Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informují agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne o tom začala jednat celá izraelská vláda, debata se protáhla do večera a trvá tak už několik hodin. Média očekávají potvrzení dohody. Pokud tak učiní včas, měl by klid zbraní podle izraelských médií vstoupit v platnost v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) a ještě ten den by teroristické hnutí Hamás mělo propustit první z rukojmí.
Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří
Bezpečnostní kabinet dal dohodě zelenou po „zhodnocení všech politických, bezpečnostních a humanitárních aspektů“, uvedla podle agentury AFP Netanjahuova kancelář. Kabinet se také domnívá, že dohoda „podporuje dosažení cílů války“. Izraelská vláda dlouhodobě označuje za cíle své ofenzivy v Pásmu Gazy zejména zničení Hamásu a návrat rukojmí.
Izraelský bezpečnostní kabinet je užší vládní grémium, v němž zasedají ministři odpovědní za zahraniční, bezpečnostní či obrannou politiku.
Ministři Netanjahuovy vlády z časových důvodů pokračují v jednání i po začátku židovského svátku šábes. Po schválení dohody se má totiž případnými stížnostmi ještě zabývat izraelský nejvyšší soud, přičemž odpůrci ujednání mají na podání stížnosti 24 hodin. Neočekává se nicméně, že by soud do dohody jakkoli zasahoval.
Kancelář premiéra brzy ráno potvrdila informaci tisku, že dohodu podepsali v Kataru vyjednavači za Izrael i hnutí Hamás. „Premiér Benjamin Netanjahu byl informován vyjednávacím týmem, že byly uzavřeny dohody pro osvobození rukojmí,“ uvedl podle agentury AFP úřad.
Zprostředkovatelé oznámili shodu již ve středu večer. Učinili tak americký prezident Joe Biden a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Úřad izraelského premiéra však tvrdil, že dohoda není úplná, a tudíž ji nelze považovat za dojednanou. Ve čtvrtek také tvrdil, že Hamás se snaží na poslední chvíli v textu provést změny. To zástupci teroristického hnutí odmítli.
Mezitím rival Hamásu – Palestinská autonomie (PA) prezidenta Mahmúda Abbáse – v prvním vyjádření od středečního oznámení o uzavření dohody o příměří nabídla, že je plně připravena převzít okamžitou zodpovědnost za správu v Pásmu Gazy, včetně návratu obyvatel vysídlených boji, poskytování základních služeb, provozu hraničních přechodů a obnovy válkou zničeného území, stojí podle agentury AFP v krátkém prohlášení.
PA sídlí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a nad Pásmem Gazy ztratila jakoukoliv kontrolu před téměř dvaceti lety, kdy oblast ovládl právě Hamás.
Detaily klíčového textu
Dohoda počítá s tím, že v neděli 19. ledna začne ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) platit příměří, které v první fázi přeruší boje na 42 dnů. Zároveň má být propuštěno 33 rukojmí držených palestinskými teroristy v Pásmu Gazy výměnou za stovky palestinských vězňů v izraelských věznicích. První rukojmí by se mohla dostat na svobodu už v neděli.
Na seznamu figurují například jména členů rodiny Bibasových, píše Times of Israel. Jde o ženu jménem Širi, jejího manžela Jardena a malé syny Ariela a Kfira. Palestinští teroristé je odvlekli do Gazy 7. října 2023 z kibucu Nir Oz. Kfirovi bylo tehdy devět měsíců a byl nejmladším z unesených rukojmí.
Na svobodu se mají dostat i dva muži, kteří do Gazy přešli sami v letech 2014 a 2015 Avera Mengistu a Hišám Saíd. Podle některých zdrojů trpí psychickými problémy.
Armáda židovského státu se dle ujednání postupně stáhne z centrálních oblastí na okraj pásma a vysídlení Palestinci se začnou vracet do svých domovů. Navýšit se má i objem humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.
„Dohoda je rozdělena na tři fáze a kámen úrazu může nastat už během první, kdy po šestnácti dnech by mělo dojít k vyjednávání o druhé fázi, kdy by se mělo dočasné příměří překlopit do trvalého. A tam je spousta parametrů, které budou nesmírně složité. Jedná se o navracení civilního obyvatelstva do Pásma Gazy, o přítomnosti izraelské armády, o velikosti nárazníkového pásma i přítomnosti Izraele na hranici s Egyptem,“ uvedl ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky při ministerstvu zahraničních věcí Petr Hladík.
Původní zprávy hovořily o tom, že v židovském státě začíná šabat, takže se kabinet sejde až v sobotu večer. „Umožní to těm, kteří by měli výrazné námitky, aby je vládě předložili. Předpokládá se, že příměří nezačne platit v neděli, jak bylo původně plánováno, ale zřejmě až v pondělí,“ uvedla ráno velvyslankyně ČR v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„Myslím, že obě strany už hledají takové řešení, které by alespoň po nějakou dobu klid zbraní zajistilo. Na druhou stranu je vidět, že to je pořád křehké a může to být narušeno a zastaveno, mimo jiné například (tu je) jednání vlády v Izraeli, ale obecně je tlak na to, aby se válčení zastavilo,“ konstatoval bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.
