Pomoc USA by se na Ukrajinu měla dostat v řádu týdnů. Podle ISW se Rusko pokusí mezičas využít k útokům

Nahrávám video

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Pentagon se už teď připravuje na rychlé odeslání zbraní a munice. Obvyklá trasa vede přes Polsko a pozemní cestou až na východ Ukrajiny. Ještě před tím ale musí pomoc schválit i horní komora Kongresu. Senát by měl předběžně hlasovat v úterý a zcela balík schválit do konce týdne. Následovat bude podpis prezidenta.

Sněmovna reprezentantů schválila sadu návrhů o zahraniční pomoci včetně vyčlenění 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) na další vojenskou a ekonomickou podporu Ruskem napadené země.

„Někteří američtí senátoři zmínili, že by se na Ukrajinu měly dostat střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů, což je jedna z těch věcí, které prezident (Volodymyr) Zelenskyj požadoval,“ přiblížil zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. Zmínil, že útoky na Ukrajinu pokračují každý den. „Ostatně i dnes (v pondělí) ráno jsme slyšeli o tom, že Ukrajina sestřelila šest dronů íránské výroby, takže země ty systémy protiletecké obrany doopravdy potřebuje,“ dodal.

Nahrávám video

Není ale podle něj jasné, kdy se munice na Ukrajinu dostane. „Někteří představitelé mluví o tom, že to může být do týdne od té doby, co prezident (USA Joe) Biden zákon doopravdy podepíše,“ podotkl s tím, že záleží pak také na tom, jaká bude situace na frontě. „Někteří analytici mluví spíše o tom, že efekt se projeví až v řádu několika týdnů, že to nebude hned. Sice to na Ukrajinu dojde během týdne, ale na frontě se efekt objeví později.“

Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. „To už se ví nějakou dobu, mluví se o tom, že to není ideální, ale jde o to, že iniciativa zprostředkovává munici ze třetích zemí, často z Asie nebo z Afriky, a trvá, než se kontrakt se podepíše a než munice dorazí do Evropy,“ podotýká reportér.

USA poskytnou pomoc urychleně, ujistil Biden

Balíky významné vojenské pomoci poskytne Washington Kyjevu urychleně – jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle prohlášení Bílého domu o tom Biden ujistil ukrajinského prezidenta Zelenského.

Biden chce příslušný návrh okamžitě po schválení podepsat a nyní avizuje rychlé kroky s cílem „pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny na bojišti a v protivzdušné obraně“. Zelenskyj vydal vlastní prohlášení, podle kterého Biden ujistil, že Kyjev může počítat se „silnou“ dodávkou vojenského vybavení, která kromě protivzdušné obrany posílí také „dalekonosné a dělostřelecké možnosti“.

Agentura AP napsala, že americké ministerstvo obrany může po uvolnění nových prostředků zahájit dodávky zbraní i v řádu dní. „To proto, že má síť skladů ve Spojených státech a v Evropě, které již uchovávají munici a nástroje protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje,“ uvedla. Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel.

O protivzdušné baterie žádá ukrajinská vláda také spojence v Evropě, zatímco čelí neustálému ruskému bombardování. Zda bylo toto tématem hovoru, který měl Biden s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, není z komuniké Bílého domu jasné. Pouze uvádí, že dvojice mluvila „o tom, jak je trvalá mezinárodní podpora klíčová pro boj Ukrajiny za svobodu“.

Šéfka unijní exekutivy von der Leyenová na sociální síti X uvedla, že s americkým prezidentem probrala také vývoj na Blízkém východě. „A riziko zahraničního vměšování se do nadcházejících voleb,“ dodala.

Nedostatek munice

Dělostřelci například na frontové linii u Kupjansku už týdny a měsíce trpí nedostatkem munice a musí jí výrazně šetřit. „Ne že bych byl zrovna plný optimismu, ale je skvělé, že Kongres schválil balíček pomoci. Budeme mít granáty, a tedy i čím střílet,“ ocenil ukrajinský voják.

„Kdyby to schválili dříve, tak bychom přišli o méně území, možná bychom i nějaké získali. Teď je lepší je (Rusy) nechat útočit a bránit se. Ale až balík bude hotový a dostaneme munici, drony a další zbraně, otočíme to. Shromáždíme rezervy a zaútočíme,“ podotýká další voják.

Na to, že se Rusko bude snažit využít mezičas k dílčím útokům na frontě, například na Časiv Jar, upozorňuje renomovaný americký Institut pro studium války. „Situace na frontě se proto v té době bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.

Ofenziva na začátku léta

„Čas mezi politickým rozhodnutím a skutečným zásahem nepřítele na frontě, mezi přijetím podpůrného balíku a posílením vojáků, musí být co možná nejkratší,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinské vedení očekává hlavní ruskou ofenzivu začátkem léta. Za prioritu proto Zelenskyj označil získání střel dlouhého doletu, aby bylo možné zasahovat vojenské cíle ve větší hloubce – a protivzdušnou obranu proti raketám ničícím v poslední době mimo jiné energetickou infrastrukturu.

Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV Michala Smetany nynější dodávky pomohou Ukrajině koupit čas. „Odhady mluví asi o nějakém roku, a to nejen o Ukrajině, ale i Evropě, kdy Evropa musí udělat těžká rozhodnutí a vymyslet nějaký systém, jak Ukrajinu zásobovat systematicky, protože mnozí očekávají, že balíček v tomto rozsahu je možná největší a další v tomto rozsahu už následovat asi nebudou,“ podotkl Smetana.

Ukrajina se v poslední době potýká i s nedostatkem nových bojovníků pro frontu, kteří by měli nahradit ztráty. Situaci by měl řešit nový, přísnější mobilizační zákon. Potřeba ale bude nakonec nižší, než původně avizovaných půl milionu branců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.