Elon Musk vyslal na oběžnou dráhu třetí várku kontroverzních satelitů Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX  úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic chystané sítě Starlink, která má umožnit vysokorychlostní přístup k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Jde již o třetí podobně velkou sérii satelitů vyslanou na orbitu, čímž se ze SpaceX stala firma provozující největší počet umělých družic na světě. Jeden ze satelitů má navíc poprvé experimentální nátěr, který by měl tlumit odrazivost světla a tím bojovat proti světelnému smogu.

Sedmdesát metrů vysoká raketa Falcon 9 vyletěla v úterý ve 3:19 hodin našeho času z mysu Canaveral na Floridě. Satelity, z nichž každý váží asi 260 kilogramů, vynesla do výšky přibližně 290 kilometrů.

Družice po sérii testů využijí svůj vlastní pohon, aby se dostaly do výšky 550 kilometrů, kde zaujmou místo na předem určené oběžné dráze.

Společnosti se podařilo kromě úspěšného vypuštění satelitů na orbitu také kontrolovaně přistát s vyhořelým prvním stupněm nosné rakety na plošině Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu. SpaceX se snaží opětovným používáním některých částí raket snížit náklady letů do vesmíru. Pro první stupeň dnešní rakety to byl již čtvrtý kosmický let, celkově se jednalo o 48. úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Společnost SpaceX celý start živě přenášela:

Plán pro superinternet

SpaceX má v plánu vynést na oběžnou dráhu celkem 12 tisíc satelitů Starlink, čehož chce dosáhnout zhruba v polovině této dekády. Plánuje proto urychlit starty raket s dalšími sériemi a vysílat je do vesmíru každé dva až tři týdny.

Plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu však vzbuzuje kritiku u některých vědců. Satelity Starlink totiž odrážejí světlo, a navíc budou vysílat velké množství rádiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemské pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě znesnadní kosmické lety i pohyb současných družic kvůli hrozbě kolize.

Společnost SpaceX tvrdí, že problémy nejsou tak vážné a že postupně pracuje na jejich odstranění. Jedním z navrhovaných řešení má být i experimentální nátěr na jedné z nyní vyslaných družic, který by měl tlumit odrazivost světla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování větších vesmírných projektů, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl zakladatel a šéf firmy Elon Musk v květnu krátce před zahájením realizace satelitového projektu. Podobný projekt komunikačních satelitů pak v dlouhodobém horizontu Musk plánuje vybudovat i kolem rudé planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...