Elon Musk vyslal na oběžnou dráhu třetí várku kontroverzních satelitů Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX  úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic chystané sítě Starlink, která má umožnit vysokorychlostní přístup k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Jde již o třetí podobně velkou sérii satelitů vyslanou na orbitu, čímž se ze SpaceX stala firma provozující největší počet umělých družic na světě. Jeden ze satelitů má navíc poprvé experimentální nátěr, který by měl tlumit odrazivost světla a tím bojovat proti světelnému smogu.

Sedmdesát metrů vysoká raketa Falcon 9 vyletěla v úterý ve 3:19 hodin našeho času z mysu Canaveral na Floridě. Satelity, z nichž každý váží asi 260 kilogramů, vynesla do výšky přibližně 290 kilometrů.

Družice po sérii testů využijí svůj vlastní pohon, aby se dostaly do výšky 550 kilometrů, kde zaujmou místo na předem určené oběžné dráze.

Společnosti se podařilo kromě úspěšného vypuštění satelitů na orbitu také kontrolovaně přistát s vyhořelým prvním stupněm nosné rakety na plošině Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu. SpaceX se snaží opětovným používáním některých částí raket snížit náklady letů do vesmíru. Pro první stupeň dnešní rakety to byl již čtvrtý kosmický let, celkově se jednalo o 48. úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Společnost SpaceX celý start živě přenášela:

Plán pro superinternet

SpaceX má v plánu vynést na oběžnou dráhu celkem 12 tisíc satelitů Starlink, čehož chce dosáhnout zhruba v polovině této dekády. Plánuje proto urychlit starty raket s dalšími sériemi a vysílat je do vesmíru každé dva až tři týdny.

Plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu však vzbuzuje kritiku u některých vědců. Satelity Starlink totiž odrážejí světlo, a navíc budou vysílat velké množství rádiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemské pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě znesnadní kosmické lety i pohyb současných družic kvůli hrozbě kolize.

Společnost SpaceX tvrdí, že problémy nejsou tak vážné a že postupně pracuje na jejich odstranění. Jedním z navrhovaných řešení má být i experimentální nátěr na jedné z nyní vyslaných družic, který by měl tlumit odrazivost světla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování větších vesmírných projektů, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl zakladatel a šéf firmy Elon Musk v květnu krátce před zahájením realizace satelitového projektu. Podobný projekt komunikačních satelitů pak v dlouhodobém horizontu Musk plánuje vybudovat i kolem rudé planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 14 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 15 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 18 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.