Izrael v Bejrútu údajně zabil jednoho z velitelů Hizballáhu

3 minuty
Události: Izraelské údery proti Hizballáhu v Libanonu
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

„Izraelská armáda v současné době provádí masivní údery na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu. Podrobnosti budou následovat,“ uvedla armáda v prohlášení.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že židovský stát proti Hizballáhu útočit nepřestane. „V úderech na Hizballáh budeme pokračovat. A libanonskému lidu říkám: Naše válka není proti vám, naše válka je proti Hizballáhu,“ ujistil.

Tamní média pak s odvoláním na zdroje z izraelského ministerstva obrany přinesla zprávu, že podle odhadů bylo při náletech již zničeno na padesát procent raketových kapacit Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý zpravodajskému webu The Times of Israel (ToI) řekl, že tento odhad bude zřejmě přehnaný. Tiskové oddělení armády serveru sdělilo, že uvedená data nepocházejí od armády a že je není schopno bezprostředně ověřit.

Načítání...

Úder v Bejrútu

Izraelská armáda tvrdí, že při úterním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabila Ibrahíma Kubaisiho, kterého označila za velitele raketových jednotek libanonského hnutí Hizballáh. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok zabil celkem šest lidí a také patnáct osob zranil, napsaly zpravodajské agentury. Hizballáh se k úderu oficiálně nevyjádřil, zdroj blízký hnutí však agentuře AFP úmrtí potvrdil.

Kubaisi byl podle izraelské armády velitelem raketových jednotek Hizballáhu a byl zodpovědný za raketové útoky vedení z Libanonu proti Izraeli. „Kubaisi byl ústředním zdrojem vědomostí v oblasti raket a měl blízko k vysokému vojenskému vedení Hizballáhu,“ uvedla odpoledne izraelská armáda. Podle ní při úderu byli v jeho blízkosti i další vysocí představitelé raketových jednotek proíránského hnutí.

„Izraelský úder na jižní předměstí Bejrútu zabil vojenského velitele Hizballáhu Ibrahíma Kubaisiho,“ cituje nejmenovaný zdroj blízký libanonskému hnutí agentura AFP.

Již dříve dva zdroje řekly agentuře Reuters, že při nynějším úderu byl zabit Kubaisi. Saúdskoarabská média se místo toho domnívala, že izraelská armáda chtěla zaútočit na šéfa zahraničních operací Hizballáhu Talála Hamíju.

Ranní údery Hizballáhu

Hizballáh v úterý ráno uvedl, že podnikl několik útoků na izraelské vojenské cíle a že terčem jednoho z nich byla továrna na trhaviny v Izraeli, jež se nachází zhruba šedesát kilometrů od libanonské hranice. Třikrát zaútočil také na letiště Megiddo na severu židovského státu, píše agentura Reuters.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že k poledni místního času (11:00 SELČ) odpálil Hizballáh na severní Izrael asi sto raket, z nichž některé byly sestřeleny, zatímco jiné dopadly mimo obydlené oblasti. Armáda odpoledne oznámila svůj cílený úder na jižní předměstí Bejrútu. Média v regionu se domnívají, že terčem mohl být některý z vysoce postavených Hizballáhu.

O svých nočních úderech na Hizballáh armáda informovala na síti X, kde zveřejnila i video. Zároveň oznámila, že při úderech v jižním Libanonu došlo k následným výbuchům munice této teroristické skupiny.

Izraelské vzdušné údery v Libanonu si v posledních dvou dnech podle místního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 558 lidí včetně desítek žen a dětí, píše agentura AP. Více než 1800 osob utrpělo zranění.

Pondělní útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od války s hnutím v roce 2006. Izraelská média s odkazem na zdroje z ministerstva obrany uváděla, že podle odhadů bylo při náletech zničeno asi padesát procent raketových schopností Hizballáhu. Izraelský vojenský zdroj ale v úterý řekl listu The Times of Israel, že to zřejmě bude méně. Kvůli eskalaci bojů byla zrušena některá letecká spojení do Bejrútu a Tel Avivu.

Hromadné odjezdy z Libanonu

Kvůli intenzivním izraelským úderům mezitím odjely z Libanonu stovky lidí. Podle agentury AFP, která se odkazuje na syrského bezpečnostního představitele, mířili tito lidé do střední Sýrie. V oblasti přitom mnoho let zuřila občanská válka.

Opuštění domovů kvůli izraelským útokům potvrdila také OSN. Jedná se především právě o obyvatele jihu Libanonu, kteří se většinou přemístili do jiných částí země.

Dva hraniční přechody, které spojují sever Libanonu se syrským governorátem Homs, zaznamenaly příchod zhruba pěti set lidí z Libanonu do Sýrie během pondělního odpoledne a večera. Provoz směrem do Sýrie podle zdroje agentury AFP pokračoval i během úterý.

Governatorát Homs patří k oblastem v Sýrii, kde byly aktivity povstalců proti vládě silné. Občanská válka tam byla velmi ničivá, v uplynulých letech se situace zlepšila a stabilizovala. Podle dokumentu agentury EU pro azyl z dubna letošního roku nebyla oblast stále zcela bezpečná.

Libanonský ministr Násir Jásín, který organizuje krizové operace v reakci na pondělní údery, řekl Reuters, že 89 škol a dalších zařízení nově slouží jako provizorní přístřešky pro více než 26 tisíc lidí, kteří uprchli před tím, co označil za „izraelská zvěrstva“.

