K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.
Bílý dům zveřejnil společné prohlášení USA, Francie, Evropské unie, Británie, Německa, Saúdské Arábie, Kataru a dalších zemí s výzvou k okamžitému příměří v oblastech u hranice mezi Izraelem a Libanonem, které by mělo trvat 21 dnů. Země vyzvaly také k implementaci rezoluce Rady bezpečnosti OSN z června, která podporovala dohodu o příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
„V uplynulých dnech jsme s americkými partnery pracovali na návrhu na dočasné příměří o délce 21 dnů,“ uvedl před vydáním prohlášení šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot. Během příměří by se měla uskutečnit další jednání mezi Izraelem a Hizballáhem o situaci na jihu Libanonu a severu Izraele. Barrot uvedl, že návrh na zastavení bojů bude brzy zveřejněn, podle některých zdrojů se tak stane v příštích hodinách. „Očekáváme, že ho (příměří) obě strany přijmou bez průtahů,“ dodal ministr.
„Vyzýváme všechny strany, včetně vlád Izraele a Libanonu, aby okamžitě přijaly dočasný klid zbraní,“ stojí v textu dokumentu. Ten zároveň označuje rok trvající přeshraniční boje za neúnosné s tím, že představují „nepřijatelné riziko“ rozšíření konfliktu. „Není to v ničím zájmu, ani zájmu Izraelců, ani Libanonců (...) nastal čas uzavřít dohodu, která umožní civilistům na obou stranách hranice bezpečný návrat do jejich domovů,“ uvádí výzva, jejímiž dalšími signatáři jsou i Austrálie, Kanada, EU, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar.
V brzké zavedení příměří doufá také libanonský premiér Nadžíb Míkátí. Podle něj Rada bezpečnosti OSN musí vyvinout tlak na Izrael, aby zastavil boje na všech frontách, sdělil agentuře Reuters.
Budeme bojovat plnou silou, vzkazuje Izrael
Izraelský premiér Netanjahu ale informaci o tom, že má v následujících hodinách být uzavřeno příměří na izraelsko-libanonské hranici, popřel. „Jedná se o americko-francouzský návrh, na který premiér ani nereagoval,“ uvedl podle ToI úřad izraelské vlády.
Mluvčí vlády David Mencer uvedl, že premiér nařídil armádě pokračovat v boji plnou silou. „Podle plánu IDF budou pokračovat i boje v Gaze, dokud nedosáhneme cílů této války,“ dodal mluvčí.
Navrhované třítýdenní příměří s Libanonem je pro Izrael z více důvodů nepřijatelné, uvedl zpravodaj České televize v Izraeli David Borek. Židovský stát podle něj zároveň nevylučuje pozemní operaci do Libanonu ani diplomatické řešení konfliktu. „Dá se říct, že zostřený tlak Izraele na Hizballáh je ve skutečnosti snahou donutit hnutí k diplomatické pružnosti a zároveň vyvolat v mezinárodním společenství pocit urgentnosti, aby začalo řešit problém neobyvatelné severní hranice Izraele,“ uvedl zpravodaj.
Velitel vzdušných sil Hizballáhu byl prý zabit
Izraelská armáda uvedla, že v noci na čtvrtek zasáhla kolem 75 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Ve čtvrtek pak pokračuje v úderech na desítky dalších cílů, včetně Bejrútu, kde zabila dalšího významného velitele této radikální organizace. Napsal to server The Times of Israel, podle nějž militantní šíitské hnutí vypálilo na Izrael 45 raket. Agentura Reuters informovala, že izraelský nálet na libanonské město Júnín si ve středu pozdě večer vyžádal životy nejméně 23 Syřanů, převážně žen a dětí.
