Britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, oznámil premiér Sunak

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Británie se chystá do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu ze současných asi 2,3 procenta.

Současná britská vláda by chtěla podle Sunaka mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Británii zároveň letos, zřejmě na podzim, čekají parlamentní volby. V průzkumech zatím vládnoucí konzervativci zaostávají za labouristy.

Británie poskytne Ukrajině zatím největší balík vojenské pomoci

Již dříve během úterý oznámil Sunakův úřad, že Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, čtyři sta vozidel, šedesát lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti, zdůraznil Sunak.

Při své návštěvě také oznámil, že Británie se bude podílet na zabezpečení polského vzdušného prostoru, pošle sem své armádní vrtulníky a v Polsku budou umístěni i britští vojáci. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos. 

3 minuty
Události: Zpravodaj Papadopulos o britské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Britský premiér upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by šéfa Kremlu Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl.

Sunak byl pod tlakem své vládnoucí Konzervativní strany, aby rychleji zvýšil výdaje na obranu, poté co dříve prohlásil, že tak může učinit pouze, „jakmile to ekonomické podmínky dovolí“.

Agentura Reuters připomněla, že Sunak již dříve varoval před rostoucí hrozbou pro globální bezpečnost, ale také dodával: „Nesmíme toto nebezpečí přeceňovat. Nejsme na pokraji války a ani o ni neusilujeme.“

Šéf NATO pochválil britský plán vyšších obranných výdajů

Šéf NATO Stoltenberg o Rusku prohlásil, že je „realitou, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda“. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členové NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta na obranu.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při návštěvě Varšavy Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...