Izrael tvrdí, že při náletech v Pásmu Gazy zabil vyšetřovatele Hamásu

Izraelská armáda oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této teroristické skupině. Armáda také tvrdí, že zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot, píše The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, si izraelské noční nálety vyžádaly životy 81 lidí. Jordánská armáda uvedla, že byla ve středu při izraelském ostřelování v Chán Júnisu také vážně poškozena jordánská polní nemocnice. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Bilála Nufála při vzdušném úderu a že informace o něm získala od bezpečnostní služby Šin Bet. Nufál byl „zodpovědný za výslechy osob podezřelých ze špionáže proti Hamásu v jižním Pásmu Gazy“, uvedla armáda. Dodala, že tento muž „vyvinul výslechové a vyšetřovací techniky“ používané Hamásem a že jeho smrt významně ovlivní schopnosti teroristů.

Kromě toho armáda sdělila, že zabila tříčlennou skupinu ozbrojenců v Chán Júnisu a dva další bojovníky při náletu v centrální části Pásma Gazy.

Armáda rovněž oznámila, že zničila odpalovací zařízení, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý vyslali přes padesát raket na izraelský Netivot. Vojáci podle armády nalezli tři odpalovací zařízení, z nichž každé bylo schopné odpálit deset raket najednou, a část z nich byla připravena k dalším útokům. Kromě toho armáda uvedla, že svým vojákům z letounů v posledních dnech do jižní části Pásma Gazy shodila zhruba šestnáct tun vybavení, včetně munice a potravin.

V Chán Júnisu byla ve středu podle jordánské armády při izraelském ostřelování vážně poškozena jedna ze dvou jordánských vojenských polních nemocnic v Pásmu Gazy. Jordánsko incident označilo za „hrubé porušení mezinárodního práva“ ze strany Izraele. Zraněn podle Ammánu byl jeden zaměstnanec zařízení, jednoho pacienta zasáhla střepina.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem tvrdí, že si izraelské údery v noci na středu vyžádaly životy 81 lidí, a to mimo jiné v jižním městě Chán Júnis. Oznámení izraelská armáda nekomentovala. Přesný počet mrtvých vzhledem k pokračujícím bojům nelze nezávisle ověřit. Od začátku konfliktu však podle sdělení úřadů v Pásmu Gazy zahynulo 24 448 lidí, z toho 163 v posledních 24 hodinách, a 61 504 bylo zraněno. Izrael tvrdí, že v regionu zabil přes devět tisíc ozbrojenců a že od začátku pozemní operace padlo 192 izraelských vojáků, z toho dva v úterý.

Dodávka pomoci do Pásma Gazy

Na egyptském Sinajském poloostrově ve středu podle arabských médií přistála dvě katarská vojenská letadla s pomocí pro palestinské civilisty a léky pro zadržovaná izraelská rukojmí. Do Pásma Gazy by se ještě tentýž den měly dostat přes hraniční přechod v Rafáhu. Dohodu v této věci zprostředkovaly Katar a Francie. Hamás uvedl, že za každou krabici léků pro rukojmí bude doručeno tisíc krabic pomoci pro palestinské civilisty.

Portál The Times of Israel napsal, že se jedná o první pomoc, která bude doručena do Pásma Gazy od začátku války, aniž by byla podrobena izraelské kontrole. Web nicméně později informoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu popřel, že by dal souhlas s tím, aby se zásilka do Pásma Gazy dostala bez prověření. „Premiér schválil dodání léků pro rukojmí, ale vůbec se nezabýval bezpečnostními procedurami, které stanoví armáda,“ upřesnil premiérův úřad. The Times of Israel také posléze s odvoláním na nejmenované zdroje z izraelské armády napsal, že ani armáda neví nic o tom, že by zásilka neměla projít izraelskou kontrolou.

Izrael vzdušné údery, na které na konci října navázala pozemní operace v Pásmu Gazy, zahájil v reakci na rozsáhlý teroristický útok Hamásu na jižní Izrael 7. října, při kterém palestinští ozbrojenci pozabíjeli na dvanáct set lidí a přes 240 jich unesli. Část rukojmí Hamás propustil za dosud jediného příměří na konci listopadu výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli.

Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem předsedy Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, Spojené státy a Evropská unie považují Hamás za teroristickou organizaci.

Izrael oznámil, že na Západním břehu zničil teroristickou buňku

Izraelská armáda ve středu také oznámila, že při náletu na uprchlický tábor Balata na okupovaném Západním břehu Jordánu zlikvidovala teroristickou buňku včetně jejího šéfa. Skupina podle vojenských zdrojů plánovala bezprostřední útok, napsal list Times of Israel.

Šéf „teroristické infrastruktury tábora“ nedaleko města Nábulus byl zodpovědný za řadu nedávných útoků včetně střelby v Jeruzalémě, která si vyžádala dva zraněné, uvedla armáda. Operaci za pomocí dronu provedla ve spolupráci se službou Šin Bet.

Do nemocnice v Nábulusu podle palestinského ministerstva zdravotnictví přivezli blíže neidentifikované ohořelé tělo poté, co izraelské síly zaútočily na vozidlo nedaleko Balaty, napsala agentura Reuters. Další palestinské zdroje uvedly, že při náletu na automobil zahynuli tři lidé. Zásah podle nich v táboře provázela zatýkací razie, píše ToI. Informace ovšem nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří v Gaze

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu při vystoupení na Světovém ekonomickém fóru řekl, že mu láme srdce sledovat každodenní utrpení nevinných lidí v Pásmu Gazy. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že „musí existovat“ jiná cesta, jak zajistit bezpečnost Izraelců. Podle Blinkena je třeba co nejdříve začít připravovat přechod k jinému uspořádání mezi Palestinci a Izraelci, které by podle Washingtonu stálo na „reformované“ palestinské samosprávě spolupracující s Izraelem.

Spojené státy izraelské tažení proti Hamásu podporují, zároveň však na představitele židovského státu apelují, aby kladli větší důraz na ochranu palestinských civilistů a dodávky humanitární pomoci. Kromě toho Američané požadují po svém spojenci formulaci plánu pro období po válce, přičemž sami prosazují posílení palestinské samosprávy aktuálně působící na okupovaném Západním břehu Jordánu a postupné směřování k vytvoření palestinského státu. Izraelská vláda americkou představu nesdílí a podle informací zpravodajského webu Axios ve Washingtonu sílí frustrace.

V rámci Světového ekonomického fóra promluvil o situaci i generální tajemník OSN Antonio Guterres, který vyzval k uzavření okamžitého příměří v Pásmu Gazy a řekl, že obě strany konfliktu pošlapávají mezinárodní právo a neberou ohled na Ženevské úmluvy ani na Chartu Organizace spojených národů. Prohlásil také, že svět v současnosti pouze přihlíží utrpení civilistů, kteří kvůli izraelskému úderu na Gazu umírají, trpí, přišli o domovy a nemají přístup k humanitární pomoci. „Opakuji svou výzvu uzavřít okamžité humanitárního příměří v Gaze a nastoupit cestu k trvalému míru mezi Izraelci a Palestinci založenému na dvoustátním řešení,“ řekl Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...