Politické násilí nemá v demokracii místo, zní nejen z USA

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

„Musíme všichni odsoudit tento odporný čin a přičinit se o to, aby to nevedlo k dalšímu násilí,“ zdůraznila viceprezidentka USA Kamala Harrisová.

„V naší demokracii není místo pro politické násilí,“ napsal exprezident Barack Obama na síti X.

„Jsem zděšen tím, co se stalo na Trumpově mítinku v Pensylvánii, a cítím úlevu, že bývalý prezident Trump je mimo nebezpečí. Politické násilí v naší zemi nemá místo,“ uvedl v prohlášení lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer.

„Jako člověk, jehož rodina se stala obětí politického násilí, vím, že politické násilí jakéhokoliv druhu nemá v naší společnosti místo. Děkuji bohu, že bývalý prezident Trump je v bezpečí,“ napsala bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů a dlouholetá spojenkyně současného šéfa Bílého domu Nancy Pelosiová.

„Politické násilí je absolutně nepřijatelné. Přeji Donaldu Trumpovi a všem ostatním, kteří mohli být zraněni, brzké uzdravení,“ vzkázal vermontský demokratický senátor Bernie Sanders.

„Tento čin by měl děsit každého Američana milujícího svobodu. Násilí na prezidentských kandidátech nesmí být nikdy normalizováno,“ uvedla exguvernérka Jižní Karolíny a Trumpova bývalá soupeřka v boji o nominaci Republikánské strany do prezidentských voleb Nikki Haleyová.

Světové lídry střelba šokovala

Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese střelbu odsoudil a označil ji za „akt politického násilí“. Znepokojení vyjádřil Vatikán, podle kterého sobotní „epizoda násilí (...) zraňuje lidi i demokracii“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyneová na síti X uvedla, že je střelbou hluboce šokována, a popřála exprezidentovi, aby se rychle zotavil. Vyjádřila také soustrast rodině oběti z řad diváků. „Politické násilí nemá v demokracii místo,“ dodala.

Stejně hovoří generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který Trumpovi rovněž popřál brzké uzdravení.

Už v noci se vyjádřil také nový britský premiér Keir Starmer: „Jsme šokováni scénami z mítinku prezidenta Trumpa v Pensylvánii. Odsuzujeme co nejdůrazněji všechny formy politického násilí a posíláme v tuto chvíli přání všeho nejlepšího prezidentovi Trumpovi a jeho rodině.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je v myšlenkách s Trumpem, který se stal obětí pokusu o atentát, a přeje mu brzké uzdravení. „Je to tragédie pro naše demokracie. Francie sdílí šok a rozhořčení amerického lidu,“ napsal Macron na síti X.

Na incident reagoval i slovenský premiér Robert Fico, který se v polovině května sám stal terčem atentátníka. „Kdyby útočník na D. Trumpa uměl slovensky, stačilo by, kdyby si přečetl Denník N, Sme nebo Aktuality, aby dostal chuť ‚dát do pořádku‘ neposlušného bývalého prezidenta USA. Scénář jako přes kopírák,“ napsal na Facebooku Fico, který má s některými slovenskými médii napjaté vztahy.

„Musíme se rozhodně postavit proti jakékoli formě násilí, která zpochybňuje demokracii,“ uvedl japonský premiér Fumio Kišida.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že událost je znepokojující a konfrontační, zatímco kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že je z ní znechucen. „Politické násilí není nikdy přijatelné,“ dodal. Podobně se vyjádřili také vedoucí představitelé Thajska, Tchaj-wanu, Nového Zélandu a Filipín.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že ho střelba v Pensylvánii šokovala. Maďarský premiér Viktor Orbán, který se s Trumpem setkal tento týden při návštěvě Spojených států na summitu NATO, prohlásil, že se za bývalého prezidenta „v této temné hodině“ modlí.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva označil střelbu za nepřijatelnou a vyzval všechny demokraty, aby ji odsoudili. „Útok na bývalého prezidenta Donalda Trumpa musí všichni zastánci demokracie a dialogu v politice důrazně odmítnout. To, co jsme teď viděli, je nepřijatelné,“ konstatoval brazilský lídr.