Terčem náletu na město Dahíja, které leží na jižním předměstí libanonského hlavního města a je považováno za baštu Hizballáhu, se podle izraelské armády stal šéf vzdušných sil Hizballáhu Muhammad Surúr. Dva zdroje Reuters z bezpečnostních kruhů uvedly, že byl při úderu zabit. Informaci o jeho smrti krátce nato potvrdila izraelská armáda, podle níž Surúr řídil řadu vzdušných úderů na Izrael včetně útoků pomocí výbušných dronů a střel s plochou drahou letu a podílel se také na výrobě dronů.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi po zabití dalšího význačného velitele Hizballáhu prohlásil, že Izrael nesmí v útocích polevit. „V útocích na Hizballáh musíme pokračovat. Na tuto příležitost jsme čekali roky,“ uvedl Halevi podle armády po vyhodnocení úderu v Bejrútu, a jasně tak naznačil, že armáda je v této fázi proti uzavření dočasného příměří.
Izraelské letectvo zarazí veškeré dodávky zbraní směřující z Íránu do rukou libanonského hnutí Hizballáh a připravuje podporu jednotek na zemi pro případnou pozemní operaci proti této radikální šíitské organizaci na území Libanonu. Uvedl to velitel izraelských vzdušných sil Tomer Bar, který znemožnění transferu zbraní označil za aktuální prioritu.
„V Libanonu se chystáme zabránit jakékoli možnosti převozu zbraní z Íránu do Libanonu,“ řekl generálmajor Bar na setkání s důstojníky. „Sebejistota (vůdce Hizballáhu Hasana) Nasralláha... závisí na dodávkách z Íránu,“ dodal. „Bok po boku se severním velením se připravujeme na pozemní manévr. Budeme připraveni, padne-li rozkaz. To je však rozhodnutí, které musí přijít shora,“ řekl Bar ve videu, které zveřejnila izraelská armáda.
Cílem Izraele v boji proti Hizballáhu je eliminovat nebezpečí pro svoje severní území, řekl v pořadu Horizont ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík. To, zda převládne umírněnost, nebo se „konflikt rozlije do celého regionu“, bude pak podle něho záležet na postoji Íránu.
Izraelské údery mají za pár dní stovky obětí
Při izraelských útocích na Libanon od pondělí zemřelo podle libanonské vlády přes šest set lidí a na dva tisíce dalších osob bylo zraněno. Podle agentury DPA, která se odvolává na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) při nich přišlo o život také více než sto Syřanů. V Libanonu je na 1,5 milionu syrských uprchlíků.
Izraelská armáda tvrdí, že terčem jejích útoků byly sklady zbraní, odpalovací zařízení či budovy používané šíitským teroristickým hnutím Hizballáh. Na sociální síti X zveřejnila záběry některých úderů, na nichž jsou vidět útoky na řadu budov. Přesný rozsah škod, který způsobily, zatím není znám. Ani to, jestli si vyžádaly oběti na životech.
Írán by Libanon podpořil „všemi prostředky“
„V Libanonu se rozpoutává peklo,“ upozornil na začátku zasedání Rady bezpečnosti OSN António Guterres. Generální tajemník OSN vyzval k příměří, které by zaručilo dodávky pomoci do Libanonu. „Svět nemůže dopustit, aby se z Libanonu stalo další Pásmo Gazy,“ zdůraznil Guterres a poukázal na situaci na palestinském území, kde boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás způsobily velké ztráty na životech a výrazné zhoršení humanitární situace.
„Region je na pokraji naprosté katastrofy. Pokud se situace nevyřeší, tak svět bude čelit katastrofálním následkům,“ uvedl před zasedáním Rady bezpečnosti OSN šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. Podle něj Izrael překročil svými rozsáhlými údery na Libanon z uplynulých dnů všechny meze. V případě izraelské ofenzivy by Írán podpořil „všemi prostředky“ Libanon.
