Izrael tvrdí, že při náletech v Pásmu Gazy zabil vyšetřovatele Hamásu

Izraelská armáda oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této teroristické skupině. Armáda také tvrdí, že zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot, píše The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, si izraelské noční nálety vyžádaly životy 81 lidí. Jordánská armáda uvedla, že byla ve středu při izraelském ostřelování v Chán Júnisu také vážně poškozena jordánská polní nemocnice. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Bilála Nufála při vzdušném úderu a že informace o něm získala od bezpečnostní služby Šin Bet. Nufál byl „zodpovědný za výslechy osob podezřelých ze špionáže proti Hamásu v jižním Pásmu Gazy“, uvedla armáda. Dodala, že tento muž „vyvinul výslechové a vyšetřovací techniky“ používané Hamásem a že jeho smrt významně ovlivní schopnosti teroristů.

Kromě toho armáda sdělila, že zabila tříčlennou skupinu ozbrojenců v Chán Júnisu a dva další bojovníky při náletu v centrální části Pásma Gazy.

Armáda rovněž oznámila, že zničila odpalovací zařízení, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý vyslali přes padesát raket na izraelský Netivot. Vojáci podle armády nalezli tři odpalovací zařízení, z nichž každé bylo schopné odpálit deset raket najednou, a část z nich byla připravena k dalším útokům. Kromě toho armáda uvedla, že svým vojákům z letounů v posledních dnech do jižní části Pásma Gazy shodila zhruba šestnáct tun vybavení, včetně munice a potravin.

V Chán Júnisu byla ve středu podle jordánské armády při izraelském ostřelování vážně poškozena jedna ze dvou jordánských vojenských polních nemocnic v Pásmu Gazy. Jordánsko incident označilo za „hrubé porušení mezinárodního práva“ ze strany Izraele. Zraněn podle Ammánu byl jeden zaměstnanec zařízení, jednoho pacienta zasáhla střepina.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané Hamásem tvrdí, že si izraelské údery v noci na středu vyžádaly životy 81 lidí, a to mimo jiné v jižním městě Chán Júnis. Oznámení izraelská armáda nekomentovala. Přesný počet mrtvých vzhledem k pokračujícím bojům nelze nezávisle ověřit. Od začátku konfliktu však podle sdělení úřadů v Pásmu Gazy zahynulo 24 448 lidí, z toho 163 v posledních 24 hodinách, a 61 504 bylo zraněno. Izrael tvrdí, že v regionu zabil přes devět tisíc ozbrojenců a že od začátku pozemní operace padlo 192 izraelských vojáků, z toho dva v úterý.

Dodávka pomoci do Pásma Gazy

Na egyptském Sinajském poloostrově ve středu podle arabských médií přistála dvě katarská vojenská letadla s pomocí pro palestinské civilisty a léky pro zadržovaná izraelská rukojmí. Do Pásma Gazy by se ještě tentýž den měly dostat přes hraniční přechod v Rafáhu. Dohodu v této věci zprostředkovaly Katar a Francie. Hamás uvedl, že za každou krabici léků pro rukojmí bude doručeno tisíc krabic pomoci pro palestinské civilisty.

Portál The Times of Israel napsal, že se jedná o první pomoc, která bude doručena do Pásma Gazy od začátku války, aniž by byla podrobena izraelské kontrole. Web nicméně později informoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu popřel, že by dal souhlas s tím, aby se zásilka do Pásma Gazy dostala bez prověření. „Premiér schválil dodání léků pro rukojmí, ale vůbec se nezabýval bezpečnostními procedurami, které stanoví armáda,“ upřesnil premiérův úřad. The Times of Israel také posléze s odvoláním na nejmenované zdroje z izraelské armády napsal, že ani armáda neví nic o tom, že by zásilka neměla projít izraelskou kontrolou.

Izrael vzdušné údery, na které na konci října navázala pozemní operace v Pásmu Gazy, zahájil v reakci na rozsáhlý teroristický útok Hamásu na jižní Izrael 7. října, při kterém palestinští ozbrojenci pozabíjeli na dvanáct set lidí a přes 240 jich unesli. Část rukojmí Hamás propustil za dosud jediného příměří na konci listopadu výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli.

Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem předsedy Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, Spojené státy a Evropská unie považují Hamás za teroristickou organizaci.

Izrael oznámil, že na Západním břehu zničil teroristickou buňku

Izraelská armáda ve středu také oznámila, že při náletu na uprchlický tábor Balata na okupovaném Západním břehu Jordánu zlikvidovala teroristickou buňku včetně jejího šéfa. Skupina podle vojenských zdrojů plánovala bezprostřední útok, napsal list Times of Israel.

Šéf „teroristické infrastruktury tábora“ nedaleko města Nábulus byl zodpovědný za řadu nedávných útoků včetně střelby v Jeruzalémě, která si vyžádala dva zraněné, uvedla armáda. Operaci za pomocí dronu provedla ve spolupráci se službou Šin Bet.

Do nemocnice v Nábulusu podle palestinského ministerstva zdravotnictví přivezli blíže neidentifikované ohořelé tělo poté, co izraelské síly zaútočily na vozidlo nedaleko Balaty, napsala agentura Reuters. Další palestinské zdroje uvedly, že při náletu na automobil zahynuli tři lidé. Zásah podle nich v táboře provázela zatýkací razie, píše ToI. Informace ovšem nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří v Gaze

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu při vystoupení na Světovém ekonomickém fóru řekl, že mu láme srdce sledovat každodenní utrpení nevinných lidí v Pásmu Gazy. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že „musí existovat“ jiná cesta, jak zajistit bezpečnost Izraelců. Podle Blinkena je třeba co nejdříve začít připravovat přechod k jinému uspořádání mezi Palestinci a Izraelci, které by podle Washingtonu stálo na „reformované“ palestinské samosprávě spolupracující s Izraelem.

Spojené státy izraelské tažení proti Hamásu podporují, zároveň však na představitele židovského státu apelují, aby kladli větší důraz na ochranu palestinských civilistů a dodávky humanitární pomoci. Kromě toho Američané požadují po svém spojenci formulaci plánu pro období po válce, přičemž sami prosazují posílení palestinské samosprávy aktuálně působící na okupovaném Západním břehu Jordánu a postupné směřování k vytvoření palestinského státu. Izraelská vláda americkou představu nesdílí a podle informací zpravodajského webu Axios ve Washingtonu sílí frustrace.

V rámci Světového ekonomického fóra promluvil o situaci i generální tajemník OSN Antonio Guterres, který vyzval k uzavření okamžitého příměří v Pásmu Gazy a řekl, že obě strany konfliktu pošlapávají mezinárodní právo a neberou ohled na Ženevské úmluvy ani na Chartu Organizace spojených národů. Prohlásil také, že svět v současnosti pouze přihlíží utrpení civilistů, kteří kvůli izraelskému úderu na Gazu umírají, trpí, přišli o domovy a nemají přístup k humanitární pomoci. „Opakuji svou výzvu uzavřít okamžité humanitárního příměří v Gaze a nastoupit cestu k trvalému míru mezi Izraelci a Palestinci založenému na dvoustátním řešení,“ řekl Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pohrozil EU kvůli Kanadě vysokými cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 10 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 11 hhodinami

Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice, uvádí SVT

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.
před 11 hhodinami

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.