Nejste v tom sami, ujistil Lipavský v Kyjevě Sybihu

2 minuty
Události: Ministr Lipavský na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ujistil ukrajinského šéfa diplomacie Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Kyjeva. Učinil tak při své čtvrté pracovní návštěvě Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze. Lipavský uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na půl milionu kusů dělostřeleckých nábojů.

„Známé přísloví říká, že nejtemnější noc je vždy před úsvitem. Jsme si dobře vědomi výzev a nelehkých rozhodnutí, která vás čekají. (…) Dovolte mi, abych vás ujistil, že v tom nejste sami,“ uvedl po setkání se Sybihou Lipavský. O osudu Ukrajiny podle něj nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ukrajina.

Lipavský také řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno na pět set tisíc kusů dělostřeleckých nábojů, přičemž iniciativa bude pokračovat. Zopakoval, že Česko podporuje také vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO, což je podle něj nezbytné pro zajištění ukrajinské bezpečnosti. Bude také nadále podporovat ukrajinskou občanskou společnost a nezávislá média, která jsou „tím, co Ukrajinu odlišuje od autoritářského Ruska“.

Návštěva šéfa české diplomacie se odehrává den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Vůdce Vladimir Putin tvrdí, že šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. Lipavský i Sybiha to shodně označili za eskalaci a demonstraci síly ze strany Moskvy.

Americká podpora Ukrajiny

Sybiha poděkoval Lipavskému a českému národu za veškerou dosud poskytnutou pomoc. K dotazu ohledně jeho hodnocení Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách řekl, že to vnímá jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru „prostřednictvím síly“, tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. „Na základě tohoto přístupu doufáme, že budeme rozvíjet vztahy s novou vládou prezidenta Trumpa.“

Evropa musí být připravena kompenzovat případné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se k jejich omezení či zastavení rozhodne nastupující Trumpova administrativa, řekl Lipavský. Zároveň dodal, že není vůbec jasné, že se debata bude tímto směrem po návratu Trumpa do Bílého domu v lednu příštího roku ubírat. „Ale je to jeden z těch scénářů, kdy Trump říká, dávejte více peněz na obranu, buďte samostatnější,“ řekl ministr.

USA se na vojenské pomoci Ruskem napadené zemi podílejí zhruba z poloviny. Trump v kampani před listopadovými volbami v USA sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit. Opakovaně také dával najevo, že současnou míru pomoci od USA považuje za příliš vysokou.

3 minuty
Ministr Lipavský na návštěvě Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Lipavský oznámil dar pro dětskou nemocnici v Černihivu

Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Kromě jednání se Sybihou by se český ministr měl setkat také s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Lipavský si prohlédl specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé – lékař a dědeček jedné pacientky – a dalších padesát bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.

Škody jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je podobně jako řada dalších úderů na civilní cíle pokládán za válečný zločin.

„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla nebo aby ji Ukrajinci dokázali sestřelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský.

Česko v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc, tu ale ukrajinská strana nakonec nepřijala. Ministerstvo zahraničních věcí nicméně při Lipavského cestě oznámilo, že poskytne nad rámec dosavadní pomoci Ukrajině do konce roku dar ve výši pěti milionů korun pro dětskou nemocnici v Černihivu na severu Ukrajiny.

„Budeme přispívat a přispíváme na jiná zdravotnická zařízení, na rekonstrukci, obnovu,“ uvedl šéf české diplomacie s tím, že Česko je pevnou součástí podpory ukrajinského zdravotnického systému.

19 minut
Události, komentáře: Europoslanci Ondřej Knotek (ANO) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Česko podporuje odminovací projekt

V Myle u Kyjeva si Lipavský prohlédl projekt odminování, který vede nevládní organizace HALO Trust. Provádí zde nejen odminovací práce, ale také školení obyvatel. Finančně projekt podporuje řada vlád včetně té české.

Myla leží poblíž města Buča asi patnáct kilometrů západně od Kyjeva. Na začátku plnohodnotné pozemní invaze Moskvy na Ukrajinu obsadila část obce ruská armáda a kontrolovala ji do března 2022. Ruští vojáci ve snaze posílit vlastní obranné pozice vytvořili v oblasti minová pole.

Ukrajina patří v důsledku ruské agrese k jednomu z nejvíce zaminovaných území na světě. Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze předloni v únoru podařilo od min vyčistit 35 tisíc čtverečních kilometrů, což je téměř polovina rozlohy Česka. „Celkově by se dalo říct, že až 139 tisíc kilometrů čtverečních po celé Ukrajině je zamořeno minami a nevybuchlou municí,“ dodala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv připravily v zemi miny o život nejméně 399 civilistů a dalších 915 zranily. Světová banka sdělila, že odminování na Ukrajině vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun).

7 minut
90′ ČT24: Lipavský v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU. Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.

V sobotu Lipavský uctí památku obětí ukrajinského hladomoru. Následně by se měl zúčastnit konference o potravinové bezpečnosti, dodala Stomatová.

Rusko napadlo Ukrajinu před deseti lety a 24. února 2022 svou agresi vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí. V současnosti okupuje asi pětinu Ukrajiny, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země. Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev opakuje, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 4 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 5 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...