Pomoc USA by se na Ukrajinu měla dostat v řádu týdnů. Podle ISW se Rusko pokusí mezičas využít k útokům

5 minut
Studio 6: Dodávky pomoci na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Pentagon se už teď připravuje na rychlé odeslání zbraní a munice. Obvyklá trasa vede přes Polsko a pozemní cestou až na východ Ukrajiny. Ještě před tím ale musí pomoc schválit i horní komora Kongresu. Senát by měl předběžně hlasovat v úterý a zcela balík schválit do konce týdne. Následovat bude podpis prezidenta.

Sněmovna reprezentantů schválila sadu návrhů o zahraniční pomoci včetně vyčlenění 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) na další vojenskou a ekonomickou podporu Ruskem napadené země.

„Někteří američtí senátoři zmínili, že by se na Ukrajinu měly dostat střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů, což je jedna z těch věcí, které prezident (Volodymyr) Zelenskyj požadoval,“ přiblížil zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. Zmínil, že útoky na Ukrajinu pokračují každý den. „Ostatně i dnes (v pondělí) ráno jsme slyšeli o tom, že Ukrajina sestřelila šest dronů íránské výroby, takže země ty systémy protiletecké obrany doopravdy potřebuje,“ dodal.

9 minut
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek o americkém schválení pomoci Kyjevu
Zdroj: ČT24

Není ale podle něj jasné, kdy se munice na Ukrajinu dostane. „Někteří představitelé mluví o tom, že to může být do týdne od té doby, co prezident (USA Joe) Biden zákon doopravdy podepíše,“ podotkl s tím, že záleží pak také na tom, jaká bude situace na frontě. „Někteří analytici mluví spíše o tom, že efekt se projeví až v řádu několika týdnů, že to nebude hned. Sice to na Ukrajinu dojde během týdne, ale na frontě se efekt objeví později.“

Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. „To už se ví nějakou dobu, mluví se o tom, že to není ideální, ale jde o to, že iniciativa zprostředkovává munici ze třetích zemí, často z Asie nebo z Afriky, a trvá, než se kontrakt se podepíše a než munice dorazí do Evropy,“ podotýká reportér.

USA poskytnou pomoc urychleně, ujistil Biden

Balíky významné vojenské pomoci poskytne Washington Kyjevu urychleně – jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle prohlášení Bílého domu o tom Biden ujistil ukrajinského prezidenta Zelenského.

Biden chce příslušný návrh okamžitě po schválení podepsat a nyní avizuje rychlé kroky s cílem „pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny na bojišti a v protivzdušné obraně“. Zelenskyj vydal vlastní prohlášení, podle kterého Biden ujistil, že Kyjev může počítat se „silnou“ dodávkou vojenského vybavení, která kromě protivzdušné obrany posílí také „dalekonosné a dělostřelecké možnosti“.

Agentura AP napsala, že americké ministerstvo obrany může po uvolnění nových prostředků zahájit dodávky zbraní i v řádu dní. „To proto, že má síť skladů ve Spojených státech a v Evropě, které již uchovávají munici a nástroje protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje,“ uvedla. Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel.

O protivzdušné baterie žádá ukrajinská vláda také spojence v Evropě, zatímco čelí neustálému ruskému bombardování. Zda bylo toto tématem hovoru, který měl Biden s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, není z komuniké Bílého domu jasné. Pouze uvádí, že dvojice mluvila „o tom, jak je trvalá mezinárodní podpora klíčová pro boj Ukrajiny za svobodu“.

Šéfka unijní exekutivy von der Leyenová na sociální síti X uvedla, že s americkým prezidentem probrala také vývoj na Blízkém východě. „A riziko zahraničního vměšování se do nadcházejících voleb,“ dodala.

Nedostatek munice

Dělostřelci například na frontové linii u Kupjansku už týdny a měsíce trpí nedostatkem munice a musí jí výrazně šetřit. „Ne že bych byl zrovna plný optimismu, ale je skvělé, že Kongres schválil balíček pomoci. Budeme mít granáty, a tedy i čím střílet,“ ocenil ukrajinský voják.

„Kdyby to schválili dříve, tak bychom přišli o méně území, možná bychom i nějaké získali. Teď je lepší je (Rusy) nechat útočit a bránit se. Ale až balík bude hotový a dostaneme munici, drony a další zbraně, otočíme to. Shromáždíme rezervy a zaútočíme,“ podotýká další voják.

Na to, že se Rusko bude snažit využít mezičas k dílčím útokům na frontě, například na Časiv Jar, upozorňuje renomovaný americký Institut pro studium války. „Situace na frontě se proto v té době bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.

Ofenziva na začátku léta

„Čas mezi politickým rozhodnutím a skutečným zásahem nepřítele na frontě, mezi přijetím podpůrného balíku a posílením vojáků, musí být co možná nejkratší,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinské vedení očekává hlavní ruskou ofenzivu začátkem léta. Za prioritu proto Zelenskyj označil získání střel dlouhého doletu, aby bylo možné zasahovat vojenské cíle ve větší hloubce – a protivzdušnou obranu proti raketám ničícím v poslední době mimo jiné energetickou infrastrukturu.

Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV Michala Smetany nynější dodávky pomohou Ukrajině koupit čas. „Odhady mluví asi o nějakém roku, a to nejen o Ukrajině, ale i Evropě, kdy Evropa musí udělat těžká rozhodnutí a vymyslet nějaký systém, jak Ukrajinu zásobovat systematicky, protože mnozí očekávají, že balíček v tomto rozsahu je možná největší a další v tomto rozsahu už následovat asi nebudou,“ podotkl Smetana.

Ukrajina se v poslední době potýká i s nedostatkem nových bojovníků pro frontu, kteří by měli nahradit ztráty. Situaci by měl řešit nový, přísnější mobilizační zákon. Potřeba ale bude nakonec nižší, než původně avizovaných půl milionu branců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...