Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
S původní prozatímní dohodou z takzvaného trialogu, které bylo dosaženo minulý týden, země jako Polsko či Francie nesouhlasily a prosazovaly další omezení, aby podle svých slov zabránily destabilizaci zemědělských trhů.
Belgické předsednictví tak přišlo s návrhem, že by množství ukrajinského vývozu nemělo být porovnáváno s lety 2022 a 2023, kdy už byl zaznamenán velký nárůst, ale také s obdobím druhé poloviny roku 2021, tedy ještě před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Na tento kompromis členské státy přistoupily.
Nyní by mělo belgické předsednictví znovu o pozici vyjednávat s Evropským parlamentem. Následně se očekává, že roční prodloužení dohody o liberalizaci obchodu s Ukrajinou schválí jak europarlament, tak členské státy. Dohoda by měla být prodloužena o další rok, a to od letošního června.
Ve hře je dodatečné clo
Kromě nových referenčních roků bude rovněž posílena ochrana některých citlivých produktů, jako jsou oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude podle návrhu stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.
Pokud jde o další produkty, například pšenici, jejíž zahrnutí do klíčových citlivých komodit podporovalo i Česko, množství jejich vývozu bude Evropská komise monitorovat. V případě navýšení vývozu zasáhne.
„Za Českou republiku chci jednoznačně zdůraznit, že pro nás je cíl jediný, a sice že dohoda musí být prodloužena. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že bychom se po 5. červnu vraceli do režimu cel,“ prohlásil v úterý odpoledne na jednání unijních ministrů zemědělství český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).
Česko sice nepovažuje vyjednaný kompromis za ideální, ale vzhledem k tomu, že prosazovalo dosažení dohody, tak bylo ochotné učinit ústupek ze své pozice.
Polsko v čele farmářských protestů
Evropská unie po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zrušila kvóty a cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů, čímž rozhněvala farmáře z řady zemí, podle nich produkce z Ukrajiny sráží ceny na trhu. Demonstrující Poláci už několik měsíců blokují hraniční přechody s Ukrajinou.
Proti levnému dovozu ze třetích zemí, a to především obilí z Ukrajiny, demonstrovali v poslední době opakovaně i čeští zemědělci.
I letmý pohled na vývoj evropských cen obilovin a olejnin v letech 2020 až 2023 ale podle EUObserveru ukazuje, jak málo je ovlivnil ukrajinský dovoz. A to dokonce i poté, co ho Polsko a další sousední země ve druhém čtvrtletí roku 2023 zakázaly. Ve skutečnosti drží ceny dole jiné významné faktory, včetně silné sklizně v Americe v roce 2023, napsal evropský server.
V roce 2022 se z Ukrajiny do Evropské unie dovezly zemědělské výrobky za 13,1 miliardy eur (332 miliard korun). Na importu ze zemí mimo EU se tedy podílela sedmi procenty, vyplývá z dat Eurostatu.
Celkový dovoz z Ukrajiny do EU mezi říjnem 2022 a 2023 podle Evropské komise činil 24,3 miliardy eur (616,8 miliardy korun). Za rok 2021 to bylo 24 miliard eur (609,2 miliardy korun). Aktuálnější data nejsou k dispozici.