Izrael upřednostňuje diplomacii, tvrdí zástupce při OSN
Reakce na návrh příměří jsou v Izraeli smíšené. Krajně pravicový ministr financi Becalel Smotrič na síti X napsal, že vojenská „kampaň na severu by měla skončit jen jedním scénářem: zničením Hizballáhu a zbavením ho možnosti škodit obyvatelům severu“. Dodal, že Hizballáh nesmí dostat čas na to, aby se vzpamatoval z izraelských úderů a po třech týdnech byl schopen pokračovat v bojích. Podle ToI se k výzvě staví kriticky i řada starostů severoizraelských obcí.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid naopak reagoval na návrh vstřícněji. Podle něj by ale příměří mělo trvat jen týden, nikoliv tři, aby Hizballáh nemohl přeskupit síly. „Jakýkoli předložený návrh musí umožnit obyvatelům severu okamžitý bezpečný návrat do jejich domovů a vést k obnovení jednání o dohodě o rukojmích,“ uvedl s odkazem na zprostředkovaná jednání s palestinskou teroristickou skupinou Hamás, která dosud nepřinesla ukončení bojů v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmích unesených palestinskými ozbrojenci z Izraele loni v říjnu.
Zástupce Izraele při OSN Danny Danon řekl před zveřejněním výzvy k příměří, že jeho země chce řešit bezpečnost u hranice s Libanonem diplomatickými prostředky. „Pokud diplomacie nedokáže zajistit našim obyvatelům návrat domů, tak použijeme všechny další prostředky, které máme v souladu s mezinárodním právem k dispozici,“ uvedl Danon. Ve středu izraelská armáda uvedla, že bude pokračovat ve svých úderech. Kvůli možné pozemní operaci v Libanonu armáda povolala dodatečné zálohy.
„Pozemní operace je nepochybně ve hře, ale je to zatím stále věc, která je pouze příslibem, který je takticky využíván k tomu, aby Izrael dosáhl svých cílů bez vstupu pozemních jednotek do Libanonu. Izrael toto rozhodnutí nechce učinit, pokud nebude muset,“ tvrdí Borek. Navozování hrozeb invaze, tak, aby působily věrohodně, je podle něj prostředkem k tomu, aby Izrael obnovil klid na severní hranici a Hizballáh se z příhraničních oblastí jižního Libanonu stáhl.
Židovský stát si bude dělat, co chce, míní analytik
Izrael v posledních dnech velmi rozšířil rozsah svých úderů na Libanon, které podle místních úřadů stály od pondělí život několika set lidí. Izrael tvrdí, že útočí na libanonské hnutí Hizballáh, které od října opakovaně ostřeluje sever Izraele. Tam musela část obyvatel opustit své domovy.
Podle výzkumníka z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Daniela Izrael prozatím stále vyčkává, jak bude Hizballáh reagovat na údery z posledních dní. „(Izraelské ozbrojené síly) potřebují vědět, v jakém stavu ho izraelské údery zanechaly,“ uvedl.
„Bez dodatečného tlaku ze strany USA, případně mezinárodního spojenectví, si bude Izrael dělat, co chce. Viděli jsme to už v Gaze, viděli jsme to okolo jednání o příměří v Gaze, i izraelského postupu v Rafahu. Pokud se Izrael rozhodne, že provede pozemní útok na jih Libanonu, tak ho provede,“ řekl Daniel.
Američané poskytli Izraelcům téměř devět miliard dolarů
Izrael si zajistil od Spojených států balík finanční pomoci v celkové výši 8,7 miliardy dolarů (196 miliard korun) na podporu pokračujícího vojenského úsilí a pro udržení kvalitativní vojenské převahy v regionu. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámilo izraelské ministerstvo obrany.
Součástí balíku je 3,5 miliardy dolarů na nezbytné válečné zakázky, tyto peníze už ministerstvo obdrželo a vyčlenilo na nejdůležitější vojenské nákupy. Zbývajících 5,2 miliardy dolarů je určeno na posílení životně důležité protivzdušné obrany včetně protiraketových systémů Iron Dome, David's Sling a pokročilého laserového systému, který je v pokročilé fázi vývoje, uvedl resort ve zprávě.
