Elon Musk vyslal na oběžnou dráhu třetí várku kontroverzních satelitů Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX  úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic chystané sítě Starlink, která má umožnit vysokorychlostní přístup k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Jde již o třetí podobně velkou sérii satelitů vyslanou na orbitu, čímž se ze SpaceX stala firma provozující největší počet umělých družic na světě. Jeden ze satelitů má navíc poprvé experimentální nátěr, který by měl tlumit odrazivost světla a tím bojovat proti světelnému smogu.

Sedmdesát metrů vysoká raketa Falcon 9 vyletěla v úterý ve 3:19 hodin našeho času z mysu Canaveral na Floridě. Satelity, z nichž každý váží asi 260 kilogramů, vynesla do výšky přibližně 290 kilometrů.

Družice po sérii testů využijí svůj vlastní pohon, aby se dostaly do výšky 550 kilometrů, kde zaujmou místo na předem určené oběžné dráze.

Společnosti se podařilo kromě úspěšného vypuštění satelitů na orbitu také kontrolovaně přistát s vyhořelým prvním stupněm nosné rakety na plošině Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu. SpaceX se snaží opětovným používáním některých částí raket snížit náklady letů do vesmíru. Pro první stupeň dnešní rakety to byl již čtvrtý kosmický let, celkově se jednalo o 48. úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Společnost SpaceX celý start živě přenášela:

Plán pro superinternet

SpaceX má v plánu vynést na oběžnou dráhu celkem 12 tisíc satelitů Starlink, čehož chce dosáhnout zhruba v polovině této dekády. Plánuje proto urychlit starty raket s dalšími sériemi a vysílat je do vesmíru každé dva až tři týdny.

Plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu však vzbuzuje kritiku u některých vědců. Satelity Starlink totiž odrážejí světlo, a navíc budou vysílat velké množství rádiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemské pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě znesnadní kosmické lety i pohyb současných družic kvůli hrozbě kolize.

Společnost SpaceX tvrdí, že problémy nejsou tak vážné a že postupně pracuje na jejich odstranění. Jedním z navrhovaných řešení má být i experimentální nátěr na jedné z nyní vyslaných družic, který by měl tlumit odrazivost světla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování větších vesmírných projektů, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl zakladatel a šéf firmy Elon Musk v květnu krátce před zahájením realizace satelitového projektu. Podobný projekt komunikačních satelitů pak v dlouhodobém horizontu Musk plánuje vybudovat i kolem rudé planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled