Tisíce Libanonců se shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněly první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než dvou set lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení odpovědní činitelé dosud nestanuli před soudem, což vedlo k četným protestům.
Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zranily přitom nejméně osm lidí.
Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.
„Spravedlnost není jen požadavkem rodin obětí, nýbrž všech Libanonců,“ uvedl při modlitbách maronitský patriarcha Bišára Raj, který je nejvýše postaveným křesťanským duchovním v Libanonu. Doplnil, že odpovědným politickým činitelům by měla být odebrána imunita. „Chceme vědět, kdo ty výbušniny přivezl, kdo umožnil jejich vyložení a uskladnění, kdo část odstranil a kam byla poslána,“ řekl.
Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru.
Vyšetřování postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.
„Nezapomeneme a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama,“ řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: „Rukojmí vražedného státu“.
Podpora ze zahraničí
Francouzský prezident Emmanuel Macron v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští politici dluží svým občanům pravdu a kritizoval je za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990.
Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších sto milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo „místní populaci“, a 500 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19.
Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy poskytnou Libanonu dalších skoro sto milionů dolarů (2,1 miliardy korun) dodatečné humanitární pomoci.
Při setkání s věřícími povzbudil obyvatele Libanonu také papež František a řekl, že si velmi přeje zemi navštívit.
Rok v troskách
Škody způsobené výbuchem jsou stále vidět v mnoha částech Bejrútu. Obrovské obilné silo, které stálo vedle přístavu a které v letech 1968 až 1970 postavil pardubický podnik Průmstav, dosud nebylo opraveno. Po explozi zůstala stát jen jeho část.
Krátce po výbuchu z dokumentů vyplynulo, že tuny ledku byly od roku 2014 nedbale uskladněny v přístavu v blízkosti jiných hořlavin a že o tom během let několik vysoce postavených činitelů vědělo, ale nic neudělali. To vyplývá také ze zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která byla zveřejněna tento týden. Vyšetřování dosud nezodpovědělo mnoho klíčových otázek, jako například, kdo objednal přepravu chemikálií a proč úředníci ignorovali opakovaná varování.
Agentura Reuters loni v srpnu informovala, že premiér Hasan Dijáb a prezident Michel Aún byli loni v červenci varováni, že chemikálie v přístavu představují bezpečnostní hrozbu a že by při výbuchu mohly zničit hlavní město. Aún řekl, že je připraven svědčit, pokud to bude zapotřebí, a že podpoří nestranné vyšetřování. Dijáb, který po výbuchu rezignoval, řekl, že má čisté svědomí.