Bílý dům ale stále věří, že příměří začne platit do konce týdne, sdělil CNN mluvčí pro národní bezpečnost John Kirby. V pondělí oficiálně končí mandát administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena.
„Bude lepší, když nastane před tím, než složím přísahu,“ řekl o klidu zbraní budoucí šéf Bílého domu Donald Trump. Dodal, že si nechce brát zásluhy za uzavření dohody. „Změnili jsme průběh (jednání) a změnili jsme ho rychle,“ poznamenal také republikán.
„Bidenova administrativa nebyla tak důsledná a tvrdá. Trump oznámil, že pokud nebudou propuštěni rukojmí, tak velmi tvrdě na Hamás udeří, to bylo varováním. Na druhou stranu jednání nejsou jednoduchá a vyžadují čas, takže o příměří se vyjednávalo poměrně dlouhou dobu,“ poznamenal Šedivý k možnému podílu Trumpa na dohodě.
Oslavy i kritika
Na teheránském či londýnském náměstí nebo v Istanbulu vlály ve čtvrtek barvy Palestiny, když tamní obyvatelé oslavovali blížící se konec války. Po urychleném schválení dohody hlasitě volají i rodiny unesených Izraelců. „Čekáme až se kabinet sejde a dohodu podepíše a že v neděli budeme mít rukojmí zpět tady v Izraeli. Jsme už velmi unavení. Tyto dny jsou opravdu téměř k nevydržení,“ podotkla švagrová rukojmího Sharon Kalderonová.
S ujednáním naopak nesouhlasí především izraelská krajní pravice, jejíž podporovatelé na protest blokovali ve čtvrtek večer dálnici v Jeruzalémě. Dva krajně pravicoví členové současného vládního kabinetu dokonce pohrozili odchodem z vlády, pokud bude dokument schválen.
„Když vidíte a slyšíte tanec v Gaze a radost v Judeji a Samaří, je jasné, která strana prohrála. Proto, pokud bude tato bezohledná dohoda schválena a realizována, doručíme premiérovi dopis s rezignací a naše strana už nebude součástí vlády,“ prohlásil izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského extremisté ve vládě chtějí, aby nedošlo ke druhé fázi, tedy trvalému příměří, ale žádají následné obnovení bojů, a pokud by se tak nestalo, vyhrožují odchodem z vlády, což by znamenalo, že z Netanjahuova kabinetu může být menšinová vláda.
Podle velvyslankyně Kuchyňové Šmigolové krajní pravice odmítá, aby válka skončila dříve, než bude Hamás totálně poražen. „Nicméně propuštění rukojmí si přejí všichni,“ dodala.
Netanjahu si uvědomuje, že kritici nemají na zablokování dohody sílu, myslí si Hladík. „Navíc dobře ví, a pravděpodobně měl předjednáno, že v případě, že by bylo nutné schválení v Knesetu, bude mít podporu i části opozice,“ soudí expert.
Dosud jediný klid zbraní v patnáct měsíců trvající válce, kterou Izrael vede proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z předloňského října, trval na konci listopadu téhož roku pouhý týden. Hamás během něj propustil 105 rukojmí výměnou za 240 Palestinců držených v izraelských věznicích.
Hamás a jeho spojenci 7. října 2023 v izraelském pohraničí zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí. Mohutná vojenská odveta Izraele si od té doby podle čtvrtečních údajů úřadů kontrolovaných Hamásem vyžádala životy nejméně 46 788 Palestinců. Podobná tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Současná situace v Pásmu Gazy
Koordinátorka mediální komunikace z Lékařů bez hranic Tereza Wyn Haniaková podotkla, že i od oznámení dohody o příměří dochází v Pásmu Gazy k dalším úmrtím. „Devadesát procent lidí bylo vysídlených ze svých domovů,“ informovala.
„Nyní se na místě ve všech lidech mísí emoce, spoustu i našich kolegů po oznámení možného příměří plakalo, ale zároveň i naříkalo žalem. Pokud ke konci války dojde, lidé se pokusí vrátit do svých domovů na sever (Pásma Gazy) nebo do města Gaza, ale bojí se, že uvidí, že domov, který tehdy opustili, už nebude stejný domov,“ popsala Wyn Haniaková.
Zmínila také vypořádání se s posttraumatickou poruchou, pro kterou je základní podmínkou být v bezpečí, „což nikdy od 7. října 2023 nenastalo“. „Po celou dobu chybí voda, jídlo a základní potřeby. Teď by mohlo být bezpečí s příměřím konečně zaručeno, ale to také znamená, že nyní teprve nastane čas všechno zpracovat,“ dodala.
Načítání...