Izraelské tanky vjely na stanoviště mírové mise a zničily bránu, tvrdí OSN

3 minuty
Události: Izraelské údery na mírovou misi OSN
Zdroj: ČT24

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Mírová mise UNIFIL ve své tiskové zprávě  uvedla, že dva izraelské tanky ráno vnikly na jedno ze stanovišť mise, přičemž zničily jeho hlavní bránu. Izraelští vojáci podle zprávy několikrát požadovali, aby základna zhasla světla. Tanky na základně strávily zhruba 45 minut. Odjely poté, co mise proti jejich přítomnosti protestovala.

O něco později podle UNIFIL nedaleko stejné základny dopadly projektily vypouštějící kouř. Ten se následně dostal do základny a patnáct příslušníků mise navzdory použití ochranných masek pocítilo následky, včetně podrážení kůže a střevních problémů. Tisková zpráva rovněž uvádí, že v sobotu izraelská armáda zastavila důležitý logistický transport mise OSN, který tak nemohl být dokončen.

Izraelská armáda podle Reuters ve své verzi událostí uvedla, že Hizballáh blízko stanoviště UNIFIL zranil protitankovými střelami 25 izraelských vojáků. Tank pomáhající při evakuaci zraněných se podle armády dostal pod těžkou palbu a vjel na stanoviště UNIFIL. To pak opustil, jakmile nepřátelská palba ustala a zranění vojáci byli evakuováni. Armáda rovněž uvedla, že použila kouřovou clonu ke krytí evakuace, jednotky UNIFIL však podle ní nebyly v ohrožení.

14 minut
Zpravodaj ČT Borek k izraelským útokům na mírovou misi v Libanonu
Zdroj: ČT24

Izraelské výzvy k přesunu

„Pane generální tajemníku, odveďte jednotky UNIFIL do bezpečí. Je třeba to udělat hned, okamžitě,“ sdělil v neděli Natanjahu ve videu, v němž se anglicky obrací na šéfa OSN Antónia Guterrese. Premiér podotkl, že izraelská armáda vyzvala OSN k evakuaci vojáků opakovaně. Jejich přítomnost v oblasti z nich dělá rukojmí Hizballáhu, prohlásil Netanjahu.

Libanonský prozatímní premiér Nadžíb Míkátí tuto výzvu odsoudil. Požadavek Jeruzaléma je podle něj „novou kapitolou v ignorování mezinárodních pravidel nepřítelem“. Mluvčí generálního tajemníka OSN Guterrese večer prohlásil, že jednotky UNIFIL zůstávají na svých pozicích. Varoval rovněž, že jakékoliv útoky na tyto jednotky mohou být válečným zločinem.

UNIFIL se v posledních dnech opakovaně dostala pod izraelskou palbu, což vyvolalo mezinárodní kritiku. V posledních dnech bylo v bojích mezi Izraelem a Hizballáhem zraněno nejméně pět příslušníků mise.

„Izraelská armáda se nachází v těžkých bojích s Hizballáhem a podle izraelské vlády jsou jednotky OSN nečinné nebo neúčinné, což platí pro několik posledních let, tedy nezabránily vzestupu Hizballáhu a jeho ovládnutí hraniční zóny na jihu Libanonu. V tuto chvíli jsou překážkou pro izraelský cíl zničit vojenské kapacity Hizballáhu,“ vysvětluje situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

OSN má v tomto konfliktu slabé slovo, potvrzuje v Bejrútu tamní zmocněnkyně pro Libanon Jeanine Hennisová-Plasschaertová. „Mám jen jeden úkol, a to je dostat všechny strany k jednacímu stolu,“ uvedla s tím, že ochota ale chybí.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v nedělním telefonickém rozhovoru s Netanjahuem označila útoky izraelské armády na vojáky OSN za nepřijatelné. Vyslovila se rovněž pro urychlenou deeskalaci konfliktu v regionu. Itálie je významnou součástí mise OSN, uvedla agentura Reuters.

Papež František v neděli podle agentury AFP vyzval k respektování modrých přileb v konfliktním regionu. „Cítím blízkost ke všem zúčastněným národům v Palestině, Izraeli, Libanonu a žádám, aby tam byly respektovány mírové síly OSN,“ řekl papež.

Načítání...

Nařízená evakuace libanonských vesnic

V příhraničí na jihu Libanonu pokračuje pozemní izraelská operace. Hizballáh tvrdí, že jeho bojovníci dvakrát odpálili výbušná zařízení proti izraelským vojákům a „čelili jim, když se pokusili o průnik“ poblíž libanonské vesnice Ramíja. Střety údajně trvaly asi hodinu.

Později teroristické hnutí uvedlo, že svádí „nepřetržité boje“ s použitím automatických zbraní s izraelskými vojáky v jiné vesnici dále na západě u hranic s Izraelem. Libanonská média zase tvrdí, že izraelský vzdušný nálet zničil mešitu v centru vesnice Kfar Tibnít. Jeruzalém se k tomu zatím nevyjádřil.

Podle Reuters izraelská armáda nařídila obyvatelům dalších 21 libanonských vesnic evakuaci do oblastí ležících severně od řeky Aválí, která protéká jižním Libanonem.

Izraelské síly v neděli také oznámily, že sestřelily „zhruba pět střel“ letících z Libanonu na sever Izraele. Sirény se mezi 8:59 a 09:01 rozezněly v oblastech horní, centrální a východní Galileje, Haifského zálivu a Karmelu.

Washington posílí obranu izraelského nebe

Spojené státy v neděli oznámily, že nasadí v Izraeli protiraketové obranné systémy THAAD i s příslušnou americkou vojenskou posádkou, aby posílily protivzdušnou obranu židovského státu.

Baterie THAAD Washington v Izraeli umístil už loni po útoku Hamásu z loňského 7. října a předtím v roce 2019. Současný krok je podle mluvčího Pentagonu Pata Rydera reakcí na bezprecedentní útoky Íránu na Izrael z letošního 13. dubna a 1. října. Rozmístění podle něj na pokyn amerického prezidenta Joea Bidena schválil ministr obrany Lloyd Austin.

V regionu vládne zvýšené napětí od útoku Hamásu z loňského října, který spustil izraelskou ofenzivu v palestinském Pásmu Gazy. Izrael zároveň vystupňoval údery na proíránské ozbrojené skupiny.

Na začátku tohoto měsíce Írán vyslal na Izrael bezmála dvě stě střel, což označil za odvetu za zabití šéfa libanonského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha a dalších velitelů v předchozích týdnech. Jeruzalém slíbil, že jeho reakce na íránský útok bude přesná a ničivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...