Britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, oznámil premiér Sunak

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Británie se chystá do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných asi 2,3 procenta.

Současná britská vláda by chtěla podle Sunaka mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Británii zároveň letos, zřejmě na podzim, čekají parlamentní volby. V průzkumech zatím vládnoucí konzervativci zaostávají za labouristy.

Británie poskytne Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

Již dříve během úterý oznámil Sunakův úřad, že Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, čtyři sta vozidel, šedesát lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti, zdůraznil Sunak.

Při své návštěvě také oznámil, že Británie se bude podílet na zabezpečení polského vzdušného prostoru, pošle sem své armádní vrtulníky a v Polsku budou umístěni i britští vojáci. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos. 

Nahrávám video

Britský premiér upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by šéfa Kremlu Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl.

Sunak byl pod tlakem své vládnoucí Konzervativní strany, aby rychleji zvýšil výdaje na obranu, poté co dříve prohlásil, že tak může učinit pouze, „jakmile to ekonomické podmínky dovolí“.

Agentura Reuters připomněla, že Sunak již dříve varoval před rostoucí hrozbou pro globální bezpečnost, ale také dodával: „Nesmíme toto nebezpečí přeceňovat. Nejsme na pokraji války a ani o ni neusilujeme.“

Šéf NATO pochválil britský plán vyšších obranných výdajů

Šéf NATO Stoltenberg o Rusku prohlásil, že je „realitou, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda“. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členové NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta na obranu.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při návštěvě Varšavy Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 1 mminutou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 3 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 5 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 8 hhodinami
Načítání...