Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.
Přežila Osvětim, pak se usídlila v Izraeli. Hana Sternlichtová pokřtila knihu vzpomínek
Události: Hana Sternlichtová přežila dva nacistické koncentrační tábory (zdroj: ČT24)
Hana Sternlichtová se narodila v Praze. Zažila čtyři československé prezidenty a čtrnáct izraelských premiérů. V dětství jí ale do života osudově vstoupily jiné adresy: Terezín a pak Osvětim.
Přežila, ale rodina zůstala jen vzpomínkou. „S tatínkem jsem se už neviděla. A s maminkou vlastně také ne. Já jsem stála v tom pětistupu a viděla jsem, jak Mengele posílá jednou rukou doprava, jednou doleva,“ popisuje hrůzné zážitky Sternlichtová.
Původně otcovy vzpomínky přeložila pro svoje děti
Roku 1949 odešla do Izraele. Teď jí v angličtině vychází kniha. Zdravici zaslali i její čeští přátelé a známí, včetně českého prezidenta Petra Pavla.
Když po válce našla deníky svého otce, rozhodla se, že je přeloží do hebrejštiny pro své děti. Ty jí poté poradily, aby k otcovým vzpomínkám přidala i ty svoje. „Tak jsem je připsala a tak vyšla ta knížka,“ vylíčila na křtu knihy Sternlichtová.
Mezi krajanskou komunitou v Izraeli žije stále několik desítek lidí s osobní zkušeností z dob holocaustu. „Jsou to neuvěřitelně vitální lidé, většinou to jsou ženy, kterým je přes devadesát let, a člověk by jim ten věk vůbec nehádal,“ podotýká česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„To přežijem, jsme Češi a vrátíme se. No a skutečně, když jsme se vrátili, s velkým štěstím, někdo jo, někdo ne, tak jsme se vrátili domů, do Čech, do Prahy. Jenomže potom nám to zase pokazili komunisti,“ popsala zkušenost českých Židů pro ČT již dříve Eva Erbenová, která dnes také žije v Izraeli.
Tito česko-izraelští pamětníci mají ještě něco společného: život v neklidné zemi. „Já jsem si v duchu myslela, že moji vnuci tady možná už budou moct žít v míru, ale moje pravnučka jde příští rok na vojnu,“ říká s povzdechem Hana Sternlichtová.
Vyprávění očitých svědků holocaustu je tak připomínkou, že dějiny neskončily a že žádná generace nemá garantovaný život v míru.
Den památky šoa a hrdinství si v pondělí připomněli i lidé v Česku. Pražské Klementinum uspořádalo malou výstavu dějin holocaustu. Popisuje, jak v protektorátu postupně sílil útlak Židů. V roce 1939 jim bylo zakázáno navštěvovat veřejná koupaliště a o rok později se nemohli zdržovat ani v parcích. Obětí holocaustu byl i spisovatel Karel Poláček a jeho partnerka. O jejich životech pojednává představení, které se během pondělních připomínek hrálo na jevišti půdního divadla v Terezíně.