Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.
Celý region Blízkého východu nyní napjatě čeká, zda se válka z Pásma Gazy rozšíří i do Libanonu. Potenciál eskalace je vysoký, řekl Borek.
Hnutí Hizballáh a Hamás, který působí po jeho boku v jižním Libanonu, v posledních třech měsících aplikovala model, kdy neustále zaměstnávala izraelskou armádu, nutila obyvatelstvo na severu Izraele, aby nepobývalo ve svých domovech, zdůraznil Borek. „Byla to válka nižší intenzity, ale válka, která už nebyla sporadická a která spočívala v tom, že každý den byly odpalovány rakety nebo protitankové střely,“ dodal.
Izrael zabitím Arúrího posunul boj do Bejrútu. Byl to vzkaz Hizballáhu a Hamásu, že nejsou v bezpečí ani v hlubokém vnitrozemí Libanonu. „Nyní je otázkou, jaký vzkaz vyšle zpět Hizballáh a Hamás z Libanonu,“ dodává zpravodaj ČT. Podle něj existuje několik možností a všechny z nich mají potenciál, že se sporadická válka stane válkou, která bude eskalovat.
Nabízí se možnost, že Hizballáh nebo Hamás odpoví z jižního Libanonu raketami delšího doletu, které budou směřovat hlouběji do Galileje, k Haifě, k Nazaretu a podobně, nastínil David Borek. „To by se jednalo o vzkaz, že jsou Hamás a Hizballáh připraveni na eskalaci, že jsou obě organizace připravené na otevření další fronty konfliktu,“ dodal zpravodaj. „Tato odpověď není vyloučená. Příští hodiny a dny ukážou,“ nastínil.
Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí už označil zabití Arúrího za válečný zločin, jehož cílem je vtáhnout Libanon do nové fáze konfliktu. Hizballáh vidí úder jako „vážný útok na Libanon, jeho lid, jeho bezpečnost a suverenitu“ a varuje, že „tento zločin nikdy neprojde bez odezvy a trestu“.
Vůdce Hizballáhu Nasralláh podle agentury Reuters varoval, že pokud se Izrael rozhodne rozpoutat proti Libanonu válku, nebude Hizballáh znát v bojích „žádné meze“ a „žádná pravidla“. „Kdokoli pomýšlí na válku s námi, bude toho litovat,“ prohlásil Nasralláh.
Izraelská armáda se k úternímu útoku na předměstí Bejrútu odmítla vyjádřit, připomněl server The Times of Israel (ToI).
Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj se přiklání k tomu, že za útokem na Arúrího je Izrael. „Vyjde to až po nějaké době, kdy to přiznají, ale zase ne oficiální zdroje. Podobné akce Izrael tradičně již celá desetiletí nekomentuje,“ řekl v Událostech, komentářích. Za úspěchem akce vidí kvalitní zpravodajství. Považuje to také za informaci, že část svých zpravodajských kapacit může už Izrael soustředit nejen na Gazu, ale i do jiných míst.
Od Libanonu kromě politického prohlášení žádnou odvetnou akci neočekává. Naopak Hizballáh podle něj bude muset reagovat, například zintenzivněním ostřelování izraelského území či pozemní infiltrací izraelského území. Kutěj nevyloučil ani možné útoky v zahraničí na izraelské cíle.
Diplomatická situace na Blízkém východě
V reakci na smrt Arúrího již došlo k zastavení jednání mezi Izraelem a Hamásem o další možné dohodě o izraelských rukojmích. Na svých internetových stránkách to napsal izraelský list Ha'arec s odvoláním na arabské diplomatické zdroje.
Ty uvedly, že podle lidí zapojených do jednání zprostředkovaných Egyptem a Katarem „atentát změnil situaci a pokrok teď není možný“. Nyní jde o to, aby jakákoliv reakce, zejména z Libanonu, byla umírněná a umožnila případné pokračování rozhovorů, napsal izraelský list.
Zabití Arúrího se vymyká dosavadním zprávám o zabití vůdců Hamásu v Gaze, řekl Borek. „Bavíme se o tom, že zatím Izrael po tři měsíce své akce proti Hamásu dokázal likvidovat druhou až třetí ligu této organizace,“ dodal.
„Sálih Arúrí patří do první ligy organizace Hamás,“ zdůraznil zpravodaj ČT. Připomněl, že Izrael bezprostředně po útoku ze 7. října deklaroval, že špičky teroristického hnutí budou cílem izraelských vojenských operací. „Izraelci zdůrazňovali, že v bezpečí nejsou ani předáci Hamásu, kteří se nacházejí mimo Pásmo Gazy,“ dodal.
Kdo byl Sálih Arúrí?
Sálíh Arúrí byl zástupcem lídra politického křídla Hamásu a patřil ke generaci lídrů, kteří v poslední dekádě ve vedení nahradili zakladatelskou skupinu. Stejně jako další lidé z vedení Hamásu to byl původně studentský aktivista. Byl hlavním styčným důstojníkem mezi Hamásem a Hizballáhem nebo íránskými revolučními gardami, řekl reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.
Zároveň byl velitelem všech teroristických operací na Západním břehu Jordánu a hlavním finančníkem Hamásu v dané oblasti. „Jeho ztrátou Hamás přichází o velice vysoce postaveného a velice schopného člověka,“ zdůraznil Szántó.
Novinář také připomněl, že teroristická organizace Hamás je do určité míry decentralizovaná. Arúrí podle něj velice často podnikal kroky, které nebyly vždy konzultovány s vedením v Gaze nebo v Kataru. „Pro dalšího zástupce Hamásu bude velice těžké, aby si vybudoval stejnou pozici tváří v tvář Íránu a dalším organizacím jako je Palestinský islámský džihád nebo Hizballáh. To trvá dekády a dekády,“ řekl novinář.
V rámci Hamásu byl Arúrí označován za předního zastánce usmíření mezi soupeřícími palestinskými frakcemi, měl i dobré vztahy s Fatahem, stranou prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.
Když však došlo na konflikt s Izraelem, byl Arúrí považován za zastánce tvrdého přístupu. Pomáhal založit vojenské křídlo teroristické skupiny, brigády Kasám, a Izrael ho v průběhu let obviňoval z organizování smrtících útoků.
Izraelské vězení a výměna Galida Šalita
Arúrí se narodil v roce 1966 nedaleko Ramalláhu na Západním břehu Jordánu a k Hamásu se připojil hned po jeho vzniku v roce 1987, kdy Palestinci zahájili první intifádu proti Izraeli.
V roce 1992 byl uvězněn. Došlo k tomu rok předtím, než vedení Fatahu přistoupilo na dohody z Osla, čímž akceptovalo existenci Izraele a upustilo od ozbrojeného boje ve snaze vytvoření palestinského státu – což Hamás odmítal.
V izraelských věznicích si Arúrí odseděl několik trestů a v březnu 2010 byl propuštěn v rámci jedné z výměn palestinských vězňů za Gilada Šalita, desátníka izraelské armády uneseného Hamásem v roce 2006. Arúrí se dále podílel na přípravě dohody, která v roce 2011 výměnou za Šalita zajistila propuštění více než tisíce palestinských vězňů, což je dohoda, kterou Hamás doufá zopakovat po současné válce s využitím izraelských rukojmí zajatých 7. října, míní list The Times of Isreal.
Arúrí strávil tři roky v Sýrii a poté se přestěhoval do Turecka, dokud Izrael v roce 2015 nevyvinul na Ankaru nátlak, aby ho přiměla odejít. Od té doby pobýval v Kataru a Libanonu.
