavu, uvedl provozovatel tamního ropného terminálu Caspian Pipeline Consortium (CPC).
Podle Reuters byl pohyb lodí v Novorossijsku obnoven v pátek dopoledne. Agentura se odvolala na vyjádření CPC, dle společnosti pokračuje nakládka na tanker v jednom z kotvišť. Anonymní zdroj Reuters uvedl, že se běžný provoz v přístavu obnovil několik hodin po útoku, kromě ropy podle něj i nakládka obilí.
Vývoz ruské a kazašské ropy z Novorossijsku činí v průměru asi 1,8 milionu barelů denně, což představuje asi dvě procenta celosvětových dodávek ropy.
„S největší pravděpodobností to byly vodní drony, tedy přebudované motorové čluny, které vezou výbušniny,“ uvedl ráno ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. „Tam to patrně byla záležitost ukrajinská, protože je to černomořská oblast, do Novorossijska je to z Ukrajiny blízko. Je velmi pravděpodobné, že za tím Ukrajinci budou,“ řekl.
Agentura Reuters podotýká, že se jedná o první ukrajinský útok na jeden z hlavních ruských obchodních přístavů. Ukrajina, která se od loňského února brání ruské agresi, běžně útoky na ruské území nekomentuje.
„Jakkoliv se původně k takovýmto útokům ukrajinská strana nehlásila, tak teď se k odpovědnosti hlásívá ukrajinská tajná služba, která by mohla být i za těmi nejnovějšími útoky z dnešní noci,“ řekl Dvořák v pátek ráno.
Zásah ruského křižníku
Loni v dubnu Ukrajinci zasáhli protilodními střelami Neptun ruský křižník Moskva, který se následně potopil. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Rusko tehdy přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Ruské ministerstvo obrany v prvotní reakci tvrdilo, že na palubě po požáru vybuchla munice.
Ukrajina začala protilodní střely Neptun o doletu až 280 kilometrů vyvíjet v minulé dekádě, v roce 2020 je podle dostupných informací přijala do výzbroje.
Moskva mluví o údajném útoku dronů na Krym
Ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v pátek napsala o údajném útoku více než deseti dronů na nezákonně anektovaný poloostrov Krym. Podle Kremlu se jich deset podařilo sestřelit a tři zneškodnit systémy elektronického boje. Tvrzení nelze ověřit.
Ukrajinské přístavy v regionu opakovaně čelí ruským útokům, které zesílily poté, co Moskva v červenci neprodloužila obilnou dohodu, která umožňovala vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře. Moskva tento týden zaútočila na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, kde podle ukrajinských představitelů zničila tamní sklady obilí.
