Izrael v Bejrútu údajně zabil jednoho z velitelů Hizballáhu

Nahrávám video

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

„Izraelská armáda v současné době provádí masivní údery na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu. Podrobnosti budou následovat,“ uvedla armáda v prohlášení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že židovský stát proti Hizballáhu útočit nepřestane. „V úderech na Hizballáh budeme pokračovat. A libanonskému lidu říkám: Naše válka není proti vám, naše válka je proti Hizballáhu,“ ujistil.

Tamní média pak s odvoláním na zdroje z izraelského ministerstva obrany přinesla zprávu, že podle odhadů bylo při náletech již zničeno na padesát procent raketových kapacit Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý zpravodajskému webu The Times of Israel (ToI) řekl, že tento odhad bude zřejmě přehnaný. Tiskové oddělení armády serveru sdělilo, že uvedená data nepocházejí od armády a že je není schopno bezprostředně ověřit.

Načítání...

Úder v Bejrútu

Izraelská armáda tvrdí, že při úterním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabila Ibrahíma Kubaisiho, kterého označila za velitele raketových jednotek libanonského hnutí Hizballáh. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok zabil celkem šest lidí a také patnáct osob zranil, napsaly zpravodajské agentury. Hizballáh se k úderu oficiálně nevyjádřil, zdroj blízký hnutí však agentuře AFP úmrtí potvrdil.

Kubaisi byl podle izraelské armády velitelem raketových jednotek Hizballáhu a byl zodpovědný za raketové útoky vedení z Libanonu proti Izraeli. „Kubaisi byl ústředním zdrojem vědomostí v oblasti raket a měl blízko k vysokému vojenskému vedení Hizballáhu,“ uvedla odpoledne izraelská armáda. Podle ní při úderu byli v jeho blízkosti i další vysocí představitelé raketových jednotek proíránského hnutí.

„Izraelský úder na jižní předměstí Bejrútu zabil vojenského velitele Hizballáhu Ibrahíma Kubaisiho,“ cituje nejmenovaný zdroj blízký libanonskému hnutí agentura AFP.

Již dříve dva zdroje řekly agentuře Reuters, že při nynějším úderu byl zabit Kubaisi. Saúdskoarabská média se místo toho domnívala, že izraelská armáda chtěla zaútočit na šéfa zahraničních operací Hizballáhu Talála Hamíju.

Ranní údery Hizballáhu

Hizballáh v úterý ráno uvedl, že podnikl několik útoků na izraelské vojenské cíle a že terčem jednoho z nich byla továrna na trhaviny v Izraeli, jež se nachází zhruba šedesát kilometrů od libanonské hranice. Třikrát zaútočil také na letiště Megiddo na severu židovského státu, píše agentura Reuters.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že k poledni místního času (11:00 SELČ) odpálil Hizballáh na severní Izrael asi sto raket, z nichž některé byly sestřeleny, zatímco jiné dopadly mimo obydlené oblasti. Armáda odpoledne oznámila svůj cílený úder na jižní předměstí Bejrútu. Média v regionu se domnívají, že terčem mohl být některý z vysoce postavených Hizballáhu.

O svých nočních úderech na Hizballáh armáda informovala na síti X, kde zveřejnila i video. Zároveň oznámila, že při úderech v jižním Libanonu došlo k následným výbuchům munice této teroristické skupiny.

Izraelské vzdušné údery v Libanonu si v posledních dvou dnech podle místního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 558 lidí včetně desítek žen a dětí, píše agentura AP. Více než 1800 osob utrpělo zranění.

Pondělní útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od války s hnutím v roce 2006. Izraelská média s odkazem na zdroje z ministerstva obrany uváděla, že podle odhadů bylo při náletech zničeno asi padesát procent raketových schopností Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý řekl listu The Times of Israel, že to zřejmě bude méně. Kvůli eskalaci bojů byla zrušena některá letecká spojení do Bejrútu a Tel Avivu.

Hromadné odjezdy z Libanonu

Kvůli intenzivním izraelským úderům mezitím odjely z Libanonu stovky lidí. Podle agentury AFP, která se odkazuje na syrského bezpečnostního představitele, mířili tito lidé do střední Sýrie. V oblasti přitom mnoho let zuřila občanská válka.

Opuštění domovů kvůli izraelským útokům potvrdila také OSN. Jedná se především právě o obyvatele jihu Libanonu, kteří se většinou přemístili do jiných částí země.

Dva hraniční přechody, které spojují sever Libanonu se syrským governorátem Homs, zaznamenaly příchod zhruba pěti set lidí z Libanonu do Sýrie během pondělního odpoledne a večera. Provoz směrem do Sýrie podle zdroje agentury AFP pokračoval i během úterý.

Governatorát Homs patří k oblastem v Sýrii, kde byly aktivity povstalců proti vládě silné. Občanská válka tam byla velmi ničivá, v uplynulých letech se situace zlepšila a stabilizovala. Podle dokumentu agentury EU pro azyl z dubna letošního roku nebyla oblast stále zcela bezpečná.

Libanonský ministr Násir Jásín, který organizuje krizové operace v reakci na pondělní údery, řekl Reuters, že 89 škol a dalších zařízení nově slouží jako provizorní přístřešky pro více než 26 tisíc lidí, kteří uprchli před tím, co označil za „izraelská zvěrstva“.

