Dohoda o bezpečnostních zárukách USA je připravena k podpisu, řekl Zelenskyj

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

„Pro nás jsou bezpečnostní záruky v první řadě zárukami bezpečnosti ze strany Spojených států. Dokument je stoprocentně připraven a čekáme, až naši partneři potvrdí datum a místo, kdy jej podepíšeme,“ přiblížil Zelenskyj na tiskové konferenci během návštěvy litevského hlavního města Vilniusu. „Dokument bude poté zaslán k ratifikaci americkému Kongresu a ukrajinskému parlamentu,“ nastínil další kroky.

Zelenskyj se v neděli spolu s prezidenty Polska a Litvy Karolem Nawrockým a Gitanasem Nausédou zúčastnil ve Vilniusu oslav výročí vypuknutí povstání proti carskému Rusku v roce 1863.

V hlavním městě Litvy ukrajinský lídr sdělil, že se zmenšil počet „problematických bodů“ zásluhou prvních třístranných jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a USA, která se v pátek a v sobotu konala v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. „Problematických otázek bylo velmi mnoho, ale ubylo jich,“ řekl na společné tiskové konferenci tří prezidentů dle portálu BBC News.

Současně ale upozornil, že Rusko nadále usiluje o ovládnutí celé východní Ukrajiny, včetně částí Donbasu, které ruská vojska ani za čtyři roky nedobyla. S tím ovšem Kyjev nesouhlasí. „Toto jsou dva zásadně odlišné postoje – ukrajinský a ruský. Američané se snaží najít kompromis,“ podotkl Zelenskyj podle Reuters a dodal, že všechny strany musí být připraveny ke kompromisu – včetně Američanů.

Podle Zelenského je důležité stanovit datum vstupu Ukrajiny do EU

Zelenskyj podle Ukrinformu také prohlásil, že pro Ukrajinu je důležité stanovit v mírové dohodě konkrétní datum přistoupení k EU, aby si jeho země zajistila jasné bezpečnostní záruky a zabránila jakémukoli blokování svého členství v Unii. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom nedávno prohlásil, že „žádný maďarský parlament v příštích sto letech nebude hlasovat pro vstup Ukrajiny do EU“.

Na to na síti X reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že tento plán je odsouzen k neúspěchu. „Pane premiére. Váš pán v Moskvě nevydrží sto let, i kdybyste mu byl ochoten darovat všechny orgány. A v den, kdy Ukrajina vstoupí do EU, zarámujeme tento titulek v parlamentu, abychom si vaše lži pamatovali dalších sto let,“ vzkázal do Budapešti.

„Druhou vrstvou záruk pro Ukrajinu jsou evropské bezpečnostní garance, koalice ochotných a především členství v Evropské unii. To jsou ekonomické bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Naším cílem je rok 2027, kdy bude stanoveno přesné datum vstupu do EU,“ přiblížil Zelenskyj.

Bezpečnostní záruky by měly Rusko odradit od dalšího útoku

Dříve vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff informoval, že dokument o bezpečnostních zárukách je prakticky hotov, ale zbývá dohodnout jednu důležitou záležitost. Soudě podle Zelenského vyjádření jde právě o územní otázku, poznamenala BBC.

Ukrajina, která se bezmála čtyři roky brání s pomocí Západu plnohodnotné ruské invazi, žádá v rámci mírových rozhovorů od západních partnerů bezpečnostní záruky, které by Rusko odradily od dalšího útoku v budoucnu.

Kyjev argumentuje, že Moskva v minulosti opakovaně porušila své smluvní závazky – nejprve v roce 2014, kdy po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání jím řízených a koordinovaných „separatistů“ v Donbasu na východě země proti nové prozápadní vládě v Kyjevě. Poté v únoru 2022 vládce Kremlu Vladimir Putin dal ruským vojskům rozkaz ke vpádu do sousední země, čímž rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně dvanáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 4 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 11 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...