Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. V neděli to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ sdělil k nové americké strategii Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji.“
Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která ruskou válku na Ukrajině či Rusko samotné zmiňuje spíše okrajově. Dokument však mimo jiné tvrdí, že se už nebude rozšiřovat NATO, což Spojené státy uváděly v původním návrhu plánu, kterým chtěly docílit ukončení ruské války na Ukrajině.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se také v novém Trumpově dokumentu.
Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a nelegální ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu.
Trump se v minulosti opakovaně vyjádřil vstřícně o ruském vládci Vladimiru Putinovi, na jehož rozkaz v únoru 2014 ruská vojska vpadla na Krym a Donbas a v únoru 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Listopadový první návrh amerického mírového plánu pro Ukrajinu byl také velmi výhodný pro Rusko, než jej USA po připomínkách evropských zemí a Kyjeva upravily. Jak upozorňují analytici, Rusko ve skutečnosti vyjednávat nechce, neboť neustoupilo ze svých požadavků na kompletní zničení nezávislé Ukrajiny a její podrobení Moskvě. O skutečných záměrech Kremlu vypovídá i jeho nová strategie národní politiky.
Trumpova administrativa však tvrdí, že nestabilní menšinové vlády v Evropě mají nerealistická očekávání ohledně války, a naznačuje, že tyto země brání mírovému procesu, což je tvrzení, které opakuje ruská propaganda. Tyto komentáře přitom přicházejí v době, kdy evropští lídři soukromě varují, že Washington by mohl Ukrajinu při mírových jednáních s Moskvou zradit.
Kritika Evropy
Nová strategie Trumpovy administrativy dále ostře útočí na Evropany a podporuje tvrzení krajní pravice a rasistické konspirační teorie, že starý kontinent čelí hrozbě civilizačního zániku v důsledku migrace. Mezi problémy, kterým Evropa podle dokumentu čelí, patří také například činnosti EU a dalších nadnárodních orgánů, cenzura svobody slova, potlačování politické opozice a prudký pokles porodnosti.
Evropa podle dokumentu čelí civilizačnímu úpadku a chybí jí sebejistota, Evropskou unii popisuje jako antidemokratickou.
Na strategii reagovala už v sobotu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Je jasné, že v něm je mnoho kritiky, ale myslím si, že některá je oprávněná. Evropa podceňovala svou vlastní sílu vůči Rusku,“ komentovala dokument. „Měli bychom si více věřit.“
„Spojené státy zůstávají naším největším spojencem. Ne vždy jsme se shodli na všech tématech, ale myslím si, že základní princip zůstává stejný. Jsme největší spojenci a musíme zůstat jednotní,“ uvedla také Kallasová.
Na Trumpovu strategii reagoval i polský premiér Donald Tusk. „Vážení američtí přátelé, Evropa je vaším nejbližším spojencem, nikoli vaším problémem. Máme společné nepřátele. Alespoň tak tomu bylo v posledních osmdesáti letech. Je to jediná rozumná strategie pro naši společnou bezpečnost,“ uvedl.
