Opusťte Libanon, vyzvala své občany Británie a USA

Nahrávám video

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení adresovaném Britům v Libanonu uvedl: „Napětí je vysoké a situace se může rychle zhoršit... Můj vzkaz britským občanům je jasný: ihned opusťte zemi.“

Londýn rovněž oznámil, že do regionu bude brzy vyslán „vojenský personál“, aby poskytl britským velvyslanectvím „operativní podporu na pomoc britským občanům“. V případě potřeby jsou také v pohotovosti vrtulníky britského letectva.

Navzdory již odloženým a zrušeným letům jsou „možnosti komerční dopravy k opuštění Libanonu stále k dispozici“, uvedla ve zprávě ambasáda USA v Bejrútu. „Vyzýváme ty, kteří si přejí odletět z Libanonu, aby si rezervovali jakoukoli dostupnou letenku, třebaže takové letadlo neodlétá okamžitě nebo neletí po žádané trase,“ uvedl americký zastupitelský úřad.

Izraelská armáda mezitím oznámila, že její letectvo v sobotu ve dvou obcích na jihu Libanonu zasáhlo několik budov, které využívá teroristické hnutí Hizballáh. Objekty využívané hnutím v jiné obci pak ostřelovaly izraelské tanky.

Hizballáh se přihlásil k několika raketovým útokům na izraelské obce a stanoviště izraelské armády poblíž libanonsko-izraelské hranice a v horní a západní Galileji. Útoky si podle armády nevyžádaly žádná zranění.

Americká letadlová loď

Na Blízký východ dorazí americká letadlová loď Abraham Lincoln. Doprovodí ji křižníky a torpédoborce schopné sestřelovat balistické rakety.

„Cílem je posílit ochranu amerických sil v celém regionu, poskytnout větší podporu izraelské obraně a zajistit, že USA budou připravené reagovat na vyvíjející se krizi,“ prohlásila mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová.

Washington slibuje, že své lodě nepoužije k útokům, ale k tomu, aby jim zabránil. Spojené státy posilují své jednotky v době, kdy Írán hrozí Izraeli tvrdou odvetou za zabití velitele teroristického hnutí Hamás Ismaíla Haníji.

Íránská reakce

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je klíčově dění v Íránu, kde se tamní vojenské, politické a náboženské špičky rozhodují, jakou reakci vůči Izraeli zvolí. „Odveta bude tvrdá. Ve vhodný čas, na vhodném místě a vhodným způsobem,“ prohlásily íránské revoluční gardy.

Život v Izraeli se navenek nezměnil. Izraelská armáda říká, že je připravena na vše. „Každá hodina, každý den, každý týden, ve kterém Izrael prožívá toto napjaté očekávání, působí Izraeli škody,“ upozornil Borek. Podle něj se jedná o psychologické dopady i ekonomické škody na turistický ruch a zrušené lety.

Úder v Gaze

Agentura Reuters s odkazem na prohlášení Hamásu informovala, že nejméně patnáct Palestinců v sobotu zemřelo při leteckém úderu Izraele na budovu bývalé školy ve městě Gaza, která podle palestinských úřadů, jež má pod kontrolou teroristické hnutí, sloužila jako útočiště vysídleným palestinským civilistům.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) uvedla, že budovu bývalé školy používali ozbrojenci Hamásu jako velicí centrum, skladiště zbraní a místo k výcviku. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. 

Izraelské obranné síly tvrdí, že ke zmírnění škod způsobených civilistům při úderu provedly „mnoho kroků“, včetně použití přesné munice, leteckého sledování a dalších zpravodajských informací.

V Pásmu Gazy není žádná bezpečná humanitární zóna, ačkoliv izraelská armáda tak některé oblasti u pobřeží nazývá. I v nich ale provádí letecké útoky s tím, že se tam skrývají ozbrojenci Hamásu. Izraelská armáda v předchozích týdnech vyzvala palestinské civilisty k evakuacím z těchto, podle ní humanitárních, zón.

Velká část z asi 1,9 milionu vysídlených Palestinců se přemisťovala od října několikrát. Utíkají ale většinou už jen do míst zničených bombardováním, která jsou plné sutin a odpadků a kde nemají dost čisté vody ani jídla či zdravotní péči.

Jednání v Káhiře

Šéfové izraelských tajných služeb Mossad a Šin Bet David Barnea a Ronen Bar se už vrátili z Egypta, kam v sobotu odletěli na jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, informoval bez dalších podrobností deník Ha'arec.

Izraelská média předtím psala, že izraelští vyjednavači přijeli do Káhiry, cestu jim v pátek povolil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šance na pokračování nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem snížilo tento týden ve středu zabití šéfa hnutí Ismáíla Haníji, za nímž zřejmě stojí Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled