Elon Musk vyslal na oběžnou dráhu třetí várku kontroverzních satelitů Starlink

Raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX  úspěšně vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic chystané sítě Starlink, která má umožnit vysokorychlostní přístup k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Jde již o třetí podobně velkou sérii satelitů vyslanou na orbitu, čímž se ze SpaceX stala firma provozující největší počet umělých družic na světě. Jeden ze satelitů má navíc poprvé experimentální nátěr, který by měl tlumit odrazivost světla a tím bojovat proti světelnému smogu.

Sedmdesát metrů vysoká raketa Falcon 9 vyletěla v úterý ve 3:19 hodin našeho času z mysu Canaveral na Floridě. Satelity, z nichž každý váží asi 260 kilogramů, vynesla do výšky přibližně 290 kilometrů.

Družice po sérii testů využijí svůj vlastní pohon, aby se dostaly do výšky 550 kilometrů, kde zaujmou místo na předem určené oběžné dráze.

Společnosti se podařilo kromě úspěšného vypuštění satelitů na orbitu také kontrolovaně přistát s vyhořelým prvním stupněm nosné rakety na plošině Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu. SpaceX se snaží opětovným používáním některých částí raket snížit náklady letů do vesmíru. Pro první stupeň dnešní rakety to byl již čtvrtý kosmický let, celkově se jednalo o 48. úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Společnost SpaceX celý start živě přenášela:

Plán pro superinternet

SpaceX má v plánu vynést na oběžnou dráhu celkem 12 tisíc satelitů Starlink, čehož chce dosáhnout zhruba v polovině této dekády. Plánuje proto urychlit starty raket s dalšími sériemi a vysílat je do vesmíru každé dva až tři týdny.

Plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu však vzbuzuje kritiku u některých vědců. Satelity Starlink totiž odrážejí světlo, a navíc budou vysílat velké množství rádiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemské pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě znesnadní kosmické lety i pohyb současných družic kvůli hrozbě kolize.

Společnost SpaceX tvrdí, že problémy nejsou tak vážné a že postupně pracuje na jejich odstranění. Jedním z navrhovaných řešení má být i experimentální nátěr na jedné z nyní vyslaných družic, který by měl tlumit odrazivost světla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování větších vesmírných projektů, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl zakladatel a šéf firmy Elon Musk v květnu krátce před zahájením realizace satelitového projektu. Podobný projekt komunikačních satelitů pak v dlouhodobém horizontu Musk plánuje vybudovat i kolem rudé planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...