Opusťte Libanon, vyzvala své občany Británie a USA

Nahrávám video

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení adresovaném Britům v Libanonu uvedl: „Napětí je vysoké a situace se může rychle zhoršit... Můj vzkaz britským občanům je jasný: ihned opusťte zemi.“

Londýn rovněž oznámil, že do regionu bude brzy vyslán „vojenský personál“, aby poskytl britským velvyslanectvím „operativní podporu na pomoc britským občanům“. V případě potřeby jsou také v pohotovosti vrtulníky britského letectva.

Navzdory již odloženým a zrušeným letům jsou „možnosti komerční dopravy k opuštění Libanonu stále k dispozici“, uvedla ve zprávě ambasáda USA v Bejrútu. „Vyzýváme ty, kteří si přejí odletět z Libanonu, aby si rezervovali jakoukoli dostupnou letenku, třebaže takové letadlo neodlétá okamžitě nebo neletí po žádané trase,“ uvedl americký zastupitelský úřad.

Izraelská armáda mezitím oznámila, že její letectvo v sobotu ve dvou obcích na jihu Libanonu zasáhlo několik budov, které využívá teroristické hnutí Hizballáh. Objekty využívané hnutím v jiné obci pak ostřelovaly izraelské tanky.

Hizballáh se přihlásil k několika raketovým útokům na izraelské obce a stanoviště izraelské armády poblíž libanonsko-izraelské hranice a v horní a západní Galileji. Útoky si podle armády nevyžádaly žádná zranění.

Americká letadlová loď

Na Blízký východ dorazí americká letadlová loď Abraham Lincoln. Doprovodí ji křižníky a torpédoborce schopné sestřelovat balistické rakety.

„Cílem je posílit ochranu amerických sil v celém regionu, poskytnout větší podporu izraelské obraně a zajistit, že USA budou připravené reagovat na vyvíjející se krizi,“ prohlásila mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová.

Washington slibuje, že své lodě nepoužije k útokům, ale k tomu, aby jim zabránil. Spojené státy posilují své jednotky v době, kdy Írán hrozí Izraeli tvrdou odvetou za zabití velitele teroristického hnutí Hamás Ismaíla Haníji.

Íránská reakce

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka je klíčově dění v Íránu, kde se tamní vojenské, politické a náboženské špičky rozhodují, jakou reakci vůči Izraeli zvolí. „Odveta bude tvrdá. Ve vhodný čas, na vhodném místě a vhodným způsobem,“ prohlásily íránské revoluční gardy.

Život v Izraeli se navenek nezměnil. Izraelská armáda říká, že je připravena na vše. „Každá hodina, každý den, každý týden, ve kterém Izrael prožívá toto napjaté očekávání, působí Izraeli škody,“ upozornil Borek. Podle něj se jedná o psychologické dopady i ekonomické škody na turistický ruch a zrušené lety.

Úder v Gaze

Agentura Reuters s odkazem na prohlášení Hamásu informovala, že nejméně patnáct Palestinců v sobotu zemřelo při leteckém úderu Izraele na budovu bývalé školy ve městě Gaza, která podle palestinských úřadů, jež má pod kontrolou teroristické hnutí, sloužila jako útočiště vysídleným palestinským civilistům.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) uvedla, že budovu bývalé školy používali ozbrojenci Hamásu jako velicí centrum, skladiště zbraní a místo k výcviku. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. 

Izraelské obranné síly tvrdí, že ke zmírnění škod způsobených civilistům při úderu provedly „mnoho kroků“, včetně použití přesné munice, leteckého sledování a dalších zpravodajských informací.

V Pásmu Gazy není žádná bezpečná humanitární zóna, ačkoliv izraelská armáda tak některé oblasti u pobřeží nazývá. I v nich ale provádí letecké útoky s tím, že se tam skrývají ozbrojenci Hamásu. Izraelská armáda v předchozích týdnech vyzvala palestinské civilisty k evakuacím z těchto, podle ní humanitárních, zón.

Velká část z asi 1,9 milionu vysídlených Palestinců se přemisťovala od října několikrát. Utíkají ale většinou už jen do míst zničených bombardováním, která jsou plné sutin a odpadků a kde nemají dost čisté vody ani jídla či zdravotní péči.

Jednání v Káhiře

Šéfové izraelských tajných služeb Mossad a Šin Bet David Barnea a Ronen Bar se už vrátili z Egypta, kam v sobotu odletěli na jednání o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, informoval bez dalších podrobností deník Ha'arec.

Izraelská média předtím psala, že izraelští vyjednavači přijeli do Káhiry, cestu jim v pátek povolil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šance na pokračování nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem snížilo tento týden ve středu zabití šéfa hnutí Ismáíla Haníji, za nímž zřejmě stojí Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 55 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.