Nikol Cohen a její rodina mají v domě kryt. Jeho vybavení kontrolovala pár dní před sobotním íránským útokem. „Jestli všechno máme, nějaké minimální zásoby, potraviny, léky. Ať to tam je přichystané, podmínky na přespání. To tak dělali téměř všichni,“ sděluje Češka žijící v Izraeli.
Od útoku Hamásu loni v říjnu místnost o velikosti necelé čtyři metry čtvereční využila rodina Nikol Cohen zhruba pětkrát. A počítali s tím i v noci na neděli, spát šli připravení.
„Tenisky k posteli, spíte oblečení, tak abyste rychle běželi do krytu, abyste se nemuseli ničím zdržovat. Máte u nočního stolku baterku, kdyby náhodou nebyla elektřina. Takové základní věci. S tím jdete spát, pokud tedy usnete,“ popisuje Cohen. Žijí nedaleko Tel Avivu. Sirény tam během útoku Íránu nezazněly.
„V Izraeli život funguje dál. Ulice jsou plné. Neděle je první pracovní den v týdnu, takže tady všichni fungují, funguje vlastně všechno až na školská zařízení,“ sděluje další Česka v Izraeli Tereza Šternová.
Dotazy ohledně letů
V Izraeli podle resortu zahraničí žijí zhruba tři tisíce krajanů. V cestovatelském systému Drozd je pak zaregistrováno 76 Čechů. 24 oznámilo pobyt v Íránu. O pomoc velvyslanectví v Tel Avivu nikdo nepožádal.
„Domnívám se, že všichni Češi, kteří byli v Izraeli, v zásadě věděli, co mají dělat, jak se mají chovat, že se mají zdržovat v blízkostí krytů a poslouchat pokynů civilní obrany,“ říká velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Během neděle se ale lidé na zastupitelský úřad obraceli s dotazy ohledně letů. Podle velvyslankyně je vhodnější informovat se u aerolinek, protože každá reaguje na situaci v zemi jinak.
Ministerstvo zahraničí také vydalo varování před cestami do Íránu a vyzvalo občany, kteří v zemi pobývají, k opuštění země. Čechům pobývajícím v Izraeli pak resort doporučuje dbát zvýšené opatrnosti.
