Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až dvaceti civilistů, napsal list The New York Times (NYT).
NYT: Izrael rozhodl o bombardování Hamásu i za cenu více civilních obětí
Daný rozkaz podle zjištění amerického deníku s okamžitou platností udělil pravomoc i důstojníkům středních hodností udeřit na palestinské cíle, které v dřívějších válkách v Pásmu Gazy nikdy nebyly prioritou. Zaměřovat se nyní mohli nejen na vysoké velitele Hamásu, sklady zbraní a zařízení na odpalování raket, jež byly terčem předchozích tažení v Gaze, ale i na nejníže postavené bojovníky tohoto teroristického hnutí.
Americký deník tvrdí, že se ve své obsáhlé zprávě opírá o desítky vojenských záznamů a o svědectví více než stovky izraelských vojáků a oficiálních představitelů, včetně asi pětadvaceti lidí, kteří se podíleli na prověřování, schvalování či přímo zasahování cílů. Většina z nich hovořila s novináři pod podmínkou zachování anonymity.
Podle NYT o tomto rozkazu dosud nikdo neinformoval a v historii izraelské armády nemá obdoby. Střední důstojníci ještě nikdy nedostali tolik prostoru k útokům na tolik cílů, z nichž mnohé měly nižší vojenský význam, současně při tak vysokém riziku možných civilních obětí.
Existenční hrozba
Typicky to znamenalo, že izraelská armáda nyní mohla udeřit i na řadové bojovníky, když byli doma obklopeni příbuznými a sousedy, a nečekat na to, až se budou pohybovat sami venku. V předchozích konfliktech s Hamásem byla většina izraelských úderů schválena až poté, co důstojníci dospěli k závěru, že nepřijdou k újmě žádní civilisté. Jindy mohli riskovat zabití až pěti civilistů a jen výjimečně se tento limit zvýšil na deset či více.
Hned 7. října, bezprostředně po zahájení teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael, však velení armády tato pravidla nasazení změnilo v obavách, že židovský stát čelí existenční hrozbě, řekl NYT nejmenovaný vysoce postavený důstojník.
Nejvyšší izraelští představitelé se obávali, že zatímco obyvatelé a vojáci čelí zvěrstvům Hamásu na jihu země, mohlo by do severního Izraele vtrhnout libanonské hnutí Hizballáh, které je spojencem Hamásu. Domnívali se proto, že je třeba přistoupit k drastické vojenské akci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu ještě téhož dne prohlásil, že všechna místa v Gaze, kde se Hamás skrývá a odkud podniká své útoky, Izrael „promění v trosky“.
NYT ve své zprávě uvedl, že na základě investigativní práce svých novinářů mimo jiné zjistil, že Izrael závažně oslabil systém bezpečnostních opatření na ochranu civilistů; uchýlil se k chybným metodám vyhledávání cílů a vyhodnocování rizik civilních obětí; běžně pomíjel kontrolu civilních škod po úderech ani netrestal důstojníky za pochybení; a ignoroval varování týkající se těchto nedostatků z vlastních řad i ze strany vysokých vojenských představitelů Spojených států.
Teroristé mezi civilisty
Armáda podle zjištění amerického listu po několika týdnech války některá pravidla operací v Gaze zpřísnila, přesto však zůstávají volnější než před říjnem 2023. Izraelci v reakci poskytnuté deníku změnu postupů přiznali s vysvětlením, že konflikt s Hamásem je „bezprecedentní a stěží srovnatelný“ s jinými válkami. Armáda argumentovala snahou teroristů ukrývat se mezi civilisty a rozsahem jejich loňského útoku.
Při útoku Hamásu a jeho spojenců loni 7. října zemřelo v jižním Izraeli na dvanáct set lidí, většinou civilistů, dalších 251 jich bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Necelá stovka zůstává stále v zajetí, asi třetina z nich je po smrti. Rozsáhlá odvetná ofenziva a zejména mohutné izraelské bombardování si od té doby v Pásmu Gazy podle tamních úřadů, které řídí teroristický Hamás, vyžádaly přes 45 500 palestinských životů, dalších více než 108 tisíc lidí bylo zraněno. Úřady pod správou Hamásu nerozlišují mezi zabitými ozbrojenci a civilisty.
Izraelské vzdušné údery zároveň srovnaly se zemí velkou část hustě zastavěného pásma, kde na území menším než Praha žilo před válkou na 2,3 milionu lidí, a kde boje způsobily rozsáhlou humanitární krizi.
