Britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, oznámil premiér Sunak

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Británie se chystá do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných asi 2,3 procenta.

Současná britská vláda by chtěla podle Sunaka mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Británii zároveň letos, zřejmě na podzim, čekají parlamentní volby. V průzkumech zatím vládnoucí konzervativci zaostávají za labouristy.

Británie poskytne Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

Již dříve během úterý oznámil Sunakův úřad, že Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, čtyři sta vozidel, šedesát lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti, zdůraznil Sunak.

Při své návštěvě také oznámil, že Británie se bude podílet na zabezpečení polského vzdušného prostoru, pošle sem své armádní vrtulníky a v Polsku budou umístěni i britští vojáci. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos. 

3 minuty
Události: Zpravodaj Papadopulos o britské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Britský premiér upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by šéfa Kremlu Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl.

Sunak byl pod tlakem své vládnoucí Konzervativní strany, aby rychleji zvýšil výdaje na obranu, poté co dříve prohlásil, že tak může učinit pouze, „jakmile to ekonomické podmínky dovolí“.

Agentura Reuters připomněla, že Sunak již dříve varoval před rostoucí hrozbou pro globální bezpečnost, ale také dodával: „Nesmíme toto nebezpečí přeceňovat. Nejsme na pokraji války a ani o ni neusilujeme.“

Šéf NATO pochválil britský plán vyšších obranných výdajů

Šéf NATO Stoltenberg o Rusku prohlásil, že je „realitou, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda“. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členové NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta na obranu.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při návštěvě Varšavy Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 19 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...