Opusťte Libanon, vyzvala své občany Británie a USA

3 minuty
Události: Situace na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení adresovaném Britům v Libanonu uvedl: „Napětí je vysoké a situace se může rychle zhoršit... Můj vzkaz britským občanům je jasný: ihned opusťte zemi.“

Londýn rovněž oznámil, že do regionu bude brzy vyslán „vojenský personál“, aby poskytl britským velvyslanectvím „operativní podporu na pomoc britským občanům“. V případě potřeby jsou také v pohotovosti vrtulníky britského letectva.

Navzdory již odloženým a zrušeným letům jsou „možnosti komerční dopravy k opuštění Libanonu stále k dispozici“, uvedla ve zprávě ambasáda USA v Bejrútu. „Vyzýváme ty, kteří si přejí odletět z Libanonu, aby si rezervovali jakoukoli dostupnou letenku, třebaže takové letadlo neodlétá okamžitě nebo neletí po žádané trase,“ uvedl americký zastupitelský úřad.

Izraelská armáda mezitím oznámila, že její letectvo v sobotu ve dvou obcích na jihu Libanonu zasáhlo několik budov, které využívá teroristické hnutí Hizballáh. Objekty využívané hnutím v jiné obci pak ostřelovaly izraelské tanky.

Hizballáh se přihlásil k několika raketovým útokům na izraelské obce a stanoviště izraelské armády poblíž libanonsko-izraelské hranice a v horní a západní Galileji. Útoky si podle armády nevyžádaly žádná zranění.

Americká letadlová loď

Na Blízký východ dorazí americká letadlová loď Abraham Lincoln. Doprovodí ji křižníky a torpédoborce schopné sestřelovat balistické rakety.

„Cílem je posílit ochranu amerických sil v celém regionu, poskytnout větší podporu izraelské obraně a zajistit, že USA budou připravené reagovat na vyvíjející se krizi,“ prohlásila mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová.

Washington slibuje, že své lodě nepoužije k útokům, ale k tomu, aby jim zabránil. Spojené státy posilují své jednotky v době, kdy Írán hrozí Izraeli tvrdou odvetou za zabití velitele teroristického hnutí Hamás Ismaíla Haníji.

Íránská reakce

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je klíčově dění v Íránu, kde se tamní vojenské, politické a náboženské špičky rozhodují, jakou reakci vůči Izraeli zvolí. „Odveta bude tvrdá. Ve vhodný čas, na vhodném místě a vhodným způsobem,“ prohlásily íránské revoluční gardy.

Život v Izraeli se navenek nezměnil. Izraelská armáda říká, že je připravena na vše. „Každá hodina, každý den, každý týden, ve kterém Izrael prožívá toto napjaté očekávání, působí Izraeli škody,“ upozornil Borek. Podle něj se jedná o psychologické dopady i ekonomické škody na turistický ruch a zrušené lety.

Úder v Gaze

Agentura Reuters s odkazem na prohlášení Hamásu informovala, že nejméně patnáct Palestinců v sobotu zemřelo při leteckém úderu Izraele na budovu bývalé školy ve městě Gaza, která podle palestinských úřadů, jež má pod kontrolou teroristické hnutí, sloužila jako útočiště vysídleným palestinským civilistům.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) uvedla, že budovu bývalé školy používali ozbrojenci Hamásu jako velicí centrum, skladiště zbraní a místo k výcviku. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. 

Izraelské obranné síly tvrdí, že ke zmírnění škod způsobených civilistům při úderu provedly „mnoho kroků“, včetně použití přesné munice, leteckého sledování a dalších zpravodajských informací.

V Pásmu Gazy není žádná bezpečná humanitární zóna, ačkoliv izraelská armáda tak některé oblasti u pobřeží nazývá. I v nich ale provádí letecké útoky s tím, že se tam skrývají ozbrojenci Hamásu. Izraelská armáda v předchozích týdnech vyzvala palestinské civilisty k evakuacím z těchto, podle ní humanitárních, zón.

Velká část z asi 1,9 milionu vysídlených Palestinců se přemisťovala od října několikrát. Utíkají ale většinou už jen do míst zničených bombardováním, která jsou plné sutin a odpadků a kde nemají dost čisté vody ani jídla či zdravotní péči.

Jednání v Káhiře

Šéfové izraelských tajných služeb Mossad a Šin Bet David Barnea a Ronen Bar se už vrátili z Egypta, kam v sobotu odletěli na jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, informoval bez dalších podrobností deník Ha'arec.

Izraelská média předtím psala, že izraelští vyjednavači přijeli do Káhiry, cestu jim v pátek povolil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šance na pokračování nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem snížilo tento týden ve středu zabití šéfa hnutí Ismáíla Haníji, za nímž zřejmě stojí Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...