Britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, oznámil premiér Sunak

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Británie se chystá do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných asi 2,3 procenta.

Současná britská vláda by chtěla podle Sunaka mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Británii zároveň letos, zřejmě na podzim, čekají parlamentní volby. V průzkumech zatím vládnoucí konzervativci zaostávají za labouristy.

Británie poskytne Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

Již dříve během úterý oznámil Sunakův úřad, že Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, čtyři sta vozidel, šedesát lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti, zdůraznil Sunak.

Při své návštěvě také oznámil, že Británie se bude podílet na zabezpečení polského vzdušného prostoru, pošle sem své armádní vrtulníky a v Polsku budou umístěni i britští vojáci. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos. 

Nahrávám video
Události: Zpravodaj Papadopulos o britské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Britský premiér upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by šéfa Kremlu Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl.

Sunak byl pod tlakem své vládnoucí Konzervativní strany, aby rychleji zvýšil výdaje na obranu, poté co dříve prohlásil, že tak může učinit pouze, „jakmile to ekonomické podmínky dovolí“.

Agentura Reuters připomněla, že Sunak již dříve varoval před rostoucí hrozbou pro globální bezpečnost, ale také dodával: „Nesmíme toto nebezpečí přeceňovat. Nejsme na pokraji války a ani o ni neusilujeme.“

Šéf NATO pochválil britský plán vyšších obranných výdajů

Šéf NATO Stoltenberg o Rusku prohlásil, že je „realitou, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda“. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členové NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta na obranu.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při návštěvě Varšavy Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 18 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...