Britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, oznámil premiér Sunak

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Británie se chystá do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných asi 2,3 procenta.

Současná britská vláda by chtěla podle Sunaka mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Británii zároveň letos, zřejmě na podzim, čekají parlamentní volby. V průzkumech zatím vládnoucí konzervativci zaostávají za labouristy.

Británie poskytne Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

Již dříve během úterý oznámil Sunakův úřad, že Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, čtyři sta vozidel, šedesát lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti, zdůraznil Sunak.

Při své návštěvě také oznámil, že Británie se bude podílet na zabezpečení polského vzdušného prostoru, pošle sem své armádní vrtulníky a v Polsku budou umístěni i britští vojáci. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos. 

3 minuty
Události: Zpravodaj Papadopulos o britské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Britský premiér upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by šéfa Kremlu Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl.

Sunak byl pod tlakem své vládnoucí Konzervativní strany, aby rychleji zvýšil výdaje na obranu, poté co dříve prohlásil, že tak může učinit pouze, „jakmile to ekonomické podmínky dovolí“.

Agentura Reuters připomněla, že Sunak již dříve varoval před rostoucí hrozbou pro globální bezpečnost, ale také dodával: „Nesmíme toto nebezpečí přeceňovat. Nejsme na pokraji války a ani o ni neusilujeme.“

Šéf NATO pochválil britský plán vyšších obranných výdajů

Šéf NATO Stoltenberg o Rusku prohlásil, že je „realitou, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda“. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členové NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta na obranu.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při návštěvě Varšavy Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 31 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 59 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...