Rusko do své války proti Ukrajině naverbovalo stovky žoldáků z Jemenu, píší The Financial Times (FT). Podle britského listu se tak stalo za pomoci firmy vedené hútíjskými povstalci. Naverbovaní Jemenci uvádějí, že byli oklamáni a do bojů vysláni násilím. Operace podle FT dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi něž patří i hútíové.
Rekruti řekli FT, že jim zprostředkovatelé slíbili lukrativní místa, „vysoké platy“, a dokonce i ruské občanství. Poté, co dorazili do Ruska s pomocí společnosti napojené na hútíe, ale byli „násilně zařazeni do ruské armády a posláni do předních linií na Ukrajinu“.
Verbování podle deníku začalo ještě v létě, jeden kontrakt měl datum 3. července. Jeden z rekrutů v SMS sdělil, že někteří Jemenci byli ostřílení válečníci, ale hodně z nich nemělo žádný výcvik. Tvrdil, že je podvodně vylákali do Ruska, kde podepsali kontrakty, které byli v ruštině, a tudíž si je ani nedokázali přečíst. „Ocitli jsme se pod palbou. Létaly miny a drony, hloubili jsme kryty,“ vylíčil jeden z mužů. „Nemůžeme si ani pět minut odpočinout, jsme tak unavení.“
Rusko se verbováním cizinců snaží vyhnout mobilizaci
Jiný Jemenec vylíčil, že mu slibovali odměnu deset tisíc dolarů (asi 243 tisíc korun) a plat dva tisíce dolarů měsíčně a případně i ruské občanství za práci v ruské továrně na drony.
Když v září dorazil do Moskvy, celou skupinu násilím vzali z letiště a odvezli na místo vzdálené pět hodin od Moskvy, kde jim muž hovořící jednoduchou arabštinou vystřelil z pistole přes hlavy, když odmítali podepsat smlouvy vyhotovené v ruštině. „Podepsal jsem, protože jsem se bál.“ Dodal, že je pak odvezli v autobusech na základnu, kde podstoupili základní vojenský výcvik, a že mezitím hodně členů z původní skupiny na Ukrajině zahynulo.
Výskyt převážně nedobrovolných jemenských žoldnéřů na Ukrajině podle deníku ukazuje, jak ruská agrese postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou a Kreml se snaží vyhnout se nepopulární mobilizaci.
Na Ukrajinu již poslal žoldnéře z Nepálu, Indie, Somálska či Kuby a také přibližně dvanáct tisíc vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám, které na počátku srpna pronikly do Kurské oblasti na západě Ruska.
Prohlubující se vztahy Kremlu s proíránskými teroristy
Podle FT tato operace potvrzuje prohlubující se vazby mezi Kremlem a jemenskými hútíi, které podporuje Írán. Rusko se tak v konfrontaci se Západem stále více přibližuje Teheránu a jeho spřízněným teroristickým skupinám na Blízkém východě.
Američtí diplomaté řekli FT, že sblížení mezi Kremlem a hútíi, které bylo před plnohodnotnou pozemní invazí Ruska na Ukrajinu nemyslitelné, ukazuje, jak daleko je Rusko ochotno zajít, aby rozšířilo válku do nových dějišť včetně Blízkého východu.
Rusko se podle jemenských analytiků snaží získat užitek z jakékoliv skupiny operující u Rudého moře či na Blízkém východě, která je nepřátelská vůči USA. Chudý Jemen se jeví místem, kde snadno lze naverbovat žoldnéře.
Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking podle FT potvrdil, že Rusko je v aktivním kontaktu s hútíi a jedná o dodávkách zbraní, i když podrobnosti jejich spolupráce neupřesnil. „Víme, že v Saná jsou ruští zaměstnanci, kteří pomáhají tento dialog prohlubovat. Typy zbraní, o kterých se tam diskutuje, vzbuzují vážné obavy, protože umožní hútíům účinněji zasáhnout lodě v Rudém moři a možná i mimo něj.“
Moskva pomohla hútíům se zaměřováním raket
Rusko poskytlo jemenským hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raket, střel a dronů na západní obchodní lodě v Rudém moři, napsal minulý měsíc americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.
Od podzimu 2023 napadly hútíjské rakety, bezpilotní letouny a řízené střely v mezinárodních vodách poblíž Jemenu téměř dvě stě obchodních lodí. Několik námořníků přišlo o život a řada lodí byla unesena, potopena nebo vážně poškozena.
Tato spolupráce ukazuje, jak daleko je ruský vůdce Vladimir Putin ochoten zajít, aby destabilizoval západní politický a ekonomický řád, upozornil WSJ. Analytici naznačují, že cílem Moskvy je podnítit nepokoje od Blízkého východu po Asii, aby odvrátila pozornost Spojených států.
