Pomoc USA by se na Ukrajinu měla dostat v řádu týdnů. Podle ISW se Rusko pokusí mezičas využít k útokům

Nahrávám video

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Pentagon se už teď připravuje na rychlé odeslání zbraní a munice. Obvyklá trasa vede přes Polsko a pozemní cestou až na východ Ukrajiny. Ještě před tím ale musí pomoc schválit i horní komora Kongresu. Senát by měl předběžně hlasovat v úterý a zcela balík schválit do konce týdne. Následovat bude podpis prezidenta.

Sněmovna reprezentantů schválila sadu návrhů o zahraniční pomoci včetně vyčlenění 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) na další vojenskou a ekonomickou podporu Ruskem napadené země.

„Někteří američtí senátoři zmínili, že by se na Ukrajinu měly dostat střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů, což je jedna z těch věcí, které prezident (Volodymyr) Zelenskyj požadoval,“ přiblížil zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek. Zmínil, že útoky na Ukrajinu pokračují každý den. „Ostatně i dnes (v pondělí) ráno jsme slyšeli o tom, že Ukrajina sestřelila šest dronů íránské výroby, takže země ty systémy protiletecké obrany doopravdy potřebuje,“ dodal.

Nahrávám video

Není ale podle něj jasné, kdy se munice na Ukrajinu dostane. „Někteří představitelé mluví o tom, že to může být do týdne od té doby, co prezident (USA Joe) Biden zákon doopravdy podepíše,“ podotkl s tím, že záleží pak také na tom, jaká bude situace na frontě. „Někteří analytici mluví spíše o tom, že efekt se projeví až v řádu několika týdnů, že to nebude hned. Sice to na Ukrajinu dojde během týdne, ale na frontě se efekt objeví později.“

Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. „To už se ví nějakou dobu, mluví se o tom, že to není ideální, ale jde o to, že iniciativa zprostředkovává munici ze třetích zemí, často z Asie nebo z Afriky, a trvá, než se kontrakt se podepíše a než munice dorazí do Evropy,“ podotýká reportér.

USA poskytnou pomoc urychleně, ujistil Biden

Balíky významné vojenské pomoci poskytne Washington Kyjevu urychleně – jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle prohlášení Bílého domu o tom Biden ujistil ukrajinského prezidenta Zelenského.

Biden chce příslušný návrh okamžitě po schválení podepsat a nyní avizuje rychlé kroky s cílem „pokrýt naléhavé potřeby Ukrajiny na bojišti a v protivzdušné obraně“. Zelenskyj vydal vlastní prohlášení, podle kterého Biden ujistil, že Kyjev může počítat se „silnou“ dodávkou vojenského vybavení, která kromě protivzdušné obrany posílí také „dalekonosné a dělostřelecké možnosti“.

Agentura AP napsala, že americké ministerstvo obrany může po uvolnění nových prostředků zahájit dodávky zbraní i v řádu dní. „To proto, že má síť skladů ve Spojených státech a v Evropě, které již uchovávají munici a nástroje protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje,“ uvedla. Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel.

O protivzdušné baterie žádá ukrajinská vláda také spojence v Evropě, zatímco čelí neustálému ruskému bombardování. Zda bylo toto tématem hovoru, který měl Biden s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, není z komuniké Bílého domu jasné. Pouze uvádí, že dvojice mluvila „o tom, jak je trvalá mezinárodní podpora klíčová pro boj Ukrajiny za svobodu“.

Šéfka unijní exekutivy von der Leyenová na sociální síti X uvedla, že s americkým prezidentem probrala také vývoj na Blízkém východě. „A riziko zahraničního vměšování se do nadcházejících voleb,“ dodala.

Nedostatek munice

Dělostřelci například na frontové linii u Kupjansku už týdny a měsíce trpí nedostatkem munice a musí jí výrazně šetřit. „Ne že bych byl zrovna plný optimismu, ale je skvělé, že Kongres schválil balíček pomoci. Budeme mít granáty, a tedy i čím střílet,“ ocenil ukrajinský voják.

„Kdyby to schválili dříve, tak bychom přišli o méně území, možná bychom i nějaké získali. Teď je lepší je (Rusy) nechat útočit a bránit se. Ale až balík bude hotový a dostaneme munici, drony a další zbraně, otočíme to. Shromáždíme rezervy a zaútočíme,“ podotýká další voják.

Na to, že se Rusko bude snažit využít mezičas k dílčím útokům na frontě, například na Časiv Jar, upozorňuje renomovaný americký Institut pro studium války. „Situace na frontě se proto v té době bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.

Ofenziva na začátku léta

„Čas mezi politickým rozhodnutím a skutečným zásahem nepřítele na frontě, mezi přijetím podpůrného balíku a posílením vojáků, musí být co možná nejkratší,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinské vedení očekává hlavní ruskou ofenzivu začátkem léta. Za prioritu proto Zelenskyj označil získání střel dlouhého doletu, aby bylo možné zasahovat vojenské cíle ve větší hloubce – a protivzdušnou obranu proti raketám ničícím v poslední době mimo jiné energetickou infrastrukturu.

Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV Michala Smetany nynější dodávky pomohou Ukrajině koupit čas. „Odhady mluví asi o nějakém roku, a to nejen o Ukrajině, ale i Evropě, kdy Evropa musí udělat těžká rozhodnutí a vymyslet nějaký systém, jak Ukrajinu zásobovat systematicky, protože mnozí očekávají, že balíček v tomto rozsahu je možná největší a další v tomto rozsahu už následovat asi nebudou,“ podotkl Smetana.

Ukrajina se v poslední době potýká i s nedostatkem nových bojovníků pro frontu, kteří by měli nahradit ztráty. Situaci by měl řešit nový, přísnější mobilizační zákon. Potřeba ale bude nakonec nižší, než původně avizovaných půl milionu branců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled