Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) přijel do Kyjeva na svou v pořadí čtvrtou pracovní návštěvu Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze před bezmála třemi lety. Setká se mimo jiné se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Prohlédl si kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci vážně poškodil ruský vzdušný úder, a také projekt odminování v Myle u Kyjeva, na němž se finančně podílí Česko.
Lipavský si v Kyjevě prohlédl dětskou nemocnici, kterou zasáhli Rusové
Ministr Lipavský na návštěvě Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Návštěva šéfa české diplomacie začíná den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Vůdce Vladimir Putin tvrdí, že šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. EU odpal označila za novou eskalaci ze strany Moskvy.
Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Kromě jednání s jeho resortním kolegou Sybihou čeká českého ministra také diskuse s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Lipavský po příjezdu do Kyjeva na síti X uvedl, že ho zajímá, jak se Ukrajincům daří čelit bombardování, jak fungují české projekty na místě a jak v následujících měsících lépe cílit mezinárodní pomoc. „O tom všem tu budu jednat,“ napsal bez bližších podrobností.
Lipavský oznámil dar pro dětskou nemocnici v Černihivu
Lipavský si prohlédl specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé – lékař a dědeček jedné pacientky – a dalších padesát bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.
Škody jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je podobně jako řada dalších úderů na civilní cíle pokládán za válečný zločin.
„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla nebo aby ji Ukrajinci dokázali sestřelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský.
Česko v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc, tu ale ukrajinská strana nakonec nepřijala. Ministerstvo zahraničních věcí nicméně při Lipavského cestě oznámilo, že poskytne nad rámec dosavadní pomoci Ukrajině do konce roku dar ve výši pěti milionů korun pro dětskou nemocnici v Černihivu na severu Ukrajiny.
„Budeme přispívat a přispíváme na jiná zdravotnická zařízení, na rekonstrukci, obnovu,“ uvedl šéf české diplomacie s tím, že Česko je pevnou součástí podpory ukrajinského zdravotnického systému.
Česko podporuje odminovací projekt
V Myle u Kyjeva si Lipavský prohlédl projekt odminování, který vede nevládní organizace HALO Trust. Provádí zde nejen odminovací práce, ale také školení obyvatel. Finančně projekt podporuje řada vlád včetně té české.
Myla leží poblíž města Buča asi patnáct kilometrů západně od Kyjeva. Na začátku plnohodnotné pozemní invaze Moskvy na Ukrajinu obsadila část obce ruská armáda a kontrolovala ji do března 2022. Ruští vojáci ve snaze posílit vlastní obranné pozice vytvořili v oblasti minová pole.
Ukrajina patří v důsledku ruské agrese k jednomu z nejvíce zaminovaných území na světě. Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze předloni v únoru podařilo od min vyčistit 35 tisíc čtverečních kilometrů, což je téměř polovina rozlohy Česka. „Celkově by se dalo říct, že až 139 tisíc kilometrů čtverečních po celé Ukrajině je zamořeno minami a nevybuchlou municí,“ dodala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.
Podle mise OSN pro monitorování lidských práv připravily v zemi miny o život nejméně 399 civilistů a dalších 915 zranily. Světová banka sdělila, že odminování na Ukrajině vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun).
Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU. Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.
Rusko napadlo Ukrajinu před deseti lety a 24. února 2022 svou agresi vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí. V současnosti okupuje asi pětinu Ukrajiny, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země. Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev opakuje, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.