Dohoda o bezpečnostních zárukách USA je připravena k podpisu, řekl Zelenskyj

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

„Pro nás jsou bezpečnostní záruky v první řadě zárukami bezpečnosti ze strany Spojených států. Dokument je stoprocentně připraven a čekáme, až naši partneři potvrdí datum a místo, kdy jej podepíšeme,“ přiblížil Zelenskyj na tiskové konferenci během návštěvy litevského hlavního města Vilniusu. „Dokument bude poté zaslán k ratifikaci americkému Kongresu a ukrajinskému parlamentu,“ nastínil další kroky.

Zelenskyj se v neděli spolu s prezidenty Polska a Litvy Karolem Nawrockým a Gitanasem Nausédou zúčastnil ve Vilniusu oslav výročí vypuknutí povstání proti carskému Rusku v roce 1863.

V hlavním městě Litvy ukrajinský lídr sdělil, že se zmenšil počet „problematických bodů“ zásluhou prvních třístranných jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a USA, která se v pátek a v sobotu konala v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. „Problematických otázek bylo velmi mnoho, ale ubylo jich,“ řekl na společné tiskové konferenci tří prezidentů dle portálu BBC News.

Současně ale upozornil, že Rusko nadále usiluje o ovládnutí celé východní Ukrajiny, včetně částí Donbasu, které ruská vojska ani za čtyři roky nedobyla. S tím ovšem Kyjev nesouhlasí. „Toto jsou dva zásadně odlišné postoje – ukrajinský a ruský. Američané se snaží najít kompromis,“ podotkl Zelenskyj podle Reuters a dodal, že všechny strany musí být připraveny ke kompromisu – včetně Američanů.

Podle Zelenského je důležité stanovit datum vstupu Ukrajiny do EU

Zelenskyj podle Ukrinformu také prohlásil, že pro Ukrajinu je důležité stanovit v mírové dohodě konkrétní datum přistoupení k EU, aby si jeho země zajistila jasné bezpečnostní záruky a zabránila jakémukoli blokování svého členství v Unii. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom nedávno prohlásil, že „žádný maďarský parlament v příštích sto letech nebude hlasovat pro vstup Ukrajiny do EU“.

Na to na síti X reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že tento plán je odsouzen k neúspěchu. „Pane premiére. Váš pán v Moskvě nevydrží sto let, i kdybyste mu byl ochoten darovat všechny orgány. A v den, kdy Ukrajina vstoupí do EU, zarámujeme tento titulek v parlamentu, abychom si vaše lži pamatovali dalších sto let,“ vzkázal do Budapešti.

„Druhou vrstvou záruk pro Ukrajinu jsou evropské bezpečnostní garance, koalice ochotných a především členství v Evropské unii. To jsou ekonomické bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Naším cílem je rok 2027, kdy bude stanoveno přesné datum vstupu do EU,“ přiblížil Zelenskyj.

Bezpečnostní záruky by měly Rusko odradit od dalšího útoku

Dříve vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff informoval, že dokument o bezpečnostních zárukách je prakticky hotov, ale zbývá dohodnout jednu důležitou záležitost. Soudě podle Zelenského vyjádření jde právě o územní otázku, poznamenala BBC.

Ukrajina, která se bezmála čtyři roky brání s pomocí Západu plnohodnotné ruské invazi, žádá v rámci mírových rozhovorů od západních partnerů bezpečnostní záruky, které by Rusko odradily od dalšího útoku v budoucnu.

Kyjev argumentuje, že Moskva v minulosti opakovaně porušila své smluvní závazky – nejprve v roce 2014, kdy po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání jím řízených a koordinovaných „separatistů“ v Donbasu na východě země proti nové prozápadní vládě v Kyjevě. Poté v únoru 2022 vládce Kremlu Vladimir Putin dal ruským vojskům rozkaz ke vpádu do sousední země, čímž rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...