Izrael hlásí na Západním břehu zabití dvanácti palestinských ozbrojenců

3 minuty
Události: Izraelská armáda operuje na Západním břehu
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Zabití ozbrojenců podle armády předcházela přestřelka a jeden ze skupiny byl zatčen. Příslušník izraelské pohraniční policie byl lehce zraněn a ošetřen v nemocnici, stojí v prohlášení.

Izraelská operace na Západním břehu Jordánu, která podle svědka agentury Reuters ještě neskončila, začala ve středu v časných ranních hodinách, kdy stovky izraelských vojáků s podporou vrtulníků, bezpilotních letounů a obrněných transportérů vpadly do Tulkarmu, Džanínu a oblasti v údolí Jordánu.

V Džanínu buldozery projížděly prázdnými ulicemi, byl slyšet zvuk dronů a izraelští vojáci zůstávali rozmístěni před hlavní městskou nemocnicí a prohledávali sanitky. Armáda ve středu zablokovala přístup k nemocnici zemními valy a kontrolovala vjíždějící sanitky, aby zabránila bojovníkům hledat zde útočiště.

Podle zdroje Reuters hlásila také výpadek jedna ze dvou hlavních telekomunikačních společností působících na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Podle palestinských zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem při izraelských operacích na Západním břehu Jordánu ve středu zahynulo nejméně dvanáct Palestinců.

Dvanáct zabitých Palestinců hlásí podle serveru Times of Israel i izraelská armáda, podle níž šlo o ozbrojence. Zemřít měli v prvních čtyřiadvaceti hodinách od spuštění operace na Západním břehu.

Násilnosti se stupňují na obou stranách

Hamás, Palestinský islámský džihád a Fatah ve středu podle Reuters v samostatných prohlášeních uvedly, že jejich ozbrojenci odpalují bomby proti izraelským vojenským vozidlům v Džanínu, Tulkarmu a městě Fara v údolí Jordánu.

Na Západním břehu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, izraelská armáda provádí razie dlouhodobě, výrazně je ale zesílila po loňském říjnovém teroristickém útoku Hamásu na Izrael, při němž palestinští teroristé z Gazy zabili na 1200 lidí. Od té doby na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě podle AP při raziích zemřelo více než 660 Palestinců – bojovníků, i civilistů.

Izraelská armáda tvrdí, že cílí na ozbrojence a spojence teroristického hnutí Hamás, podle úřadů OSN při tom ale umírají i civilisté. Palestinci v Jeruzalémě a na Západním břehu od října zabili nejméně třicet Izraelců, civilistů i vojáků a zesílily také násilnosti židovských osadníků vůči palestinským obcím na Západním břehu.

Generální tajemník OSN António Guterres v příspěvku na síti X v noci na čtvrtek označil „nejnovější vývoj na Západním břehu Jordánu, včetně zahájení rozsáhlých izraelských vojenských operací“ za „hluboce znepokojující“. „Důrazně odsuzuji ztráty na životech, včetně těch z řad dětí, a vyzývám k okamžitému zastavení těchto operací,“ prohlásil s tím, že je nutné konflikt řešit diplomatickou cestou, která povede k ukončení násilí a dvoustátnímu řešení, tedy vytvoření nezávislé Palestiny po boku Izraele.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon Guterresovu kritiku izraelské operace na Západním břehu Jordánu ve svém příspěvku na X odmítl. „Od 7. října Írán aktivně pracuje na pašování sofistikovaných výbušných zařízení do Judeji a Samaří (biblická označení pro území dnes známé jako Západní břeh Jordánu), která jsou určena k použití při sebevražedných atentátech v centru izraelských měst,“ napsal. „Izrael nebude nečinně přihlížet a čekat výbuchy,“ dodal diplomat.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy následující po říjnovém útoku si mezitím podle středečních údajů úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy nejméně 40 534 Palestinců a dalších 93 855 jich bylo zraněno. Tyto počty nicméně nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...