Indický premiér Naréndra Módí označil Trumpa za svého přítele a popřál mu brzké uzdravení: „Důrazně odsuzujeme tento incident. Násilí nemá v politice a demokracii místo.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že jde o hrozný zločin, který lze jen odsoudit. „A který ukazuje, jak vážné jsou teď globální výzvy pro demokracii. Násilí nesmí nikdy převládnout v žádné formě a na žádném místě,“ řekl.

Fiala: Politika má být soubojem názorů

Politici z Česka stejně jako ti světoví odsuzují útok na Trumpa. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl na sociální síti X, že násilí v politice nesmí mít místo, politika má být jen soubojem názorů.

Prezident Petr Pavel vyzval k uklidnění situace. „Násilí do demokratické společnosti nepatří, proto je nutné jednoznačně odsoudit útok na bývalého amerického prezidenta,“ uvedl na síti X po svém návratu z oficiální návštěvy právě USA. Popřál Trumpovi brzké uzdravení.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že ostře odsuzuje jakýkoliv projev násilí. „V demokracii máme projevovat své názory a postoje účastí ve volbách a verbálně, máme pro to řadu možností, nikoli však za použití zbraně, za použití násilí. Je mi líto oběti a vyjadřuji upřímnou soustrast pozůstalým i všem Američanům,“ sdělila.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nazval útok ohavným činem. „Přeji Donaldu Trumpovi a dalším zraněným rychlé uzdravení a lituji všech ztracených životů,“ napsal. „V boji proti násilí je nutné se spojit a dát jasně najevo, že jeho jakékoliv projevy jsou pro nás naprosto nepřijatelné,“ dodal.

„Šílené, každý normální člověk to musí odsoudit. Přeju mu rychlé uzdravení,“ uvedl na sociální síti X šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) označil za nepřijatelné použití násilí k řešení politických sporů. Mluví o dalším tragickém dni pro demokracii. I on popřál Trumpovi rychlé uzdravení.

„Násilí do politiky nepatří, soupeříme s programem a hodnotami. Ale ne za zvuku střelby. Kdekoli,“ soudí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Násilí do politiky nepatří. V žádné podobě, nikde na světě. Jednoznačně odsuzuji útok na Donalda Trumpa,“ sdělil šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN).

Šéf SPD Tomio Okamura vnímá útok na Trumpa jako útok na demokracii. „Je to šílený čin, násilí se nikdy nesmí stát prostředkem politické diskuse,“ řekl. „Je to výsledek nenávistných kampaní pseudoliberálů, liberálních médií a lidí, co prosazují liberální názory,“ myslí si.

Útok odsoudil i senátor a někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. „Politici si ale také musí uvědomit, že radikalizací politiky, lhaním, podváděním, agresivním chováním a ohrožováním svobody vyvolávají běsy, které slabší nebo vyšinutí jedinci nemusí mít pod kontrolou. To se pak obrací proti celé společnosti,“ napsal.

Zprávy o střelbě šokovaly také předsedu senátního výboru pro zahraniční věci a rovněž bývalého prezidentského kandidáta Pavla Fischera. „Odsuzuji násilí. Síla demokracie spočívá v síle argumentů a v respektu k pravidlům,“ napsal na sociální síti X.

Bývalý prezident Václav Klaus uvedl, že pokus o atentát byl zoufalým pokusem uvést do chaosu nejen Ameriku, ale i celý svět. „Byl pokusem prodloužit válku na Ukrajině, zvýšit závody ve zbrojení a přiblížit nás k celosvětovému konfliktu,“ napsal exprezident na webu Institutu Václava Klause. Šlo podle něj o důsledek zesilování nenávistné ideové propagandy těch, kteří nechtějí svobodu a demokracii.

Reakce Ruska a Číny

Čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil Trumpovi v souvislosti se střelbou „svůj soucit a sympatie“, informovalo čínské ministerstvo zahraničí. „Čína situaci související se střelbou na bývalého prezidenta Donalda Trumpa obezřetně sleduje,“ dodalo ministerstvo.

K incidentu se vyjádřila i Moskva, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury TASS ovšem osočila Spojené státy, že by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. Posléze agentura RIA Novosti ještě uvedla, že Moskva násilí v politickém boji ostře odsuzuje. Kreml ale také prohlásil, že útok na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa odráží atmosféru, kterou vytvořila administrativa nynějšího prezidenta Joea Bidena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...