Na dálnicích z jižního Libanonu, odkud lidé prchají na sever země, se tvoří dlouhé kolony. Jeden Libanonec serveru BBC řekl, že z jihu jel do Bejrútu 17 hodin. V hlavním městě je přitom méně aut, než je obvyklé, a řada obchodů v úterý zůstala zavřena.

1 minuta
Lidé na jihu Libanonu prchají před izraelskými údery
Zdroj: EBU/Evangelo Sipsas

„To, co se odehrává v posledním týdnu, je skutečná válka. Není to válka na sto procent, ta eskalace ještě pořád nedospěla do potenciálu, který může získat, ale bylo by eufemismem to, co se odehrává v posledních dnech, nazývat nějakými jinými slovy,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Je to válka, jejíž spuštění trvalo Izraeli jedenáct měsíců, kdy reagoval proporčně a pasivně svým způsobem na pokračující neustálé raketové útoky Hizballáhu,“ dodal s tím, že skoro rok tak vláda premiéra Benjamina Netanjahua čelila kritice ze strany veřejnosti a politické konkurence, že nereaguje dostatečně na „fanatiky, kteří bezostyšným způsobem útočí na izraelské pohraničí“. To musely opustit desetitisíce obyvatel a Netanjahu v posledních dnech slíbil, že zajistí, aby se vrátili domů.

9 minut
Zpravodaj ČT Borek: Válka mezi Izraelem a Hizballáhem se má kam stupňovat
Zdroj: ČT24

Pozemní ofenziva ve hře

Podle Borka se válka může ještě stupňovat, jelikož Hizballáh ještě nepoužil veškerý dostupný rejstřík zbraní, včetně útoků hluboko do izraelského vnitrozemí. Nyní ostřeluje místa do vzdálenosti padesáti, maximálně sta kilometrů, cílit ale reálně může i na místa jako Tel Aviv, dálniční uzly, odsolovací a těžební zařízení, upozornil zpravodaj.

Zrušené lety

Emirátské aerolinky Emirates, Etihad a FlyDubai kvůli bezpečnostní situaci zrušily lety do Libanonu, upozornila agentura AP. Podle Reuters tak učinily také Qatar Airways a Turkish Airlines a zrušeno bylo v úterý 15 odletů z bejrútského mezinárodního letiště Rafíka Harírího a 29 příletů do libanonské metropole.

Přílety a odlety na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu podle izraelské stanice Channel 12 zrušily i letecké společnosti Wizz Air, British Airways a Azerbaijan Airlines. Pražské letiště zatím zrušené lety do Tel Avivu neeviduje, uvedla mluvčí Denisa Hejtmánková.

Řada leteckých společností přitom teprve nedávno obnovila lety do Izraele poté, co je přerušila po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael loni 7. října, který následně spustil válku v Pásmu Gazy a právě i přeshraniční boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí míří na zasedání Valného shromáždění do New Yorku, aby navázal další kontakty s ohledem na nejnovější vývoj. Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že Hizballáh „se nemůže postavit sám proti zemi, kterou brání, podporují a zásobují západní země, evropské země a Spojené státy“. Pezeškján tak odkazoval na západní podporu Izraele.

Masivní útok pagery

Oboustranná intenzivní palba v posledních dnech následovala po sérii výbuchů pagerů a vysílaček z minulého týdne, které v Libanonu zabily čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu.

Teroristické hnutí i libanonská vláda akci připsaly Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Netanjahu nicméně v neděli prohlásil, že židovský stát v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si hnutí nedovedlo ani představit.

„Mám zprávu pro libanonský lid. Izrael není ve válce s vámi, ale s Hizballáhem. Hizballáh vás příliš dlouho používal jako lidské štíty. Umístil rakety do vašich obývacích pokojů a rakety do vašich garáží. Tyto rakety a řízené střely jsou namířeny přímo na naše města, přímo na naše občany. Abychom ubránili náš lid před těmito údery, musíme tyto zbraně zničit,“ vzkázal izraelský premiér po pondělním masivním vzdušném úderu své armády v Libanonu.

Rostoucí obliba Netanjahuovy strany

Netanjahuova strana Likud je po strmém pádu popularity po loňském brutálním útoku Hamásu na Izrael opět na vrcholu národních průzkumů, upozornil list Financial Times (FT), podle něhož k tomu přispěly právě i agresivnější vojenské operace židovského státu v Libanonu a Íránu.

Oživení Likudu začalo již začátkem roku, výrazněji ale obliba strany vzrostla až koncem července po atentátu na špičky Hizballáhu a Hamásu v Bejrútu a Teheránu, což vyvolalo eskalaci konfliktu Jeruzaléma s jeho regionálními nepřáteli. Tento trend pokračuje i v posledních týdnech, kdy Izrael zasadil Hizballáhu sérii oslabujících úderů a zintenzivnil útoky v Libanonu, všímá si list.

Netanjahuova koalice s ultra-náboženskými a krajně pravicovými stranami by nicméně stále nedosáhla většiny. Sondáže z posledních dvou týdnů naznačují, že Likud by mohl v nových volbách do 120členného izraelského parlamentu získat okolo 25 křesel. Po 7. říjnu přitom jeho preference klesly na nejnižších bod, kdy odhady straně připisovaly šestnáct křesel.

„Netanjahu se definitivně vzpamatoval z poválečné havárie,“ řekla FT politická analytička Dahlia Scheindlinová. „Vypadá to, že Izrael přebírá iniciativu. Je pravda, že se všichni děsí následků. Ale pokaždé jich bylo nakonec mnohem méně než Armageddon, kterého se mnozí obávali. A spousta lidí z toho vychází a myslí si, že Netanjahu si v Izraeli znovu vybudoval pozici,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...