Na dálnicích z jižního Libanonu, odkud lidé prchají na sever země, se tvoří dlouhé kolony. Jeden Libanonec serveru BBC řekl, že z jihu jel do Bejrútu 17 hodin. V hlavním městě je přitom méně aut, než je obvyklé, a řada obchodů v úterý zůstala zavřena.

Nahrávám video

„To, co se odehrává v posledním týdnu, je skutečná válka. Není to válka na sto procent, ta eskalace ještě pořád nedospěla do potenciálu, který může získat, ale bylo by eufemismem to, co se odehrává v posledních dnech, nazývat nějakými jinými slovy,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Je to válka, jejíž spuštění trvalo Izraeli jedenáct měsíců, kdy reagoval proporčně a pasivně svým způsobem na pokračující neustálé raketové útoky Hizballáhu,“ dodal s tím, že skoro rok tak vláda premiéra Benjamina Netanjahua čelila kritice ze strany veřejnosti a politické konkurence, že nereaguje dostatečně na „fanatiky, kteří bezostyšným způsobem útočí na izraelské pohraničí“. To musely opustit desetitisíce obyvatel a Netanjahu v posledních dnech slíbil, že zajistí, aby se vrátili domů.

Nahrávám video

Pozemní ofenziva ve hře

Podle Borka se válka může ještě stupňovat, jelikož Hizballáh ještě nepoužil veškerý dostupný rejstřík zbraní, včetně útoků hluboko do izraelského vnitrozemí. Nyní ostřeluje místa do vzdálenosti padesáti, maximálně sta kilometrů, cílit ale reálně může i na místa jako Tel Aviv, dálniční uzly, odsolovací a těžební zařízení, upozornil zpravodaj.

Zrušené lety

Emirátské aerolinky Emirates, Etihad a FlyDubai kvůli bezpečnostní situaci zrušily lety do Libanonu, upozornila agentura AP. Podle Reuters tak učinily také Qatar Airways a Turkish Airlines a zrušeno bylo v úterý 15 odletů z bejrútského mezinárodního letiště Rafíka Harírího a 29 příletů do libanonské metropole.

Přílety a odlety na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu podle izraelské stanice Channel 12 zrušily i letecké společnosti Wizz Air, British Airways a Azerbaijan Airlines. Pražské letiště zatím zrušené lety do Tel Avivu neeviduje, uvedla mluvčí Denisa Hejtmánková.

Řada leteckých společností přitom teprve nedávno obnovila lety do Izraele poté, co je přerušila po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael loni 7. října, který následně spustil válku v Pásmu Gazy a právě i přeshraniční boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí míří na zasedání Valného shromáždění do New Yorku, aby navázal další kontakty s ohledem na nejnovější vývoj. Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že Hizballáh „se nemůže postavit sám proti zemi, kterou brání, podporují a zásobují západní země, evropské země a Spojené státy“. Pezeškján tak odkazoval na západní podporu Izraele.

Masivní útok pagery

Oboustranná intenzivní palba v posledních dnech následovala po sérii výbuchů pagerů a vysílaček z minulého týdne, které v Libanonu zabily čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu.

Teroristické hnutí i libanonská vláda akci připsaly Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Netanjahu nicméně v neděli prohlásil, že židovský stát v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si hnutí nedovedlo ani představit.

„Mám zprávu pro libanonský lid. Izrael není ve válce s vámi, ale s Hizballáhem. Hizballáh vás příliš dlouho používal jako lidské štíty. Umístil rakety do vašich obývacích pokojů a rakety do vašich garáží. Tyto rakety a řízené střely jsou namířeny přímo na naše města, přímo na naše občany. Abychom ubránili náš lid před těmito údery, musíme tyto zbraně zničit,“ vzkázal izraelský premiér po pondělním masivním vzdušném úderu své armády v Libanonu.

Rostoucí obliba Netanjahuovy strany

Netanjahuova strana Likud je po strmém pádu popularity po loňském brutálním útoku Hamásu na Izrael opět na vrcholu národních průzkumů, upozornil list Financial Times (FT), podle něhož k tomu přispěly právě i agresivnější vojenské operace židovského státu v Libanonu a Íránu.

Oživení Likudu začalo již začátkem roku, výrazněji ale obliba strany vzrostla až koncem července po atentátu na špičky Hizballáhu a Hamásu v Bejrútu a Teheránu, což vyvolalo eskalaci konfliktu Jeruzaléma s jeho regionálními nepřáteli. Tento trend pokračuje i v posledních týdnech, kdy Izrael zasadil Hizballáhu sérii oslabujících úderů a zintenzivnil útoky v Libanonu, všímá si list.

Netanjahuova koalice s ultra-náboženskými a krajně pravicovými stranami by nicméně stále nedosáhla většiny. Sondáže z posledních dvou týdnů naznačují, že Likud by mohl v nových volbách do 120členného izraelského parlamentu získat okolo 25 křesel. Po 7. říjnu přitom jeho preference klesly na nejnižších bod, kdy odhady straně připisovaly šestnáct křesel.

„Netanjahu se definitivně vzpamatoval z poválečné havárie,“ řekla FT politická analytička Dahlia Scheindlinová. „Vypadá to, že Izrael přebírá iniciativu. Je pravda, že se všichni děsí následků. Ale pokaždé jich bylo nakonec mnohem méně než Armageddon, kterého se mnozí obávali. A spousta lidí z toho vychází a myslí si, že Netanjahu si v Izraeli znovu vybudoval pozici,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled