Libanon je na kolenou, z krize by jej mohla vyvést nová vláda i zemní plyn z Egypta

3 minuty
Libanon je na kolenou, z krize by jej mohl vyvést zemní plyn z Egypta
Zdroj: ČT24

Libanon sužuje v posledních měsících chaos –⁠ v zemi chybí pohonné hmoty, potraviny i léky. Zemi opouští tisíce lidí. Ekonomická krize zde vypukla před dvěma lety, prohloubily ji pandemie koronaviru i loňský masivní výbuch v bejrútském přístavu. Prvním světlem na konci tunelu by mohl být páteční dekret o nové vládě. Země byla bez stabilního vedení přes rok. Zároveň se dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Ujednání však brzdí sankce USA uvalené na Sýrii, přes kterou by surovina do země měla putovat.

„Během občanské války, i když byla hrozná, nenastávaly žádné výpadky proudu. Měli jsme vodu i práci. To, co nyní zažíváme, je drsnější než libanonská občanská válka,“ říká obyvatel Bejrútu Hassan Khalíf.

Nekonečné kolony aut stojí před čerpacími stanicemi, není dost léků ani potravin. Tma halí okna většiny obydlí kvůli nedostatku proudu pravidelně s nástupem každého večera. Za chybějící energií stojí i omezení provozu nemocnic. Nefungují ani čističky a lidé nemají přístup k pitné vodě. Takový je Libanon v září roku 2021.

Nekonečné kolony aut, které míří do jediného cíle – čerpací stanice. Pohonné hmoty se v Libanonu staly vzácným zbožím a lidé na ně čekají i několik hodin.
Zdroj: ČT24

Země zažívá nebývalou inflaci. Finanční krize představuje největší hrozbu pro stabilitu Libanonu od občanské války v letech 1975-90. Více než polovina ze šesti milionů obyvatel této blízkovýchodní země upadla do chudoby, včetně téměř milionu syrských uprchlíků.

Cena potravin vzrostla za poslední dva roky o víc než pět set procent. Ulice Bejrútu i dalších měst lemují zavřené podniky. Světová banka uvádí, že jde o jednu z nejprudších depresí současnosti. Měna se propadla o více než devadesát procent a finanční systém byl paralyzován.

„Nejlepší by pro nás bylo, kdyby nás obsadil nějaký cizí stát, abychom mohli mít elektřinu, vodu a bezpečnost,“ řekla deníku The New York Times obyvatelka Tripolisu Wafa Khaled, když se jí ve frontě před místní lékárnou nepodařilo sehnat inzulín pro svou nemocnou matku.

Nová vláda se staronovým premiérem

Krok směrem ke stabilitě by mohl znamenat dekret o nové vládě. Ten podepsal libanonský designovaný premiér Nadžíb Míkátí s prezidentem Michelem Aúnem v pátek 10. září. Libanon nemá standardní vládu více než rok, kabinet dosluhujícího premiéra Hasana Dijába podal demisi po loňské srpnové explozi v bejrútském přístavu.

Míkátí pochází ze severolibanonského Tripolisu, byl premiérem dvakrát a má blízko k Sýrii. V minulosti byl také ministrem veřejných prací a dopravy. Časopis Forbes odhaduje jeho jmění na 2,5 miliardy dolarů (asi 53 miliard korun). Politik byl v minulosti zároveň několikrát obviněn z korupce a nelegitimního obohacování.

V nové vládě bude 24 ministrů, podle Reuters má být ministrem financí Júsuf Chalíl z vedení centrální banky. Ministerstvo hospodářství má řídit Amín Salám, ministerstvo vnitra potom soudce Basám Maulaví.

V posledním roce se o zformulování vlády snažilo několik pověřených politiků, ale nedohodli se s prezidentem. Míkátí býl úkolem sestavit vládu pověřen v červenci. Řekl, že chce hned po jmenování do funkce obnovit jednání s Mezinárodním měnovým fondem o možné pomoci z finanční krize.   

Dodávky plynu z Egypta

Země se také dohodla s Egyptem na dodávkách zemního plynu. Součástí plánu je jeho import přes jordánské a syrské území.

„Prvním krokem bude z plynu vyrobit asi 450 megawattů v naší jediné elektrárně, která funguje na plyn. V budoucnu bychom mohli dovážet elektřinu z Jordánska přes území Sýrie, až budou opraveny oblasti poničené válkou,“ doplnil libanonský ministr energetiky Raymond Ghajar.

Využívání syrského území ale komplikují americké sankce uvalené na režim Bašára Asada. Libanon teď požádal Washington o výjimku. Američané se s Bejrútem snaží najít východisko. Krize se stala totiž součástí geopolitického boje. Libanonské radikální hnutí Hizballáh jedná o dodávkách ropy s blízkým spojencem a americkým rivalem –⁠ Íránem. „Dovezeme ropu pro všechny Libanonce,“ slibuje lídr hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.

Exodus Libanonců do zahraničí

Jenže politikům dochází čas. Krize by mohla způsobit trvalé poškození tří sektorů, díky nimž se Libanon v arabském světě historicky vyjímal.

V zemi, která byla kdysi považována za Švýcarsko Blízkého východu, jsou banky z velké části v platební neschopnosti. Vzdělávání utrpělo ránu, protože učitelé a profesoři hledají lepší příležitosti v zahraničí. A zdravotnictví je na pokraji kolapsu, snížení platů i nedostatek zdravotnického materiálu a léků způsobil hromadnou emigraci sester i doktorů. Nejvíce ze země odcházejí mladí. Řada obyvatel míří na Kypr, kde Libanonci hledali útočiště už během občanské války.

Na ostrov vedle Libanonu odešla i Nanor Abachianová původem z Bejrútu. „Neuvěřitelně mě to bolí, protože jsem opustila svoji zemi a rodiče, všechny. Nikoho tady nemám, ale musela jsem to udělat. Chci, aby moje děti vyrůstaly s hrdostí a důstojně.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 1 hhodinou

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 4 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...