Pentagon posílá další tisíce vojáků na obranu Izraele

Spojené státy vysílají na Blízký východ dalších několik tisíc vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Oznámilo to podle agentury AP americké ministerstvo obrany. Podle něj budou posíleny zejména vzdušné síly.

Oznámení Pentagonu přichází na pozadí intenzivních izraelských vzdušných úderů v Libanonu, při nichž byl koncem minulého týdne zabit šéf Íránem podporovaného militantního libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh a po zprávách, že izraelské síly již provádějí omezené operace proti Hizballáhu v jiholibanonském pohraničí. Podle televize CNN nynější operace v pohraničí naznačují, že si Izrael připravuje půdu pro rozsáhlou pozemní operaci. Izraelská vláda podle CNN ale zatím zřejmě neučinila konečné rozhodnutí o jejím zahájení.

V celé oblasti Blízkého východu mají USA rozmístěno odhadem čtyřicet tisíc vojáků. Podle AP by s posilami toto číslo mohlo vzrůst na 43 tisíc.

Letadlové lodě v pohybu

Mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová řekla, že navýšení přítomnosti amerických sil na Blízkém východě zahrnuje vyslání několika letek stíhacích letounů. Původně mělo jít o běžné střídání, avšak nově budou letky na místě posíleny. Singhová zároveň podotkla, že stíhací letouny nebudou asistovat v evakuacích a že na místě budou, aby chránily americké síly.

V neděli ministr obrany Lloyd Austin rovněž oznámil, že dočasně prodlužuje působení úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln a jejích přidružených letek v regionu. Druhá letadlová loď, USS Harry S. Truman, minulý týden vyplula z Virginie a je na cestě do Evropy. Zamíří do Středozemního moře a opět zajistí přítomnost dvou amerických letadlových lodí v regionu. Podle AP však tato loď do cílové destinace dopluje nejdříve za týden.

Americký prezident Joe Biden v pondělí uvedl, že zpráv o tom, že Izrael po téměř ročních bojích s Hizballáhem plánuje omezený pozemní vpád do Libanonu, si je „vědom možná více, než si myslíte“. Zároveň prezident vyzval k okamžitému příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...