Pomoc USA by se na Ukrajinu měla dostat v řádu týdnů. Podle ISW se Rusko pokusí mezičas využít k útokům

5 minut
Studio 6: Dodávky pomoci na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Pentagon se už teď připravuje na rychlé odeslání zbraní a munice. Obvyklá trasa vede přes Polsko a pozemní cestou až na východ Ukrajiny. Ještě před tím ale musí pomoc schválit i horní komora Kongresu. Senát by měl předběžně hlasovat v úterý a zcela balík schválit do konce týdne. Následovat bude podpis prezidenta.

Sněmovna reprezentantů schválila sadu návrhů o zahraniční pomoci včetně vyčlenění 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) na další vojenskou a ekonomickou podporu Ruskem napadené země.

„Někteří američtí senátoři zmínili, že by se na Ukrajinu měly dostat střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů, což je jedna z těch věcí, které prezident (Volodymyr) Zelenskyj požadoval,“ přiblížil zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. Zmínil, že útoky na Ukrajinu pokračují každý den. „Ostatně i dnes (v pondělí) ráno jsme slyšeli o tom, že Ukrajina sestřelila šest dronů íránské výroby, takže země ty systémy protiletecké obrany doopravdy potřebuje,“ dodal.

9 minut
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek o americkém schválení pomoci Kyjevu
Zdroj: ČT24

Není ale podle něj jasné, kdy se munice na Ukrajinu dostane. „Někteří představitelé mluví o tom, že to může být do týdne od té doby, co prezident (USA Joe) Biden zákon doopravdy podepíše,“ podotkl s tím, že záleží pak také na tom, jaká bude situace na frontě. „Někteří analytici mluví spíše o tom, že efekt se projeví až v řádu několika týdnů, že to nebude hned. Sice to na Ukrajinu dojde během týdne, ale na frontě se efekt objeví později.“

Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. „To už se ví nějakou dobu, mluví se o tom, že to není ideální, ale jde o to, že iniciativa zprostředkovává munici ze třetích zemí, často z Asie nebo z Afriky, a trvá, než se kontrakt se podepíše a než munice dorazí do Evropy,“ podotýká reportér.

USA poskytnou pomoc urychleně, ujistil Biden

Balíky významné vojenské pomoci poskytne Washington Kyjevu urychleně – jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle prohlášení Bílého domu o tom Biden ujistil ukrajinského prezidenta Zelenského.

Biden chce příslušný návrh okamžitě po schválení podepsat a nyní avizuje rychlé kroky s cílem „pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny na bojišti a v protivzdušné obraně“. Zelenskyj vydal vlastní prohlášení, podle kterého Biden ujistil, že Kyjev může počítat se „silnou“ dodávkou vojenského vybavení, která kromě protivzdušné obrany posílí také „dalekonosné a dělostřelecké možnosti“.

Agentura AP napsala, že americké ministerstvo obrany může po uvolnění nových prostředků zahájit dodávky zbraní i v řádu dní. „To proto, že má síť skladů ve Spojených státech a v Evropě, které již uchovávají munici a nástroje protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje,“ uvedla. Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel.

O protivzdušné baterie žádá ukrajinská vláda také spojence v Evropě, zatímco čelí neustálému ruskému bombardování. Zda bylo toto tématem hovoru, který měl Biden s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, není z komuniké Bílého domu jasné. Pouze uvádí, že dvojice mluvila „o tom, jak je trvalá mezinárodní podpora klíčová pro boj Ukrajiny za svobodu“.

Šéfka unijní exekutivy von der Leyenová na sociální síti X uvedla, že s americkým prezidentem probrala také vývoj na Blízkém východě. „A riziko zahraničního vměšování se do nadcházejících voleb,“ dodala.

Nedostatek munice

Dělostřelci například na frontové linii u Kupjansku už týdny a měsíce trpí nedostatkem munice a musí jí výrazně šetřit. „Ne že bych byl zrovna plný optimismu, ale je skvělé, že Kongres schválil balíček pomoci. Budeme mít granáty, a tedy i čím střílet,“ ocenil ukrajinský voják.

„Kdyby to schválili dříve, tak bychom přišli o méně území, možná bychom i nějaké získali. Teď je lepší je (Rusy) nechat útočit a bránit se. Ale až balík bude hotový a dostaneme munici, drony a další zbraně, otočíme to. Shromáždíme rezervy a zaútočíme,“ podotýká další voják.

Na to, že se Rusko bude snažit využít mezičas k dílčím útokům na frontě, například na Časiv Jar, upozorňuje renomovaný americký Institut pro studium války. „Situace na frontě se proto v té době bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.

Ofenziva na začátku léta

„Čas mezi politickým rozhodnutím a skutečným zásahem nepřítele na frontě, mezi přijetím podpůrného balíku a posílením vojáků, musí být co možná nejkratší,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinské vedení očekává hlavní ruskou ofenzivu začátkem léta. Za prioritu proto Zelenskyj označil získání střel dlouhého doletu, aby bylo možné zasahovat vojenské cíle ve větší hloubce – a protivzdušnou obranu proti raketám ničícím v poslední době mimo jiné energetickou infrastrukturu.

Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV Michala Smetany nynější dodávky pomohou Ukrajině koupit čas. „Odhady mluví asi o nějakém roku, a to nejen o Ukrajině, ale i Evropě, kdy Evropa musí udělat těžká rozhodnutí a vymyslet nějaký systém, jak Ukrajinu zásobovat systematicky, protože mnozí očekávají, že balíček v tomto rozsahu je možná největší a další v tomto rozsahu už následovat asi nebudou,“ podotkl Smetana.

Ukrajina se v poslední době potýká i s nedostatkem nových bojovníků pro frontu, kteří by měli nahradit ztráty. Situaci by měl řešit nový, přísnější mobilizační zákon. Potřeba ale bude nakonec nižší, než původně avizovaných půl milionu branců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Útok odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 6 hhodinami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 7 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané přiblížili podrobnosti operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...