Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.
Neshody v dohodě o příměří v Gaze jsou vyřešeny, píší média
54 minut
Události: Spory o dohodě o příměří v Gaze jsou, zdá se, vyřešeny
Američtí a izraelští představitelé podle serveru Ynet potvrdili, že během zprostředkovaného vyjednávání v Kataru byly vyřešeny poslední spory. Ty se podle médií včetně zpravodaje ČT Václava Černohorského týkaly některých konkrétních jmen palestinských vězňů, jejichž propuštění žádal Hamás výměnou za izraelská rukojmí. O odstranění posledních překážek pro naplnění dohody napsal na síti X s odvoláním na svůj americký zdroj mimo jiné reportér serveru Axios Barak Ravid.
Podle vysoce postaveného zdroje deníku Ha'arec se v pátek ráno ke schválení dohody nejprve sejde izraelský bezpečnostní kabinet, následovat bude hlasování celé koaliční vlády. Ha'arec dále poznamenal, že ministři o ohlášené dohodě dosud nejednali.
Jiný zdroj z diplomatických kruhů však podle serveru The Times of Israel krátce nato řekl, že Netanjahu stále trvá na doladění všech detailů dohody, než ji předloží ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě. Izrael podle něj mimo jiné přiměl Hamás, aby se vzdal na poslední chvíli vznášených požadavků ohledně Filadelfského koridoru, tedy přítomnosti izraelské armády na hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem. „Zdá se, že tato vytrvalost přináší ovoce, ale dokud nebude všechno úplně dohodnuto, Netanjahu (bezpečnostní) kabinet ani vládu nesvolá,“ tvrdil tento zdroj.
Stanice Channel 12 později uvedla, že vláda v plném složení sice bude v pátek o dohodě jednat, ale hlasovat o dokumentu bude až v sobotu večer. To by podle této zprávy mohlo začátek příměří opozdit o jeden den vzhledem k tomu, že je třeba poskytnout 48 hodin na podání případných stížností k Nejvyššímu soudu.
5 minut
Zahraniční zpravodaj Černohorský k příměří mezi Hamásem a Izraelem
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtrvtek vyjádřil přesvědčení, že i přes nutnost dořešit na poslední chvíli některé detaily by dohoda o příměří měla začít platit v neděli podle plánu. „Není zrovna překvapivé, že v tak náročném a vypjatém procesu a vyjednávání se můžete dočkat otevřeného konce,“ řekl Blinken. „Právě teď, když spolu mluvíme, tento konec uzavíráme.“
Netanjahuův úřad ve čtvrtek ráno oznámil, že Hamás ustupuje od některých částí dohody, a na poslední chvíli tak vytváří „krizi“ při její finalizaci. Podle některých médií, což potvrdil i zpravodaj ČT Černohorský, však stály za odkladem schvalování dohody hlavně obavy premiéra z rozpadu jeho vládní koalice.
Dva krajně pravicoví členové kabinetu, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a ministr financí Becalel Smotrič, pohrozili odchodem z vlády, pokud bude dohoda o příměří schválena. Požadují mimo jiné ujištění, že Izrael po skončení první fáze příměří obnoví boje. „Poslední zpráva je taková, že pokud se tito členové vlády rozhodnou pro příměří nakonec nehlasovat, dohoda s největší pravděpodobností během pátečního jednání projde,“ dodal Černohorský.
1 minuta
Obyvatelé Gazy reagují na dohodu o příměří
Obsah dohody
Ve středu oznámená dohoda počítá s tím, že 19. ledna začne platit příměří, které v první fázi přeruší boje na 42 dnů. Zároveň má být propuštěno 33 rukojmích držených palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy výměnou za stovky palestinských vězňů v izraelských věznicích. Izraelská armáda se má postupně stáhnout z centrálních oblastí na okraj pásma a vysídlení Palestinci se začnou vracet do svých domovů.
Komplexní dohoda dále stanoví, že teprve v průběhu první fáze se začne jednat o podmínkách druhé etapy příměří. Podle dřívějších informací tiskových agentur během ní mají být propuštěni zbývající živí rukojmí za další palestinské vězně, dále má být vyhlášen trvalý klid zbraní a izraelští vojáci se mají zcela stáhnout z palestinského území. Ve třetí fázi pak Hamás výhledově odevzdá těla mrtvých rukojmí, otevřou se hraniční přechody a začne se realizovat plán obnovy Pásma Gazy.
Dosud jediný klid zbraní v patnáct měsíců trvající válce, kterou Izrael vede proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z předloňského října, trval na konci listopadu téhož roku pouhý týden. Hamás během něj propustil 105 rukojmí výměnou za 240 Palestinců držených v izraelských věznicích.
