Izrael humanitární pracovníky nezabil úmyslně, přesto pochybil, tvrdí Austrálie

Izraelské nálety, při nichž na jaře v Pásmu Gazy zahynuli mezinárodní humanitární pracovníci, byly důsledkem závažných operačních pochybení, ale nebyly úmyslné. K tomuto závěru dospělo australské vyšetřování dubnového izraelského zásahu konvoje charity World Central Kitchen (WCK), při němž zemřelo sedm jejích pracovníků. O závěrech v pátek informovala tamní ministryně zahraničí Penny Wongová, podle níž bude australská vláda usilovat o potrestání viníků včetně jejich možného odsouzení, pokud to bude na místě, informují tiskové agentury.

Izraelská armáda přiznala, že omylem zabila sedm pracovníků charitativní organizace WCK, která v Pásmu Gazy rozvážela jídlo. Zásah vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany Spojených států a dalších spojenců včetně Austrálie. Při útoku na konvoj organizace zahynuli občané Austrálie, Británie a Polska, a také Palestinec a člověk s občanstvím Spojených států a Kanady.

Izraelská armáda dospěla k závěru, že zásah byl hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů při rozhodování. Zároveň oznámila propuštění dvou důstojníků.

Zatímco USA se rozhodly vlastní vyšetřování nezahájit, Austrálie nebyla s vysvětlením spokojena a událost podrobně přezkoumala. Podle aktuálního oznámení ministryně Wongové dospělo vyšetřování k závěru, že zásahu předcházela „zásadní selhání v dodržování postupů a chyby v identifikaci a rozhodování“.

Australský přezkum uvádí, že izraelské jednotky se rozhodly vypálit rakety na konvoj poté, co se mylně domnívaly, že jej unesli bojovníci Hamásu, kteří byli ve skutečnosti místními smluvními strážci. Kromě toho se informace o pohybu konvoje WCK nedostaly k týmu izraelské armády, který stál za úderem, píše se ve zprávě.

Austrálie chce potrestat viníky

Tento zmatek byl ještě umocněn tím, že izraelští úředníci nemohli s konvojem pomoci přímo komunikovat, dodává se v australském posudku. Izraelští vojáci také porušili standardní postupy, když nařídili druhý a třetí úder na konvoj, aniž by provedli další identifikační proces, tvrdí dokument.

„V tomto případě se zdá, že selhaly kontrolní mechanismy izraelské armády, což vedlo k chybám v rozhodování a chybné identifikaci, k čemuž pravděpodobně přispěla i určitá míra konfirmační zaujatosti,“ shrnul vrchní maršál letectva Mark Binskin, který přijel kvůli vyšetřování úmrtí do Izraele. „Na základě informací, které mám k dispozici, soudím, že zásah proti humanitárním pracovníkům WCK nebyl vědomě nebo záměrně namířen proti WCK,“ dodal. Izraelské vyšetřování úmrtí bylo „včasné, přiměřené a až na některé výjimky dostatečné“, podotkl.

Ministryně zahraničí Wongová prohlásila, že Austrálie bude tlačit na potrestání viníků. Izraelský vojenský žalobce má podle ní rozhodnout o dalším postupu.

Wongová také informovala, že napsala svému izraelskému protějšku dopis, v němž vyzvala k větší ochraně humanitárních pracovníků. „Nejedná se o ojedinělý incident,“ zdůraznila. „Během tohoto konfliktu bylo zabito 250 humanitárních pracovníků a také jsme byli svědky nedávných událostí, kdy byla ostřelována vozidla OSN, a je jasné, že je třeba udělat více,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...