Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.
Hútíové, které Spojené státy označují za teroristickou organizaci, začali na nákladní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu útočit loni v listopadu, podle svého tvrzení na podporu Palestinců ve válce proti Izraeli v Pásmu Gazy. Později začali pro rozšiřování svých úderů využívat i údaje z ruských satelitů, sdělil listu jeden zdroj obeznámený s touto záležitostí a dva evropští představitelé resortů obrany. Tyto údaje hútíům předávali členové íránských revolučních gard při svém nasazení v Jemenu, dodal jeden ze zdrojů.
Tato zpravodajská pomoc podle WSJ ukazuje, jak daleko je ruský vládce Vladimir Putin ochoten zajít ve snaze podrývat západní ekonomický a politický řád. Rusko se podle analytiků, s nimiž list hovořil, obecně snaží přiživovat nestabilitu od Blízkého východu až po Asii, aby odvracelo pozornost i zdroje Západu od agrese Moskvy na Ukrajině.
„Pro Rusko je kdekoli jakýkoli konflikt dobrou zprávou, neboť odvádí pozornost světa od Ukrajiny. Spojené státy přitom musejí vyčleňovat vlastní prostředky – systémy Patriot nebo dělostřelecké granáty – a když je ve hře Blízký východ, je jasné, kam se je rozhodnou poslat,“ uvedl pro list Alexander Gabujev, ředitel berlínského think tanku Carnegie Russia Eurasia Center.
Moskva se podle WSJ snaží navázat užší vojenské partnerství s autokraciemi, do svých válečných aktivit na Ukrajině tak postupně zapojuje Írán a Severní Koreu. Podle amerických a jihokorejských představitelů tyto země poskytly munici, bezpilotní letouny a rakety. Dva tisíce severokorejských vojáků se navíc po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím.
Mluvčí ruské vlády na žádost WSJ o komentář bezprostředně nereagoval, mluvčí hútíů se odmítl vyjádřit.
Nutnost alternativních tras
Rudé moře, kudy dříve proplouval ročně náklad v hodnotě zhruba jednoho bilionu dolarů, se od loňského listopadu stalo pro globální lodní společnosti bitevním polem, poznamenal server The Times of Israel. Hútíové, kteří ovládají většinu západního pobřeží Jemenu, zaútočili raketami a drony na více než 80 obchodních plavidel, jedné lodi se zmocnili a dvě potopili. Řadu dalších střel zachytila námořní koalice pod vedením USA v Rudém moři nebo nedosáhly svých cílů.
Útoky způsobily velké narušení světového obchodu, kvůli hrozícímu nebezpečí byly lodě na neurčito odkloněny na jih kolem mysu Dobré naděje. Přepravním společnostem se tak zvýšily náklady. Téměř desetina barelů ropy přepravovaných každý den po celém světě prochází úžinou Bab al-Mandab, která odděluje Rudé moře od Indického oceánu. Podle společnosti Windward, která se zabývá námořním zpravodajstvím, byla v srpnu 2024 doprava tankerů přes tuto trasu o 77 procent nižší než v říjnu 2023.
V reakci na tyto útoky vedou USA a Británie od ledna letecké a raketové údery proti hútíům na území Jemenu. Izrael pak v odvetě za útoky na vlastní území provedl na konci září vzdušné údery na elektrárnu v Jemenu a klíčový přístav Hudajdá.
Spojené státy také přislíbily, že budou mezinárodní námořní cestu chránit. V prosinci loňského roku tak spustily mnohonárodní námořní koalici, která má doprovázet lodě proplouvající úžinou. Do dubna USA utratily zhruba jednu miliardu dolarů za munici, která má vyřadit hútijské drony a rakety a chránit lodní dopravu v Rudém moři. USA také vyslaly do oblasti bombardéry B-2 Spirit, aby cílily na hútijský arzenál.
