Rusko vyslalo na Ukrajinu rekordní počet dronů, hlásí Kyjev

3 minuty
Události: Ruské dronové útoky na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Dalších 95 dronů zmizelo z radarů, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, dodalo ukrajinské letectvo, podle něhož dalších pět bezpilotních letounů odletělo směrem na Bělorusko. Ruské drony a střely útočily na zemi z několika směrů. O osudu zbývajících dronů a čtyř balistických střel se vzdušné síly nezmiňují.

„Bohužel došlo k zásahům objektů kritické infrastruktury a v několika regionech byly kvůli masivnímu útoku bezpilotních letounů poškozeny soukromé a bytové domy,“ dodalo ukrajinské letectvo s poznámkou, že informace se upřesňují. Podrobnosti o škodách neuvedlo, nicméně útok se podle něj obešel bez obětí na životech.

Rusko své úterní útoky soustředilo také na město Sumy. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepřežili úder dva lidé. Zasažen byl autoservis a podle Zelenského je jeden člověk zřejmě zavalený pod troskami. Poškozen byl ještě jeden dům a školka.

Poškozená energetická síť v Ternopilu

Ruský noční úder podle agentury Reuters poškodil energetickou síť v Ternopilu na západě Ukrajiny, přičemž přerušil dodávky elektrické energie, vody i tepla. Šéf správy Ternopilské oblasti Vjačeslav Nehoda později podle agentury uvedl, že po útoku jsou přerušené dodávky elektřiny v sedmdesáti procentech regionu. Škody jsou značné a ovlivní zásobování energiemi v regionu na „dlouhou dobu“, dodal činitel.

Podle představitele ruské okupační správy Nove Kachovky Vladimira Salda čelila ostřelování i tato vesnice v ukrajinské Chersonské oblasti. Při úderech prý přišli o život čtyři lidé, napsal na Telegramu. Z odpovědnosti za smrt těchto civilistů se vzájemně obviňují Rusko i Ukrajina.

„Ukrajinská armáda odpálila minometný granát s kazetovou municí na linkový autobus stojící na zastávce,“ tvrdí Saldo. Kromě čtyř mrtvých si útok podle něho vyžádal 17 zraněných, kteří jsou v nemocnici.

Ukrajinská prokuratura v Chersonské oblasti později uvedla, že zahájila předběžné vyšetřování kvůli úternímu ruskému ostřelování Nové Kachovky. Odvolává se na informace zveřejněné v médiích a na video, na kterém jsou vidět následky útoku na zastávku veřejné dopravy, včetně poškozeného autobusu. Prokuratura bez uvedení přesnějších počtů informovala, že „jsou zranění a mrtví“.

Takové informace nelze ve válečném konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Údajné údery na ruském území

Ruské ministerstvo obrany v úterý podle stanice BBC oznámilo likvidaci 39 ukrajinských dronů během noci nad šesti ruskými regiony a nelegálně anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Ruská státní agentura TASS později citovala hlášení resortu, že za uplynulý den protivzdušná obrana sestřelila 71 bezpilotních letounů, z nich 56 mimo území takzvané „speciální vojenské operace“, jak Moskva svou agresi proti Ukrajině nazývá.

Ministerstvo obrany v Moskvě také tvrdí, že ukrajinská armáda za posledních 24 hodin pětkrát ostřelovala město Enerhodar a území přiléhající k Záporožské jaderné elektrárně, na které také podle něj zaútočila prostřednictvím dronů. Ukrajinský Enerhodar i atomovou elektrárnu okupuje od prvních dnů invaze Rusko. „Dva drony zničily systémy protivzdušné obrany, jeden byl potlačen prostředky elektronického boje,“ uvedlo ruské ministerstvo. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Rusko zároveň tvrdí, že dobylo další ukrajinskou ves, a to Kopanku v Charkovské oblasti. Informace nelze nezávisle ověřit. Podle agentury Reuters postupuje ruská armáda v dobývání ukrajinského území nejrychlejším tempem od prvních dní své plnohodnotné invaze do země v roce 2022 a za poslední týden obsadila téměř 235 kilometrů čtverečních.

V poslední době zesílily vzdušné údery obou zemí, poznamenala už dříve agentura AFP a připomněla, že Rusko minulý týden použilo při útoku na ukrajinské město Dnipro střelu Orešnik středního doletu. Moskva tvrdí, že tak učinila v reakci na to, že ukrajinská armáda začala útočit americkými raketami ATACMS a britskými Storm Shadow na ruské území.

Ruské ministerstvo obrany také v průběhu dne uvedlo, že Ukrajina prý během posledních tří dnů dvakrát zaútočila na Rusko západními zbraněmi dlouhého doletu. Moskva zároveň pohrozila odvetou, jejíž podobu neupřesnila. Ukrajinci podle ruského resortu obrany útočili v posledních dnech americkými střelami ATACMS v Kurské oblasti. Moskva připustila zásahy.

„Nepřítel (v sobotu) 23. listopadu provedl úder pěti operačně-taktickými raketami ATACMS americké výroby v oblasti obce Lotarevka na raketovou divizi protivzdušné obrany S-400,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany s poznámkou, že tři rakety ATACMS ruská obrana zničila, další dvě zasáhly cíl. „V důsledku byl poškozen radarový systém. Mezi personálem jsou zranění,“ dodalo ruské ministerstvo.

Bloomberg: Británie poslala Ukrajině další střely Storm Shadow

Agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí napsala, že Británie nedávno poskytla Ukrajině další desítky střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Podle agentury se jedná o první dodávku těchto zbraní za vlády labouristického premiéra Keira Starmera. Ten už dříve pokračující podporu bránící se Ukrajině přislíbil.

Dodávky střel Londýn veřejně neoznámil, na Ukrajinu je poslal před několika týdny poté, co Kyjevu začaly docházet střely dlouhého doletu, uvedly nejmenované zdroje agentury. Britové přitom střely Storm Shadow Ukrajině poslali ještě před nedávným rozhodnutím Washingtonu a Londýna povolit Ukrajincům používat jimi dodané zbraně dlouhého doletu na cíle v hloubi ruského území, píše Bloomberg.

Jeho zdroje zároveň odmítly prozradit přesný počet dodaných střel a další podrobnosti s ohledem na bezpečnostní otázky. „Operační detaily nekomentujeme, jen by to prospělo ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinská armáda poprvé vypálila britské rakety Storm Shadow na cíle v Rusku minulý týden, podle agentury Bloomberg dříve dodané střely Storm Shadow používala proti ruským silám v Černém moři.

Nedávné svolení Londýna a Washingtonu k ukrajinským útokům západními zbraněmi dlouhého doletu i v hloubi Ruska přišlo podle představitelů obou vlád v reakci na to, že Kreml nasadil do boje proti Ukrajině severokorejské vojáky. Krok je ovšem také považován za způsob, jakým končící americký prezident Joe Biden a spojenci posilují pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou, která by se mohla odehrát v příštím roce, neboť nově zvolený prezident USA Donald Trump slíbil rychlé ukončení války, podotkl Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 24 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami
Načítání...