Správný, důležitý a nutný krok, říká prezident
Ve středu o dohodě veřejně mluvil izraelský prezident Jicchak Herzog, vyzval k jejímu schválení. „Je to správný, důležitý a nutný krok. Není většího morálního, lidského, židovského nebo izraelského závazku než přivést zpátky naše syny a dcery. Ať už proto, aby se doma zotavili, anebo byli uloženi k věčnému spánku.“
Napříč válkou zmítaným regionem se ale mísí radost s nejistotou. Rodiny izraelských rukojmí držených rok a čtvrt Hamásem mají před sebou vidinu shledání s blízkými. Jestli na něj dojde, ale zatím nevědí. „Nevím, jestli můj bratranec žije, ale věřím v to a doufám, že bude mezi propuštěnými,“ uvedla v emotivním rozhovoru sestřenice rukojmího drženého Hamásem Ifat Kalderonová.
Smíšené pocity mají i lidé ve válkou zdevastované Gaze. Klid zbraní jim sice může dát možnost se vrátit domů. Zdali budou mít kam a ke komu, ale není jasné. „Můžeme se vrátit domů, k našim rodinám a blízkým. Je ale pravda, že naše domy jsou zničené a naši blízcí a naše rodiny pryč,“ hlesl Hajtám, obyvatel Pásma Gazy vysídlený boji.
„Proti dohodě, která by znamenala odchod izraelských vojáků z Pásma Gazy před úplným zničením Hamásu, se naopak v minulých měsících vyjádřil i krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir,“ pokračoval Černohorský s tím, že podobný postoj vyjadřoval i Netanjahu. „Vidíme, že ve chvíli, kdy je dohoda uzavírána, tak tento ultimátní válečný cíl Izraele se naplnit nepodařilo,“ dodal zpravodaj.
Na zprostředkování dohody se podílely Katar, Egypt a Spojené státy americké. „Tato dohoda zastaví boje v Gaze, přinese tolik potřebnou humanitární pomoc palestinským civilistům a po více než patnácti měsících v zajetí spojí rukojmí s jejich rodinami,“ řekl ve Washingtonu americký prezident Joe Biden.
Jeho nástupce Donald Trump zašel ve svém nedávném prohlášení ještě dál. „Jestli se rukojmí nevrátí – nechci poškodit vaše vyjednávání –, ale jestli se nevrátí do mého nástupu do funkce, vypukne na Blízkém východě peklo,“ zdůraznil Trump, který svého zmocněnce Steva Witkoffa poslal na posledních 96 hodin do Dauhá, kde vyjednávání probíhalo. Dohoda ale stojí na základu Bidenova květnového plánu, s nímž ministr zahraničí Antony Blinken a jeho lidé osm měsíců objížděli Blízký východ. Zásluhy si proto připisují oba prezidenti USA.
Reakce Číny, Ruska a zemí Blízkého východu
Dohodu o příměří v Pásmu Gazy vítá Čína a věří, že ji příslušné strany využijí jako příležitost ke zmírnění napětí v regionu, informovala Reuters s odvoláním na mluvčího ministerstva zahraničí Kuoa Ťia-kchuna. Ten také dle agentury AFP vyjádřil naději, že se bude dařit dohodu naplňovat a že připraví půdu pro úplné a trvalé příměří.
Rusko dle slov mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, kterého také citovala Reuters, vítá rovněž jakoukoli dohodu, která povede k zajištění bezpečnosti v Pásmu Gazy.
Íránské revoluční gardy dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem označily za velké vítězství palestinského odporu, doplnila Reuters s odvoláním na polooficiální tiskovou agenturu Tasním. Teherán je klíčovým spojencem a podporovatelem Hamásu. Na dohodu reagovaly i některé další země v regionu.
Saúdská Arábie podle AFP vyzvala k dodržování dohody a zároveň ke stažení izraelských vojenských sil nejen z Pásma Gazy, ale ze všech palestinských a arabských území, čímž poukázala na pokračující izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu a Golanských výšin a vojenskou přítomnost v jižním Libanonu.
Irák a Jordánsko zdůraznily nutnost využít dohody k okamžitému přijetí opatření, které umožní přísun humanitární pomoci strádajícímu obyvatelstvu Pásma Gazy.
Načítání...
Fiala: Pokud se to podaří, je to dobrá zpráva
Svůj názor prezentoval v rozhovoru pro Blesk také český premiér Petr Fiala (ODS). Věří, že se dohodu podaří uzavřít, což by mělo pozitivní humanitární efekt. Doplnil, že situace na Blízkém východě je nebezpečná a těžká.
Úspěch Izraele považuje Fiala za klíč k tomu, aby se i Palestincům žilo lépe než pod Hamásem. Připustil, že ohledně příměří zatím přicházejí dobré zprávy, ale i informace, které optimismus korigují. „Pokud se to podaří, je to dobrá zpráva, protože to bude znamenat, že budou propuštěni rukojmí, nevinní lidé držení Hamásem v zajetí často ve strašných podmínkách,“ zdůraznil.
Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) již ve středu uvedl, že příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás je klíčovým krokem k ukončení násilí a nadějí pro celý region Blízkého východu. „Jeho úspěch závisí na bezpečném návratu rukojmí k jejich rodinám a zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy,“ přidal.
Kdo bude disponovat dostatečnou silou pro správu Pásma Gazy je podle Lipavského otázka, kterou si klade již více než rok. „Všichni od toho dávají víceméně ruce pryč, a když se podíváte na to, co říkají některé země, které jinak podporují Hamás a palestinský lid, tak oni nechtějí mít s tou správou nic moc společného. A tím pádem to padá na bedra Izraele, jakožto okupační mocnosti, která to tam reálně kontroluje, což samozřejmě se zase nelíbí palestinskému lidu,“ popsal tamní situaci tuzemský ministr zahraničí.
32 minut
Události, komentáře: Tuzemské reakce na dohodu o příměří v Gaze
Podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) není jasné co se stane, pokud by se izraelské jednotky z Gazy stáhly. „Komu by tu správu předávaly. S největší pravděpodobností to nebude hnutí Fatah, které samo nemá bůhvíjaké výsledky,“ myslí si Bžoch, podle kterého noví bojovníci Hamásu stále přicházejí. „V tuto chvíli je Izrael možná asi jedinou silou, která dokáže Gazu nějakým způsobem držet pohromadě, na druhou stranu to samozřejmě nebude řešení pro Palestince,“ shrnul v Událostech, komentářích.
Předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) je společně s dalšími vládními představiteli líto civilních obětí na obou stranách. „Řešení, které se teď snad konečně rýsuje, hodně vítáme. Je pro nás důležité, aby ustalo krveprolití a aby ani teroristé už do budoucna nebyli v té síle, aby mohli opakovat své hrůzné činy,“ sdělila s tím, že je třeba vidět, že Hamás využíval civilisty jako živé štíty „a ten kdo to popírá, popírá realitu“.
Podle člena sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by vzhledem ke změně administrativy v Bílém domě mělo k určitému zlomu dojít. Pro Izraelce je podle něj velmi složité vyjednávat s teroristickou organizací. „Protože tam si nemůžete být jisti ničím – to, co se slíbí, může být za půl hodiny úplně jinak. Je to určitě i o nějakém silovém řešení v tom smyslu, že oni za to musí něco dostat. Ty výměny na obou stranách je pravděpodobně motivují k příměří,“ řekl Koten.
Expert na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů Praha Jan Daniel ve čtvrtek konstatoval, že příměří v Pásmu Gazy začne v neděli v nějaké podobě platit, pokud k tomu bude na izraelské straně existovat alespoň minimální vůle. „Dovedu si ale představit i scénář, kdy dohoda nakonec selže, ať již skrz komplikace z kterékoli strany. Poté budeme sledovat cvičení v politické komunikaci o tom, kdo může za to, že se Trumpovi toto vítězství nepovedlo doručit a na koho má tedy nasměrovat svůj hněv,“ doplnil expert.
Údery v Gaze
Úřady v Gaze ovládané Hamásem a tamní obyvatelé tvrdí, že Izrael několik hodin po oznámení dohody o příměří a propuštění rukojmí zintenzivnil údery na Gazu.
Od oznámení uzavření dohody údajně ve středu večer zabily izraelské údery v Pásmu Gazy 73 lidí, píše AFP s odvoláním na tamní civilní obranu ovládnou Hamásem. Mezi oběťmi je podle mluvčího civilní ochrany Mahmúda Basala dvacet dětí a pětadvacet žen. Zraněno bylo 230 lidí, dodal. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Server ToI dříve napsal, že při izraelských náletech v Pásmu Gazy zemřelo v noci na čtvrtek nejméně sedm lidí. „Náš tým vyprostil zpod trosek domu, který izraelská armáda bombardovala v oblasti západně od města Gazy, pět mrtvých a více než deset zraněných,“ oznámil dříve úřad civilní obrany ovládaný Hamásem. Další dva lidé podle něj zemřeli při útoku v centru města Gaza. Také tyto informace ale není možné nezávisle ověřit.
Konflikt v Gaze začal po teroristickém útoku Hamásu a dalších ozbrojenců na Izrael v říjnu 2023, kdy zavraždili na dvanáct set lidí a 251 osob unesli do Gazy. Následně Jeruzalém reagoval bombardováním a pozemní ofenzivou v Pásmu Gazy. Podle médií Hamás a jeho spojenci stále drží přes devadesát rukojmí, zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti.
Agentura Reuters s odkazem na ministerstvo zdravotnictví ovládané hnutím Hamás napsala, že v Pásmu Gazy od začátku konfliktu zahynulo 46 788 Palestinců a 110 453 jich bylo zraněno. Informace nelze nezávisle ověřit, údaje zveřejněné ve čtvrtek také nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty. Většina z 2,3 milionu obyvatel regionu musela opustit své domovy.
