Kompromis

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosazovala „EET pro všechny“, výsledek je podle ní koaličním kompromisem. „Koaliční partneři nebyli fanoušky EET, ale uvědomovali si politickou realitu,“ uvedla šéfka resortu financí s tím, že návrh EET OFF pro nejmenší podnikatele je z dílny Motoristů a SPD. Nejdůležitější je dle Schillerové narovnání podnikatelského prostředí, jelikož zde prý existují dva typy firem – ty, které platí „vše, co mají, a druhé, které se vezou a neplatí“. EET 2.0 podle ní přinese do státní kasy čtrnáct až patnáct miliard korun, řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.

Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.