Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.

Po celém Turecku byly na řadě budov spuštěny vlajky na půl žerdi a konalo se už několik pohřbů. Jednoho z nich se ve městě Bolu, které leží nedaleko místa neštěstí, zúčastnil i prezident Recep Tayyip Erdogan. Na jedné z fotografií byl zachycen, jak si otírá slzy bílým kapesníkem. Tohoto pohřbu osmi členů jedné rodiny se zúčastnila i turecká první dáma a předseda parlamentu Numan Kurtulmus.

Úřady již předaly rodinám 45 těl obětí, zatímco u zbývajících těl soudní lékaři nadále provádějí testy DNA, aby oběti identifikovali, oznámil ve středu ministr vnitra Ali Yerlikaya.

„Jeden z hospitalizovaných je pořád v kritickém stavu, většina ostatních už byla propuštěna do domácího léčení. Doufejme, že je to číslo konečné. I tak je to hrozné číslo,“ komentoval počet obětí velvyslanec Česka v Turecku Petr Štěpánek.

Nahrávám video
Velvyslanec ČT v Turecku: Mluví se o zanedbání bezpečnostních opatření
Zdroj: ČT24

Výpovědi přeživších

Požár v hotelu Grand Kartal vypukl v úterý okolo půl čtvrté ráno tamního času (kolem 01:30 středoevropského času). Podle agentury Reuters bylo ohnisko požáru v patře, kde se nacházela restaurace. Někteří přeživší uvedli, že se nespustil požární poplach. Další tvrdili, že v hotelu se nenacházela úniková schodiště.

Podle ministra cestovního ruchu Mehmeta Nuriho Ersoye tam ale byla dvě úniková schodiště pro případ požáru. Některá turecká média také psala, že v oblasti střediska Kartalkaya není dostatek hasičských sborů a související infrastruktura. První hasiči podle svědků na místo dorazili až za tři čtvrtě hodiny.

Příčina tragédie se vyšetřuje. „Od začátku se spekuluje o tom, že v hotelu docházelo k zanedbání požárněbezpečnostních předpisů, že tam nebyly nainstalovány hydranty,“ sdělil Štěpánek. Kritika podle něj dopadá zejména na stavební firmy. Zadrženo bylo už jedenáct lidí, včetně majitele hotelu, místostarosty města Bolu a zástupce velitele místních hasičů.

Lyžařské středisko Kartalkaya v pohoří Köroglu v provincii Bolu leží 270 kilometrů od Istanbulu. Podle velvyslance je populární hlavně mezi bohatšími Turky z Ankary a z Istanbulu, nikoli mezi turisty. V hotelu bylo v době vypuknutí požáru 234 hostů, jedenáctipatrová budova má 161 pokojů, uvedla agentura AP. Hotel byl plný rodin s dětmi, řekl dále Štěpánek. Češi mezi oběťmi podle dosavadních informací nejsou.

Erdogan na středu vyhlásil státní smutek. „Tato tragédie nemá obdoby v Turecku ani v Evropě za hodně dlouhou dobu. Jedná se o izolovanou událost,“ poznamenal Štěpánek. Ten očekává, že protipožární opatření i jinde v zemi projdou revizí, aby se podobná věc neopakovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...